Měření velkých vzdáleností v hlubokém vesmíru bylo založeno na chybném předpokladu

17. 1. 2011
Vesmír Galaxie Spitzer

Se stále komplexnějšími moderními technologiemi se nyní vědci a studenti věděckých disciplín stále častěji obrací k základům a zkoumají zda skutečnosti dříve považované za axiomy skutečně jsou platné. Jedním z takových příkladů je rentgenové vyzařování krabí mlhoviny, které bylo vědci považováno za tak stabilní, že podle něj byly kalibrovány vesmírné přístroje. Data získaná z vesmírné observatoře Fermi ale nyní poukazují na poměrně výrazné změny v energetických hodnotách v průběhu pouhých několika let. Druhým příkladem je po dekády používaný princip standartní svíce v astronomii.

Spitzerův vesmírný teleskop

Spitzerův vesmírný teleskop Spitzer je infračervený vesmírný teleskop vyslaný do vesmíru v roce 2003 NASA. Jeho misí je studium exoplanet a hlubokého vesmíru v infračerveném spektru.



V roce 1908 objevila Henrietta Swan Leavitt souvislost mezi světelností a periodou rotace u určité třídy hvězd, když studovala mlhovinu známou jako Magellanova mračna. Tato třída hvězd se nazývá Cepheidy a stala se jakýmsi vesmírným měřítkem. Díky rychlosti rotace, kterou astronomové získali pozorováním hvězdy, mohli poznat jak silně by měla hvězda svítit, potom už nebylo složité vypočítat jak daleko se hvězda od Země nachází.

V příštích dvaceti letech astronom Harlow Shapley použil tuto metodu na první změření velikosti a tvaru Mléčné dráhy. Několik let po něm Edwin Hubble dokázal, že některá světélka na noční obloze nepochází z naší galaxie, a poprvé se objevil důkaz, že Mléčná dráha není jedinou galaxií ve vesmíru.

Nová pozorování z infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer teď ale udělala velké trhliny do metody standartních svící. Měřením jedné z hvězd patřící do třídy Cepheid získali vědci první přímý důkaz, že hvězdy této třídy mohou ztrácet na své hmotě a dokonce se mohou smršťovat. To by mohlo ovlivnit výsledek měření jejich vzdáleností od Země, stejně tak by se měnily i vzdálenosti objektů, které jsou podle Cepheid počítány.

"Pomocí měření z teleskopu Spitzer se nám podařilo dokázat, že Cepheidy se postupně zmenšují vlivem intenzity svého záření." Řekl Massimo Marengo, jeden ze spoluautorů studie ze státní univerzity v Iowě. Nový objev nutí k pochybnostem o vzdálenostech v hlubokém vesmíru. Metoda standartních svíček byla hojně používanou a odvíjí se od ní množství měření.

Doufejme, že tento a podobné příklady napomohou k otevřenějšímu vnímání některých vědeckých objevů nejen vědci, ale i širokou veřejností a médii. Jevy, které se na první pohled po domácku vyrobeným teleskopem mohou zdát stabilní, jsou ve skutečnosti často velmi dynamické.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Vesmír

Nová metoda měří rozpínání vesmíru pomocí gama záření z hlubokého vesmíru

11. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nová metoda měří rozpínání vesmíru pomocí gama záření z hlubokého vesmíruVědci z Clemson University přišli s novou metodou měření rozpínání vesmíru: porovnali útlum gama záření způsobený rozptýleným extragalaktickým světelným pozadím. Výsledkem je hodnota hubblovy konstanty 67,4 km/s/MPc, což je srovnatelné s hodnotami získanými pozorováním reliktního záření po velkém třesku. Přesná hodnota hubblovy konstanty zatím není známá, různými metodami totiž vychází jinak a vědci si tento nesoulad zatím nedokáží vysvětlit.

celý článek

Astronomům se poprvé podařilo zmapovat výskyt vodíku ve vesmíru pomocí detekce fluorovodíku

9. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Molekulární vodík (H2) tvoří 99 % chladných plynů v galaxiích. Znalost jeho polohy vědcům ukazuje regiony, kde se rodí největší množství hvězd, případně, kde je tento potenciál nejvyšší. Jenže chladný vodík není snadné detekovat. Nizozemským astronomům z University of Groningen a Institute for Space Research se nyní podařilo tento problém obejít - vytvořili první mapu rozložení molekul fluorovodíku, podle kterých lze sledovat běžný vodík nepřímo.

celý článek

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstanty

24. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstantyVesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Zatím však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci přišli hned s několika způsoby jak to změřit, vždy jim ale vyjde trošku jiná hodnota. Nově nyní vědci z University of California, Los Angeles přišli s měřením pomocí studia světla ze vzdálených galaxií deformovaného na cestě k nám gravitací jiné galaxie.

celý článek

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované Laniakea

5. 9. 2014 (novější než zobrazený článek)

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované LaniakeaKaždý už dnes ví, že Země obíhá Slunce, a to je součástí galaxie, které říkáme Mléčná dráha. Kam ale patří naše domovská galaxie? Patří do skupiny asi třicítky galaxií nazvané Místní skupina galaxií (Local Group), která společně putuje mezigalaktickým prostorem díky vzájemné gravitaci. Díky novým měřením nejen pozice ale také pohybu galaxií v našem okolí se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámou skupinu galaxií, která se společně s naší Místní skupinou pohybuje stejným směrem. Jméno této nadkupy galaxií je Laniakea.

celý článek

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

27. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fázeV červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

celý článek

Seznamte se s plánovanou největší rentgenovou observatoří ve vesmíru: ATHENA

18. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

27. června vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a její základnou bude lagrangeův bod L2, systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Cílem této nové rentgenové observatoře bude pozorovat černé díry a jiné extrémně energetické objekty. Kromě toho bude také zkoumat strukturu vesmíru a jeho evoluci. Plánovaný start mise ATHENA je v roce 2028.

celý článek

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

10. 6. 2013 (novější než zobrazený článek)

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děrPorovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

celý článek