Změny ve vyzařování energie Krabí mlhoviny nutí vědce překalibrovat vesmírné teleskopy

16. 1. 2011
Vesmírné sondy Vesmír Fermi Supernovy Krabí mlhovina Mlhoviny

V roce 1054 dorazilo k Zemi světlo z exploze hvězdy vzdálené 6,5 tisíce světelných let. Exploze supernovy vychrlila z umírající hvězdy obrovské množství materiálu, který v ní byl po miliony let hromaděn a v centru zůstala neutronová hvězda, která rotuje 30x za sekundu a vydává silné rentgenové záření. Toto záření bylo po dekády vědci považováno za tak stabilní, že podle něj začali kalibrovat některé přístroje, zejména ty, které se nachází ve vesmíru. Nová měření ale ukazují, že vysokoenergetický output krabí mlhoviný není až tak stabilní, jak se doposud myslelo.

Krabí mlhovina

Krabí mlhovina Krabí mlhovina jsou pozůstatky exploze supernovy pozorované na Zemi v roce 1054. Nachází se ve vzdálenosti 6,5 tisíc světelných let a má přes deset světelných let napříč.



Mike Cherry a Gary Chase z vědeckého týmu na univerzitě v Louisianě (LSU) objevili při zkoumání dat z vesmírného teleskopu Fermi, slabé blikání krabí mlhoviny. Rozhodli se tento jev důkladněji prozkoumat a když bylo zřejmé, že energetické hodnoty podle dat z Fermi skutečně fluktuují, vzali si na pomoc data z jiných zdrojů. Porovnání dat ze sond RXTE a evropské observatoře Swift v kombinaci s daty z Fermi ukázalo, že úrovně v některých částech sledovaného spektra poklesly až o 7 procent během dvou let. 

Studie, která vyjde 1. února v The Astrophysical Journal Letters, poukazuje také na různé hodnoty světelného záření nebo záblesky gamma záření. To vše nasvědčuje spíše nestabilitě celé mlhoviny, která zřejmě prochází velmi dynamickým vývojem. Podle všeho jsou energetické hodnoty pulzaru v centru mlhoviny nadále stabilní, příčina tedy zřejmě není přímo v centru, ale spíše v jeho centrální oblasti s poloměrem 1 světelného roku.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavy

15. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavyV rámci programu Discovery vybrala NASA 4 mise, jejichž koncepty bude chtít rozvinout do většího detailu. Je mezi nimi vyslání sondy k Venuši, Tritonu, nebo měsíci Io. Každý z vědeckých týmů, které se do programu přihlásily, nyní dostane 3 miliony dolarů na rozvoj svých konceptů. NASA v příštím roce vybere jednu z těchto misí k realizaci.

celý článek

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká data

6. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká dataOperátoři mise Voyager oznámili, že se jim podařilo znovu zprovoznit sběr vědeckých dat sondou Voyager 2 na okraji sluneční soustavy. Sonda se na konci ledna automaticky přepnula do nouzového módu poté, co se objevily problémy se spotřebou energie. Komunikace se sondou je nyní stabilní a operátoři postupně prověřují chování jednotlivých instrumentů na palubě.

Vesmírný teleskop CHEOPS poprvé otevřel svůj poklop a začal zkoumat exoplanety

3. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop CHEOPS poprvé otevřel svůj poklop a začal zkoumat exoplanetyEvropský vesmírný teleskop CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) otevřel svůj poklop a začal pozorovat hvězdy. Do vesmíru vyletěl 18. prosince a postupně se dostával na svou cílovou oběžnou dráhu 700 km od Země. Během této doby operátoři mise z Bernské univerzity testovali všechny instrumenty na teleskopu. Úkolem teleskopu je zkoumání už známých exoplanet a změření jejich velikosti, které je klíčové pro určení dalších charakteristik.

celý článek

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energií

1. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energiíVesmírná sonda Voyager 2 v sobotu 25. ledna neprovedla plánovaný manévr, který pomáhá s kalibrací zařízení pro měření magnetického pole. Podle předběžné analýzy to vypadá, že zůstaly aktivní dva instrumenty, které spotřebovávají relativně velké množství energie. A té nemá sonda po 43 letech ve vesmíru na rozdávání. Inženýři NASA nyní pracují na vyřešení tohoto problému.

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracováníVýzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

celý článek

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelitu

9. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelituDnes, krátce po poledni vyletěla z kosmodromu Bajkonur na raketě Proton první družice, která provede servis jiné družice na oběžné dráze. Vesmírná sonda MEV 1 (Mission Extension Vehicle) byla navržena americkou společností Northrop Grumman a stane se v podstatě novou pohonnou jednotkou dosluhující družice Intelsat 901.

celý článek

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tisku

16. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tiskuNASA v minulém týdnu udělila kontrakt na 73,7 milionů dolarů kalifornské společnosti Made in Space. Společnost peníze využije na přípravu prototypu družice Archinaut, která na oběžné dráze vyrobí zcela nové zařízení pomocí 3D tisku. První test by mohl proběhnout v roce 2022, kdy by mohla zařízení vynést na oběžnou dráhu raketa Electron.

celý článek