NASA plánuje testování vesmírného pohonu nové generace na ISS

19. 2. 2011
Vesmírné sondy Mars VASIMR Vesmír ISS Vesmírný pohon

Doprava ve vesmíru vyžaduje vysoké rychlosti. Obrovské vzdálenosti mezi planetami jsou jednou z největších překážek, které brání tomu, aby k nim cestovali lidé. S aktuálně používanými technologiemi trvá cesta na Mars několik měsíců, například vesmírné sondě s robotem Curiosity, která se vypraví na Mars letos v listopadu, potrvá cesta k vedlejší planetě celých 9 měsíců. Tak dlouhý let by při cestě s lidskou posádkou znamenal nutnost obrovského množství zásob a výrazné navýšení všech rizik, která s sebou cestování vesmírem přináší.

Koncept vesmírné lodi

Koncept vesmírné lodi koncept vesmírné lodi navržený společností Ad Astra Rockets pro dopravu na Měsíc. Loď na obrázku vyrábí elektřinu solárními panely a pohání ji 4 motory VASIMR.



Bývalý astronaut NASA, Franklin Chang-Diaz ze společnosti Ad Astra Rocket Company, vyvíjí novou generaci vesmírného pohonu, který by měl výrazně zkrátit čas nutný pro cesty k planetám naší sluneční soustavy. Nová technologie vesmírného pohonu se označuje jako VASIMR (VAriable Specific Impulse Magnetoplasma Rocket) a cestu na Mars by mohla podle Chang-Diaze zkrátit na pouhých 39 dní, dnes taková cesta trvá déle jak půl roku.

Fungování magneto-plazmatického motoru je v několika ohledech podobné jako u iontových motorů, které jsou používány u některých aktuálních vesmírných misí. Iontové pohony využívají elektricky nabitých částic plynu ke generování tahu motoru. U motorů nové generace VASIMR je využíváno elektromagnetických vln k vytvoření a následnému energizování horké plazmy, nabité částice se v horké plazmě pohybují velkými rychlostmi, protože vazby mezi nimi navzájem slábnou, a unikají tryskou ven z komory, čímž pohánějí vesmírnou sondu kupředu.

Podobně jako u iontových pohonů nelze počítat s tím, že by byly využívány pro dopravu ze Země na oběžnou dráhu, protože nedisponují dostatečně silným tahem. Jejich efekt se projevuje až po delší době provozu a funguje pouze ve vesmírném vakuu, kde neexistuje žádné tření. Motor VASIMR poskytuje vesmírné lodi mírné, ale kontinuální navyšování rychlosti, které dokáže udržet po velmi dlouhou dobu. Konstrukce pohonu zajišťuje dlouhobodé fungování, které vyžaduje přísun energie a relativně malé množství paliva.

Kromě ionizovaných plynů jako je xenon nebo vodík vyžaduje VASIMR také dostatečný přísun elektrické energie. Pro cestu na Mars by bylo potřeba generovat alespoň jeden kilowatt elektřiny na každý kilogram váhy vesmírné lodi. U cesty s lidskou posádkou na Mars za 40 dní je odhadována minimální náročnost na zdroj energie na 200 megawatt. To by mohl být problém, protože současné solární panely používané ve vesmíru generují elektřinu v poměru 20 kg/kW. Nové solární panely, které vyvíjí DARPA, americká agentura při Pentagonu, by mohly dosáhnout 7 kg/kW, ale i to je málo. Jako nejpravděpodobnější řešení se tedy konstruktérům jeví použití jaderného reaktoru, nicméně jeho podoba existuje zatím pouze na papíře.

Ve vývoji je první prototyp pohonu VASIMR VF-200-1, který by měl podle podepsané dohody mezi NASA a Ad Astra podstoupit první testy ve vesmíru. V listopadu 2010 se inženýrům podařilo dosáhnout milníku, když experimentální motor VX-200 generoval stabilní energii o síle 200 kW. Podobně silný VF-200-1 se připravuje na testy na Mezinárodní vesmírné stanici. Společnost Ad Astra už jedná o dopravě prototypu s privátními společnostmi SpaceX a Orbital Sciences. Podle časopisu Aviation Week, by měl test proběhnout v roce 2014, jiné zdroje ale uvádějí i dřívější termíny, jako pravděpodobnější se jeví například už rok 2012 nebo 2013.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracováníVýzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

celý článek

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelitu

9. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelituDnes, krátce po poledni vyletěla z kosmodromu Bajkonur na raketě Proton první družice, která provede servis jiné družice na oběžné dráze. Vesmírná sonda MEV 1 (Mission Extension Vehicle) byla navržena americkou společností Northrop Grumman a stane se v podstatě novou pohonnou jednotkou dosluhující družice Intelsat 901.

celý článek

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tisku

16. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tiskuNASA v minulém týdnu udělila kontrakt na 73,7 milionů dolarů kalifornské společnosti Made in Space. Společnost peníze využije na přípravu prototypu družice Archinaut, která na oběžné dráze vyrobí zcela nové zařízení pomocí 3D tisku. První test by mohl proběhnout v roce 2022, kdy by mohla zařízení vynést na oběžnou dráhu raketa Electron.

celý článek

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost tepla

9. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost teplaVesmírná sonda Voyager 2 se podobně jako sesterská Voyager 1 nachází na hranici sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem. V této oblasti pomalu končí vliv Slunce a začíná převládat vliv vnějšího vesmíru. To znamená více kosmického záření a také větší chlad. Aby mohly přístroje na palubě sondy fungovat, musí být zahřívány a to čerpá energii, se kterou je třeba šetřit. NASA proto rozhodla o odpojení jednoho z vědeckých přístrojů sondy, aby udržela ty ostatní funkční po delší dobu.

celý článek

Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetku

22. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetkuEvropská vesmírná agentura schválila koncept mise označované jako Comet Interceptor. Vesmírná sonda bude vynesena do vesmíru společně s teleskopem ARIEL a společně s ním bude také čekat v Lagrangeově bodě L2 až astronomové objeví vhodný cíl. Jakmile bude vybrán, sonda se k němu vydá a proletí kolem něj. Ve skutečnosti půjde o tři samostatné sondy, které budou cílový objekt zkoumat z různých úhlů a vytvoří 3D mapu jeho povrchu.

celý článek

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnu

27. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnuExperimentální sonda Lightsail-2 má ověřit, že lze rozpohybovat zařízení ve vesmíru pouze za pomoci fotonů ze Slunce. Sondu vyvinula nezisková organizace Planetary Society a na oběžnou dráhu Země poletí na raketě Falcon Heavy v červnu. Samotná sonda váží pouhých 5 kilogramů a má rozměry 10x10x30 centimetrů. Její solární plachta však bude mít po rozvinutí zhruba 32 metrů čtverečních.

celý článek

Společnost Rocket Lab představila vlastní družici, kterou bude nabízet svým zákazníkům

13. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mladá společnost Rocket Lab po čtyřech úspěšných startech vlastní rakety Electron představila evoluci svého byznysu: družici, která může nést přístroje jejích zákazníků. Jde o upravený horní stupeň rakety Electron, který může zákazníkům ušetřit finance na vývoj vlastní sondy a má urychlit vypouštění nových satelitů na oběžnou dráhu. Společnost Rocket Lab začala s komerčními lety rakety Electron teprve loni v prosinci a soustředí se na vynášení malých satelitů a cubesatů na oběžnou dráhu Země.

celý článek