V bouřkách na Zemi vznikají částice antihmoty

11. 1. 2011
Fermi Antihmota Částicová fyzika

"Vesmírný teleskop Fermi při velkých bouřkách v zemské atmosféře zachycuje záblesky gamma záření způsobené vzájemnou anihilací elektronu a pozitronu, jeho protějšku z antihmoty." Řekl Michael Briggs, člen týmu vědců NASA, kteří analyzují data ze sondy Fermi. Vědci jsou přesvědčeni, že tyto gamma záblesky jsou důkazem, že v zemské atmosféře vznikají částice antihmoty. Celý proces nastartuje blesk, který díky své obrovské energii může urychlit elektrony, které se mu dostanou do cesty, až na rychlost blízkou rychlosti světla a vystřelí je z atmosféry. Když tyto elektrony naráží do molekul vzduchu v atmosféře, vydávají gamma paprsky.



Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Antihmota

Blízký pulzar má kolem sebe haló gama záření velké jako celé souhvězdí, mohl by být zdrojem antihmoty

3. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Blízký pulzar má kolem sebe haló gama záření velké jako celé souhvězdí, mohl by být zdrojem antihmotyVesmírný teleskop Fermi objevil rozsáhlé haló kolem blízké neutronové hvězdy Geminga. Tento obří útvar je viditelný pouze v gama záření a při pohledu ze Země je velký asi jako souhvězdí Velký vůz. Nový objev by mohl vysvětlit přebytek pozitronů detekovaných v okolí Země.

celý článek

Částice antihmoty jsou podobně jako hmota zároveň částice i vlnění

10. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hmota i například světlo jsou zároveň pevné částice a také vlnění, zda je tomu tak i u jednotlivých částic antihmoty však doposud nebylo zřejmé. Nyní vědci z Itálie a Švýcarska prokázali tuto dualitu i u částic antihmoty, konkrétně pozitronů, což jsou antihmotové ekvivalenty elektronů. U skupiny pozitronů se to již podařilo prokázat dříve, nově teď vědci experimentálně dokázali stejně chování i u samostatných částic.

celý článek

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.

celý článek

Vědci stále čekají na detekci vzácné reakce, která produkuje antihmotovou verzi neutrina

28. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým vědců spustil v Itálii experiment, který má za cíl rozhodnout, zda mají neutrina svůj ekvivalent v antihmotě. Hledají tak odpověď na otázku, proč je vesmír tvořený převážně hmotou a ne antihmotou, když teoreticky měly vzniknout oba druhy hmoty při velkém třesku ve stejném množství. Mohly by za tím totiž stát právě neutrina, u kterých existuje podezření, že jsou si sama sobě antičásticí. Dosavadní výsledky za první rok chodu experimentu ještě rozhodnou odpověď nepřinesly, pokračuje tedy dál.

celý článek

Při blescích v bouřkách vzniká gama záření a také částice antihmoty

15. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Japonským vědcům se podařilo prokázat, že při bouřkách může při blesku docházet k zábleskům gama záření, vysoce energetické události, která s sebou nese další jevy na ni navázané. Jedním z takových jevů je vytváření pozitronů, antihmotových protikladů elektronů. Vědci zachytili jejich následnou anihilaci, při které také vzniká gama záření. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve vědeckém magazínu Nature.

celý článek

Vědci v CERNu dokáží manipulovat s atomy antihmoty, chtějí provést jejich spektrální analýzu

8. 3. 2012 (novější než zobrazený článek)

Vědci v CERNu dokáží manipulovat s atomy antihmoty, chtějí provést jejich spektrální analýzuExperiment ALPHA (Antihydrogen laser physics apparatus) v CERNu zkoumá antihmotu a její charakteristiky. Vědcům se už dříve podařilo uchovat vyrobené atomy antivodíku po dobu celých 16 minut a nyní se jim podařil další krok se zachycenými atomy manipulovat, čehož by rádi využili k provedení spektrální analýzy při jejich anihilaci. Díky tomu se chtějí dozvědět více o rozdílech mezi vodíkem a antivodíkem.

celý článek

Vědci objevili rozsáhlý pás antihmoty zachycený v magnetickém poli Země

19. 8. 2011 (novější než zobrazený článek)

Vědci objevili rozsáhlý pás antihmoty zachycený v magnetickém poli ZeměMezinárodnímu týmu vědců se podařilo najít pás antiprotonů nacházející se mezi Van Allenovými radiačními pásy v magnetickém poli Země. Antihmotu zachytili s pomocí vědeckého modulu PAMELA, který na oběžné dráze zkoumá kosmické záření. Ačkoliv se existence antihmoty v blízkosti Země předpokládala, doposud se ji nepodařilo potvrdit. Nové informace přináší studie ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal Letters.

celý článek