Mýtus o obrovské planetě Tyché z okraje sluneční soustavy

20. 2. 2011
Oortův oblak Tyché Sluneční soustava WISE Vesmír Planeta X

V některých zahraničních internetových médiích se začaly objevovat články o nové teorii astrofyziků Johna Matese and Daniela Whitmire z Loiuisianské Univerzity, kteří se snaží vysvětlit chování některých komet. Podle této studie existuje ve sluneční soustavě gigantická planeta, o které doposud nikdo nic nevěděl. Jen tak je podle nich možné vysvětlit oběžné dráhy některých komet s velkou periodou oběhu.

Oortův oblak

Oortův oblak Slupka sluneční soustavy, která ji zahaluje do hvězdného prachu, ledu, plynů a dalších objektů příliš chladných a temných na to, abychom je byli schopni detekovat.



Neznámý objekt byl pojmenován Tyché, podle řecké bohyně šťastné náhody. Jméno Tyché astronomové vybrali, protože nová teorie se podobá jedné dřívější, podle té mělo mít Slunce dvojče, které by s ním tvořilo binární hvězdný systém, jméno druhé hvězdy bylo Nemesis, v řeckém světě sesterská bohyně k Tyché.

Zůstává otázkou, zda by ale Tyché byla stále ještě planetou, propočty astrofyziků dávají objektu masu 4 Jupiterů. Naopak s velkou pravděpodobností lze říct, že složením by měla být Tyché podobná Jupiteru, mělo by jít o plynného obra, jehož velkou část atmosféry tvoří vodík a helium. Profesor Whitmore si dokonce myslí, že by mohla mít barevné pruhy způsobené podobnými procesy počasí. Jejich poslední studie vyšla v únorovém vydání časopisu Icarus, renomovaného vědeckého časopisu, věnujícímu se hlavně planetárním vědám a solárnímu systému.

Teorie o existenci Tyché je založena na jejich reportu, že víc než 20 % komet sledovaných od roku 1898 se ke Slunci vrací z jiného místa než předpovídá teorie galaktického slapu (galactic tide). Galactic-tide theory vysvětluje zakřivení oběžné dráhy komet s dlouhou orbitou působením galaktických slapových sil na hvězdy uvnitř galaxií. 

Existence Tyché by znamenala revoluci v nahlížení na sluneční soustavu. O samotném Oortově oblaku, kde by se měla vyskytovat, toho příliš nevíme. Podle vědecké studie by Tyché měla obíhat Slunce ve vzdálenosti až 375násobku vzdálenosti Pluta od Slunce. Mohla by dokonce hostit systém měsíců podobně jako ostatní plynní giganti ve sluneční soustavě.

Podle odhadů by teplota na Tyché mohla být kolem -70 °C, asi 4x teplejší než na Plutu, hlavně díky energii, která zůstala v nitru z doby formování objektu. Vědci by nyní chtěli prozkoumat data z mise teleskopu WISE, který během posledních dvou let nasnímal hvězdnou oblohu na 2,7 milionech snímcích v infračerveném spektru. Úkolem této mise bylo identifikovat nejchladnější objekty jak ve vzdáleném vesmíru, tak ve sluneční soustavě. Studie, která vyšla v magazínu Ikaros, naznačuje, že pokud v Oortově oblaku objekt velikost Tyché opravdu existuje, měl by v datech mise WISE existovat důkaz. 

Nejedná se o první teorii existence gigantického objektu za orbitou Pluta. Celý tento vzdálený region solárního systému zůstává ukrytý v mrazivém Oortově oblaku, zahalujícím celou sluneční soustavu do plynů, úlomků ledu a dalších objektů a rozpínajícím se až celý světelný rok od Slunce. Pro existenci Tyché, nicméně neexistují žádné důkazy, podivné chování komet lze vysvětlit i jinými teoriemi. To však nic nemění na tom, že Oortův oblak v sobě může skrývat mnohá tajemství, o kterých doposud nikdo ani netuší. Světlo do tmy na okraji sluneční soustavy by mohla vnést kromě analýzy dat z mise WISE také sonda New Horizons, která je na půl cesty k Plutu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Sluneční soustava

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku

27. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vznikuSluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.

celý článek

V meteoritu se ukrývala zrnka prachu starší než sluneční soustava, jsou nejstarší známý materiál na Zemi

21. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se při analýze meteoritu ze 60. let podařilo identifikovat materiál starý až 7,5 miliardy let. Slunce a další tělesa ve sluneční soustavě přitom vznikly teprve před 4,5 miliardami let. Výsledky výzkumu týmu vědců vedeného doktorem Philippem Heckem byly prezentovány ve studii v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.

celý článek

Nově objevená planetka 2020 AV2 je první, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše

20. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nově objevená planetka 2020 AV2 je první, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy VenušeZe statisíců známých planetek ve sluneční soustavě obíhá zhruba jen 20 zcela uvnitř oběžné dráhy naší planety. Astronomové nyní našli první planetku, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše. Jde zároveň o druhé nejbližší známé přírodní těleso ke Slunci, tím nejbližším je planeta Merkur.

celý článek

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta

8. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou PlutaMěření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek

Sonda Voyager 2 při historicky druhém průletu hranicí heliosféry potvrzuje závěry z mise sesterské sondy

8. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda Voyager 2 při historicky druhém průletu hranicí heliosféry potvrzuje závěry z mise sesterské sondyZatím jen dvě vesmírné sondy dokázaly doletět až do mezihvězdného prostoru. Voyageru 1 se to podařilo už v roce 2012, jeho sesterská sonda Voyager 2 potom dosáhla hranice heliosféry v loňském roce. Druhý průlet touto hranicí dal vědcům unikátní možnost porovnat dva regiony na okraji sféry vlivu Slunce. Co tedy o této oblasti dnes víme?

celý článek

Sondy Voyager odhalily nečekané interakce kosmického záření s magnetickým polem sluneční soustavy

15. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sondy Voyager odhalily nečekané interakce kosmického záření s magnetickým polem sluneční soustavyAstronomové použili data z vesmírných sond Voyager 1 a 2 k detekci neočekávaného chování subatomárních částic na okraji sluneční soustavy. Využili k tomu sluneční erupci z roku 2012, kterou zachytily obě sondy uvnitř a vně sluneční soustavy. A právě díky tomu mohli vědci pozorovat na dvou místech různé chování subatomárních částic ze Slunce a kosmického záření přicházejícího z vnějšku sluneční soustavy.

celý článek