Vesmírná sonda objevila jeskyni pod povrchem Měsíce

2. 3. 2011
Měsíc Indie Kolonizace vesmíru Chandrayaan

Vědcům z indické vesmírné agentury, ISRO, se analýzou dat z jejich vesmírné sondy Chandrayaan-1 podařilo nalézt uzavřený podzemní prostor o délce 1,7 kilometrů a šířce 120 metrů. Taková jeskyně by mohla být základem relativně velké měsíční kolonie, které by poskytovala ochranu před velkými teplotními výkyvy na povrchu Měsíce, před dopady meteoritů nebo smrtelného slunečního záření.

Měsíc

Měsíc snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Jeskyně se nachází poblíž měsíčního rovníku v oblasti Oceanus Procellarum (česky Oceán Bouří se nachází východní části hemisféry Měsíce směřující k Zemi) a pravděpodobně vznikla jako lávový tunel v době blízko po jeho vzniku, kdy byla geologická aktivita na Měsíci běžným jevem. Díky stínění před slunečním záření je uvnitř stabilní teplota kolem -20 °C na rozdíl od -180 až +130 °C na povrchu. Již v roce 2009 ohlásila japonská vesmírná agentura JAXA objev lávového tunelu na Měsíci, jeho rozměry ale činily pouhých 65 x 88 metrů.

Tento objev by mohl výrazně zjednodušit konstrukci lunární kolonie. Díky ochraně proti radiaci, mikrometeoritům a stabilní teplotě lze upustit od drahých štítů a ochranných prvků kolonie a postavit ji mnohem jednodušeji a levněji. Je však stále třeba mít na paměti ne až tak příjemných -20 °C, a zřejmě nulovou atmosféru a velmi nízký tlak, procházka bez vesmírného obleku tedy nepřichází v úvahu. Rozhodně si ale lze představit vybudování měsíčního města s počtem ve stovkách, možná tisících obyvatel.

Oceanus Procellarum na mapě Google Moon
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Vědcům se podařilo identifikovat teprve druhý miniměsíc při průletu atmosférou Země

5. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo identifikovat teprve druhý miniměsíc při průletu atmosférou ZeměMiniměsíce jsou malé objekty, které rotují kolem Země, někdy pouze dočasně. Není však známo, kolik jich ve skutečnosti je. Silná gravitace Země je někdy přitáhne k sobě a shoří v atmosféře, jindy jsou vymrštěny do hlubokého vesmíru. Australským vědcům se nyní podařilo zachytit zatím druhý miniměsíc při průletu atmosférou naší planety, první byl identifikován v roce 2014.

celý článek

Americká orbitální sonda LRO našla na povrchu Měsíce zbytky indického přistávacího modulu Vikram

3. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Americká orbitální sonda LRO našla na povrchu Měsíce zbytky indického přistávacího modulu VikramVesmírná sonda LRO zachytila z oběžné dráhy Měsíce místo, kam dopadl indický přistávací modul Vikram, který byl součástí mise Chandrayaan-2. Na snímku ze sondy lze pozorovat zbytky sondy i místa na povrchu, která vykazují známky kontaktu.

SpaceX nabízí NASA vesmírnou loď Starship pro dopravu nákladu na povrch Měsíce

20. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

SpaceX nabízí NASA vesmírnou loď Starship pro dopravu nákladu na povrch MěsíceV pondělí NASA prohlásila, že Starship by mělo být možné využít při dopravě nákladu na Měsíc. SpaceX je jedna z 5 společností, se kterými NASA v současnosti spolupracuje na přípravě misí, které předcházejí misi Artemis 3 plánované na rok 2022, kdy na Měsíc poletí lidská posádka. První let Starship na Měsíc by mohl proběhnout v roce 2022.

Americký rover VIPER bude zkoumat místo na Měsíci, kam dva roky nato poletí astronauti mise Artemis

31. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Americký rover VIPER bude zkoumat místo na Měsíci, kam dva roky nato poletí astronauti mise ArtemisÚkolem roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) má být hledání vody v oblasti jižního pólu, kam má o dva roky později přiletět také lidská posádka. Během svojí mise VIPER urazí několik kilometrů po měsíčním povrchu a bude analyzovat složení regolitu. Design roveru vychází ze zrušené mise Resource Prospector.

celý článek

Čína zveřejnila detailní snímky podivného materiálu, který našel rover Yutu 2 na odvrácené straně Měsíce

29. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čína zveřejnila detailní snímky podivného materiálu, který našel rover Yutu 2 na odvrácené straně MěsíceUž v červenci Čína oznámila, že rover Yutu 2, který je součástí mise Change 4, našel na povrchu Měsíce substanci, u níž není zřejmé, o co se jedná. Čínská vesmírná agentura nyní publikovala detailní snímky, které napovídají původu tohoto materiálu: jde zřejmě o sklo vytvořené při dopadu meteoritu. Podobný materiál našli i astronauti mise Apollo 17 v roce 1972 a vzorky dokonce dovezli zpět na Zemi.

celý článek

Japonsko se připojilo k programu Artemis, který má za cíl po dlouhé době dopravit člověka na Měsíc

22. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Japonsko se připojilo k programu Artemis, který má za cíl po dlouhé době dopravit člověka na MěsícJaponská vláda plánuje připojení k americkému lunárnímu programu Artemis, oznámil to premiér země Shinzo Abe na Twitteru. Zatím není zcela zřejmé, jakým způsobem bude Japonsko k programu přispívat - dá se očekávat, že to bude předmětem následných jednání. NASA dlouhodobě počítá s tím, že její nový lunární program chce rozvíjet s komerčními i mezinárodními partnery.

celý článek

Britská společnost chce za dva roky poslat na Měsíc první chodící rover

14. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Britská společnost chce za dva roky poslat na Měsíc první chodící roverBritská společnost SpaceBit v minulém týdnu oznámila plány na vyslání robotické sondy na Měsíc. Rover pojmenovaný Walking Rover má byt součástí první mise rakety Vulcan americké společnosti ULA a na Měsíci přistane s modulem Peregrine od Astrobotics, jehož vývoj financuje částečně NASA prostřednictvím programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Malé zařízení bude napájeno solárními panely a na rozdíl od všech ostatních robotických sond ve vesmíru bude pro svůj pohyb používat nohy.

celý článek