Soukromá organizace The Planetary Society staví vlastní solární plachetnici

12. 2. 2011
LightSail-1 Vesmírné sondy Solární plachetnice

Úspěšné otestování solárního pohonu japonskou sondou Ikaros i americkou Nanosail-D motivuje členy neziskové organizace The Planetary Society k výstavbě vlastní solární plachetnice. The Planetary Society byla založena Carlem Saganem, známým popularizátorem vesmíru, a dalšími v 80. letech a snaží se svými projekty inspirovat a vzdělávat veřejnost za pomoci grantů a darů od svých členů.

LightSail-1

LightSail-1 - solární plachetnice soukromé neziskové organizace The Planetary Society. Na začátku roku 2011 se dokončuje její konstrukce a pokud se podaří představitelům společnosti najít vhodnou raketu, která ji vynese na oběžnou dráhu, mohla by odstratovat ještě do konce tohoto roku.



V listopadu 2009 společnost oznámila výstavbu vlastní solární plachetnice LightSail-1, původně se měla dostat do vesmíru už na konci roku 2010, to se však kvůli zdržení v konstrukci nepodařilo splnit. Momentálně představitelé planetární společnosti odhadují, že by měli vesmírnou sondu a její náhradní dvojče dokončit během několika měsíců a hledají možnost jak ji dostat do vesmíru. Zatím se jim nedaří najít vhodnou dopravu na minimální orbitální výšku 825 kilometrů před koncem roku 2011.

Konstrukce vesmírné sondy LightSail-1 je součástí většího programu LightSail, ve kterém Planetary Society počítá se třemi sondami, každá s většími ambicemi než ta předchozí. "Zkombinujeme ultra-lehké technologie nanosatelitů a ultra-velké technologie solárních plachetnic, v odvážném novém programu cesty ke hvězdám." zní motto celého programu vyřčené jedním ze zakladatelů a programovým manažerem LightSail, Louisem D. Friedmanem. Samotná sonda váží necelých 5 kilogramů a její plachta má 32 m2.

Po ztrátě první solární plachetnice Cosmos-1, kvůli selhání nosné rakety, snahy Planetary Society na několik let ustaly, nicméně byly v roce 2009 oživeny anonymní dotací milionu dolarů. Přejeme planetární společnosti hodně úspěchů v jejich snahách a hlavně úspěšné otestování jejich solární technologie ještě před koncem tohoto roku.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetku

22. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetkuEvropská vesmírná agentura schválila koncept mise označované jako Comet Interceptor. Vesmírná sonda bude vynesena do vesmíru společně s teleskopem ARIEL a společně s ním bude také čekat v Lagrangeově bodě L2 až astronomové objeví vhodný cíl. Jakmile bude vybrán, sonda se k němu vydá a proletí kolem něj. Ve skutečnosti půjde o tři samostatné sondy, které budou cílový objekt zkoumat z různých úhlů a vytvoří 3D mapu jeho povrchu.

celý článek

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnu

27. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnuExperimentální sonda Lightsail-2 má ověřit, že lze rozpohybovat zařízení ve vesmíru pouze za pomoci fotonů ze Slunce. Sondu vyvinula nezisková organizace Planetary Society a na oběžnou dráhu Země poletí na raketě Falcon Heavy v červnu. Samotná sonda váží pouhých 5 kilogramů a má rozměry 10x10x30 centimetrů. Její solární plachta však bude mít po rozvinutí zhruba 32 metrů čtverečních.

celý článek

Společnost Rocket Lab představila vlastní družici, kterou bude nabízet svým zákazníkům

13. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mladá společnost Rocket Lab po čtyřech úspěšných startech vlastní rakety Electron představila evoluci svého byznysu: družici, která může nést přístroje jejích zákazníků. Jde o upravený horní stupeň rakety Electron, který může zákazníkům ušetřit finance na vývoj vlastní sondy a má urychlit vypouštění nových satelitů na oběžnou dráhu. Společnost Rocket Lab začala s komerčními lety rakety Electron teprve loni v prosinci a soustředí se na vynášení malých satelitů a cubesatů na oběžnou dráhu Země.

celý článek

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondy

9. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondyHlavním úkolem vesmírné sondy Hera je zkoumání následků kolize vesmírné sondy DART s malým měsícem planetky Didymos. Sekundárním cílem mise bude vyzkoušet poprvé autonomní řízení sondy, podobně jako je tomu u autonomně řízených aut. První část mise bude ještě řízená přímo ze Země, tedy operátoři sondy vyhodnotí její pozici a rychlost a pošlou sondě příkaz k zážehu jejích motorů. Lidský faktor bude po splnění první části mise eliminován a sonda bude sama rozhodovat, kdy své motory zažehne.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)

26. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro březen 2019.

celý článek

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k MerkuruEvropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

celý článek

Sonda OSIRIS-REx vyzkoušela své robotické rameno pro odběr vzorků z planetky

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda OSIRIS-REx vyzkoušela své robotické rameno pro odběr vzorků z planetkyVesmírná sonda OSIRIS-REx se nyní nachází uprostřed své finální přibližovací fáze k planetce Bennu, ze které by měla odebrat vzorky a dovézt je zpátky na Zemi. Po více než dvou letech cesty nyní operátoři zkouší její zařízení, aby ověřili jejich funkčnost. Jedním z takových testů bylo 14. listopadu prověření robotické ramene TAGSAM, které by mělo vzorky hornin z planetky odebrat.

celý článek