Vědci objevili materiál, který by mohl dosáhnout supravodivosti za běžných podmínek

25. 01. 2011
Částicová fyzika Supravodivost

Tým vědců z Tokia společně s odborníky z Rutgers University v USA objevili neočekávané vlastnosti u materiálu, který nazývají YBAL (odvozeno z chemického složení ß-YbAlB4). Podle obsahu studie, kterou vydal 21. ledna časopis Science, tento materiál může za určitých okolností dosáhnout supravodivého stavu za běžných podmínek. doposud k tomu bylo nutné chlazení na více než -150 °C za použití kapalného vodíku nebo helia.

ß-YbAlB<sub>4</sub>

ß-YbAlB4 - materiál, který objevili američtí a japonští vědci, by mohl dosáhnout supravodivého stavu za běžných podmínek.



Supravodivost je stav materiálu, kdy není zaznamenáván elektrický odpor, neuvolňuje se ohmické světlo a objekt vypuzuje magnetické siločáry, kterými odpuzuje vnější magnetická pole. Tohoto jevu je dnes využíváno relativně běžně napřiklad v medicíně, u magnetických vlaků maglev nebo v urychlovačích částic. Kvůli náročným podmínkám vyžadovaným současnými materiály je ale supravodist využívána jen tam, kde je to opravdu nutné a většinou za velké peníze.

Výzkum v této oblasti je teprve na začátku, zjednodušené a zlevněné využití supravodivosti může ale v blízké budoucnosti přispět k efektivnějším a rychlejším počítačům, přenášení energie na velké i nejmenší vzdálenosti a všude tam, kde je jí využíváno už dnes. 
Autor článku: redakce
1
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Líbil se Vám článek?

Chcete vědět o dalším článku?

Další zprávy z kategorie Částicová fyzika

Vědci vytvořili zcela novou formu světla, má tři fotony v jedné částici

19. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci vytvořili zcela novou formu světla, má tři fotony v jedné částiciVědcům se v experimentu podařilo prokázat novou formu světla, kdy se jednotlivé fotony vážou do trojic. Vytvořené trojfotony tvoří základ doposud neprobádané fotonické hmoty, která zatím nebyla pozorována ani v přírodě, ani v experimentech. Tento úspěch by mohl vést k použití fotonů v kvantových výpočtech, nebo dalším, doteď netušeným, možnostem. Výsledky týmu vědců z MIT, Harvard University a dalších institucí vedeném Vladanem Vuletićem a Mikhailem Lukinem byly publikovány v únorovém čísle magazínu Science.

celý článek

Experimenty s intenzivními lasery poskytují první důkazy, že pomocí světla lze zastavit elektrony

12. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Ozařováním elektronů ultra-intenzivním laserem se vědcům podařilo překročit hranice běžné fyziky a přiblížit se kvantovým efektům. Když světlo dopadá na nějaký objekt, část záření se od něj odráží, pokud se však objekt pohybuje velmi rychle a světlo je velmi intenzivní, začnou se dít podivné věci. Například elektrony se mohou natolik rozvibrovat, že zpomalí, protože vibrace spotřebují velké množství energie. Podobný efekt vědci předpokládají také například u černých děr. Týmu na Imperial College London se podařilo provést tuto reakci poprvé v laboratorních podmínkách, výsledky jejich práce byly publikovány v magazínu Physical Review X.

celý článek

Tři typy vysokoenergetických částic z vesmíru mají stejný původ - v aktivních jádrech galaxií

24. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Tři typy vysokoenergetických částic z vesmíru mají stejný původ - v aktivních jádrech galaxiíVědcům z Pennsylvania State University a University of Maryland se podařilo vysvětlit původ hned tří typů subatomárních částic, které k nám přicházejí z vesmíru. Jde o vysokoenergetická neutrina, extrémně energetické kosmické záření a vysokoenergetické gama záření. Všechny tři pravděpodobně pocházejí ze supermasivních černých děr, konkrétně z proudů radiace, které vycházejí z jejich pólů. Výsledky výzkumu byly v lednu publikovány v magazínu Nature Physics.

celý článek

Vědcům se podařilo prokázat nové skupenství hmoty - excitonium

10. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo prokázat nové skupenství hmoty - excitoniumSkupenství hmoty excitonium bylo teoreticky předpovězeno už v 70. letech a jeho existence byla pozorována nepřímými důkazy, jde o tzv. Bose-Einsteinův kondenzát tvořený excitony. Týmu vědců pod vedením profesora Petera Abbamonteho se nyní podařilo přijít s novými důkazy, které existenci excitonia jasně prokazují. Pomohla jim k tomu nová technika nazývaná M-EELS (Momentum-resolved Electron Energy-Loss Spectroscopy), kterou si sami vyvinuli pro měření nízkoenergetických bosonů. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Science v prosinci.

celý článek

Měření observatoře na jižním pólu ukazují, že Země absorbuje energetická neutrina

26. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

Podle studie publikované v listopadovém vydání magazínu Nature jsou neutrina na své cestě absorbovaná v naší planetě. Aturoři studie tak usuzují z měření částicového detektoru IceCube umístěného nedaleko jižního pólu. Neutrina jsou subatomární částice, které procházejí v obrovských množstvích veškerou hmotou, u těch vysoce energetických však dochází k interakcím s protony a neutrony. Pozorované chování neutrin odpovídá předpovědím standardního modelu částicové fyziky.

celý článek

Fúze kvarků generuje dosud nepředstavitelné množství energie, více než jaderná fúze

07. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

Fúze kvarků generuje dosud nepředstavitelné množství energie, více než jaderná fúzeDvěma vědcům na univerzitách v Tel Avivu a Chicagu se podařilo teoreticky prokázat masivní množství energie uvolňované při interakci subatomárních částic známých jako kvarky. Při tomto subatomárním ekvivalentu jaderné fúze dochází k uvolnění až osmkrát většího množství energie než u vodíkové bomby. Tento objev přináší nové světlo do interakcí subatomárních částic a jejich potenciálního využití. Výsledky práce Marka Karlinera a Jonathana Rosnera byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature.

celý článek

Čína představila světu své plány na výstavbu gigantického urychlovače částic CEPC

24. 09. 2014 (novější než zobrazený článek)

Doposud největší urychlovač částic leží pod Alpami, jmenuje se Large Hadron Collider (LHC) a operuje jej Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN). LHC sestává z 27 kilometrů dlouhého okruhu, ve kterém dochází k urychlování a následným srážkám subatomárních částic, nový čínský urychlovač CEPC bude mít v obvodu skoro až neuvěřitelných 80 kilometrů. Na projektu budou s čínskými vědci spolupracovat také evropští a američtí fyzikové, které mají s velkými urychlovači už spoustu zkušeností.

celý článek