Změny ve vyzařování energie Krabí mlhoviny nutí vědce překalibrovat vesmírné teleskopy

16. 1. 2011
Vesmírné sondy Vesmír Fermi Supernovy Krabí mlhovina Mlhoviny

V roce 1054 dorazilo k Zemi světlo z exploze hvězdy vzdálené 6,5 tisíce světelných let. Exploze supernovy vychrlila z umírající hvězdy obrovské množství materiálu, který v ní byl po miliony let hromaděn a v centru zůstala neutronová hvězda, která rotuje 30x za sekundu a vydává silné rentgenové záření. Toto záření bylo po dekády vědci považováno za tak stabilní, že podle něj začali kalibrovat některé přístroje, zejména ty, které se nachází ve vesmíru. Nová měření ale ukazují, že vysokoenergetický output krabí mlhoviný není až tak stabilní, jak se doposud myslelo.

Krabí mlhovina

Krabí mlhovina Krabí mlhovina jsou pozůstatky exploze supernovy pozorované na Zemi v roce 1054. Nachází se ve vzdálenosti 6,5 tisíc světelných let a má přes deset světelných let napříč.



Mike Cherry a Gary Chase z vědeckého týmu na univerzitě v Louisianě (LSU) objevili při zkoumání dat z vesmírného teleskopu Fermi, slabé blikání krabí mlhoviny. Rozhodli se tento jev důkladněji prozkoumat a když bylo zřejmé, že energetické hodnoty podle dat z Fermi skutečně fluktuují, vzali si na pomoc data z jiných zdrojů. Porovnání dat ze sond RXTE a evropské observatoře Swift v kombinaci s daty z Fermi ukázalo, že úrovně v některých částech sledovaného spektra poklesly až o 7 procent během dvou let. 

Studie, která vyjde 1. února v The Astrophysical Journal Letters, poukazuje také na různé hodnoty světelného záření nebo záblesky gamma záření. To vše nasvědčuje spíše nestabilitě celé mlhoviny, která zřejmě prochází velmi dynamickým vývojem. Podle všeho jsou energetické hodnoty pulzaru v centru mlhoviny nadále stabilní, příčina tedy zřejmě není přímo v centru, ale spíše v jeho centrální oblasti s poloměrem 1 světelného roku.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: Ingenuity

2. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: IngenuityAmerická vesmírná agentura vybrala jméno pro helikoptéru, která poletína Mars s roverem Perseverance v polovině tohoto roku. Se jménem přišla středoškolská studentka Vaneeza Rupani v rámci soutěže, kterou NASA vyhlásila. Ingenuity je malá helikoptéra s dvěma vrtulemi, energii získává pomocí solárních panelů.

První družice opravená přímo ve vesmíru se vrací do provozu

22. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

První družice opravená přímo ve vesmíru se vrací do provozuSpolečnost Intelsat oznámila, že se satelit Intelsat 901 vrátil do běžného provozu poté, co se k němu připojila servisní sonda MEV-1. Mise má hned několik historických prvenství a umožní delší provoz družic na oběžné dráze.

celý článek

NASA chce na oběžné dráze vytvořit teleskop ze šesti sond, budou zkoumat aktivitu na Slunci

31. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA chce na oběžné dráze vytvořit teleskop ze šesti sond, budou zkoumat aktivitu na SlunciNASA v pondělí oznámila, že se rozhodla financovat vývoj nové vesmírné mise SunRISE, která bude mít za úkol sledovat Slunce a jeho aktivitu. SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) se bude skládat z šestice malých sond, které společně vytvoří teleskop s průměrem 10 kilometrů. Start je nyní plánován nejdříve na rok 2023.

celý článek

NASA ukončila provoz vesmírné sondy SORCE, která pozorovala sluneční záření

21. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA ukončila provoz vesmírné sondy SORCE, která pozorovala sluneční záření25. února NASA ukončila 17letý provoz vesmírné sondy SORCE (SOlar Radiation and Climate Experiment). Jejím úkolem bylo měřit množství energie ze Slunce, které vstupoval do zemské atmosféry. V misi SORCE pokračuje už dva roky zařízení TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) na ISS.

NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavy

15. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavyV rámci programu Discovery vybrala NASA 4 mise, jejichž koncepty bude chtít rozvinout do většího detailu. Je mezi nimi vyslání sondy k Venuši, Tritonu, nebo měsíci Io. Každý z vědeckých týmů, které se do programu přihlásily, nyní dostane 3 miliony dolarů na rozvoj svých konceptů. NASA v příštím roce vybere jednu z těchto misí k realizaci.

celý článek

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká data

6. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká dataOperátoři mise Voyager oznámili, že se jim podařilo znovu zprovoznit sběr vědeckých dat sondou Voyager 2 na okraji sluneční soustavy. Sonda se na konci ledna automaticky přepnula do nouzového módu poté, co se objevily problémy se spotřebou energie. Komunikace se sondou je nyní stabilní a operátoři postupně prověřují chování jednotlivých instrumentů na palubě.

Vesmírný teleskop CHEOPS poprvé otevřel svůj poklop a začal zkoumat exoplanety

3. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop CHEOPS poprvé otevřel svůj poklop a začal zkoumat exoplanetyEvropský vesmírný teleskop CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) otevřel svůj poklop a začal pozorovat hvězdy. Do vesmíru vyletěl 18. prosince a postupně se dostával na svou cílovou oběžnou dráhu 700 km od Země. Během této doby operátoři mise z Bernské univerzity testovali všechny instrumenty na teleskopu. Úkolem teleskopu je zkoumání už známých exoplanet a změření jejich velikosti, které je klíčové pro určení dalších charakteristik.

celý článek