Vesmírná sonda objevila jeskyni pod povrchem Měsíce

2. 3. 2011
Měsíc Indie Kolonizace vesmíru Chandrayaan

Vědcům z indické vesmírné agentury, ISRO, se analýzou dat z jejich vesmírné sondy Chandrayaan-1 podařilo nalézt uzavřený podzemní prostor o délce 1,7 kilometrů a šířce 120 metrů. Taková jeskyně by mohla být základem relativně velké měsíční kolonie, které by poskytovala ochranu před velkými teplotními výkyvy na povrchu Měsíce, před dopady meteoritů nebo smrtelného slunečního záření.

Měsíc

Měsíc snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Jeskyně se nachází poblíž měsíčního rovníku v oblasti Oceanus Procellarum (česky Oceán Bouří se nachází východní části hemisféry Měsíce směřující k Zemi) a pravděpodobně vznikla jako lávový tunel v době blízko po jeho vzniku, kdy byla geologická aktivita na Měsíci běžným jevem. Díky stínění před slunečním záření je uvnitř stabilní teplota kolem -20 °C na rozdíl od -180 až +130 °C na povrchu. Již v roce 2009 ohlásila japonská vesmírná agentura JAXA objev lávového tunelu na Měsíci, jeho rozměry ale činily pouhých 65 x 88 metrů.

Tento objev by mohl výrazně zjednodušit konstrukci lunární kolonie. Díky ochraně proti radiaci, mikrometeoritům a stabilní teplotě lze upustit od drahých štítů a ochranných prvků kolonie a postavit ji mnohem jednodušeji a levněji. Je však stále třeba mít na paměti ne až tak příjemných -20 °C, a zřejmě nulovou atmosféru a velmi nízký tlak, procházka bez vesmírného obleku tedy nepřichází v úvahu. Rozhodně si ale lze představit vybudování měsíčního města s počtem ve stovkách, možná tisících obyvatel.

Oceanus Procellarum na mapě Google Moon
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Minerály v měsíčních horninách ukazují na dopady meteoritů při formování Měsíce

15. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Minerály v měsíčních horninách ukazují na dopady meteoritů při formování MěsíceNový výzkum odhaluje, že dopady velkých těles na povrch Měsíce zřejmě hrály podstatnou roli při jeho formování. Skupina vědců vedená L. F. Whitem zkoumala horniny dovezené na Zemi při misi Apollo 17 a zjistila, že obsahovaly minerál, který vzniká za vysokých teplot. Takto vysokých teplot lze dosáhnout pouze při impaktu velkého tělesa.

celý článek

Rusko chce do roku 2025 dostat k Měsíci hned tři vesmírné sondy

7. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rusko chce do roku 2025 dostat k Měsíci hned tři vesmírné sondyRusko navštívilo Měsíc naposledy v roce 1976, už však plánuje svůj návrat. V plánu jsou tři vesmírné mise do roku 2025 ve spolupráci s evropskou vesmírnou agenturou ESA. Tyto mise nesou označení Luna-25, Luna-26 a Luna-27. První z nich se už sestavuje a probíhá její testování, start je nyní plánován na říjen 2021.

celý článek

Společnost Intuitive Machines oznámila datum svého plánovaného přistání na Měsíci: příští rok v říjnu

17. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Společnost Intuitive Machines oznámila datum svého plánovaného přistání na Měsíci: příští rok v říjnuV rámci kontraktu s NASA připravuje společnost Intuitive Machines přistávací modul Nova-C, který ponese na palubě vědecká zařízení. Společnost nyní oznámila plánované datum přistání na Měsíci, a to v říjnu 2021. Místem přistání by mělo být místo v blízkosti hlubokého údolí Vallis Schröteri.

celý článek

První modul stanice Gateway bude mít dva vědecké instrumenty

24. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

První modul stanice Gateway bude mít dva vědecké instrumentyPrvní modul lunární orbitální stanice Gateway bude mít na palubě dvě vědecká zařízení - jedno evropské a druhé americké. Evropský experiment bude zkoumat radiační prostředí v bezprostředním okolí Měsíce. Americké zařízení zase bude zkoumat vesmírné počasí. Oba výzkumy vědcům napoví o možných nebezpečích pro budoucí astronauty, kteří poletí k Měsíci v rámci programu Artemis.

Lunární stanice Gateway už není nutnou podmínkou pro přistání astronautů na Měsíci

20. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Lunární stanice Gateway už není nutnou podmínkou pro přistání astronautů na MěsíciNASA modifikovala plány návratu astronautů na povrch Měsíce v roce 2024, odstranila z nich nutnost zastavení u orbitální lunární stanice Gateway. Zpoždění výstavby lunární stanice tak neovlivní termín přistání na Měsíci určený americkou vládou. NASA společně s ostatními zeměmi a soukromými společnostmi dál pracuje na vývoji modulů lunární stanice, která bude sloužit jako podpora pro další posádky směřující na povrch Měsíce.

celý článek

Indická sonda Chandrayaan-2 dokáže mapovat povrch Měsíce v bezprecedentním detailu

18. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Indická sonda Chandrayaan-2 dokáže mapovat povrch Měsíce v bezprecedentním detailuOrbitální sonda Chandrayaan-2 obíhá Měsíc od loňského roku. Přesto, že přistávací modul Vikram, který se od ní oddělil, byl při přistání ztracen, orbitální sonda je v pořádku a pokračuje ve svojí vlastní misi. Tou je mapování povrchu v dosud nevídaném detailu. Schopnosti její kamery jsou dokonce takové, že dokáže mapovat dno kráterů, kam nedopadá žádné přímé sluneční světlo.

celý článek

Evropská vesmírná agentura zkouší v Nizozemí vyrábět kyslík z měsíční horniny

22. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Evropská vesmírná agentura zkouší v Nizozemí vyrábět kyslík z měsíční horninyEvropská vesmírná agentura ESA zprovoznila v holandském městě Noordwijk laboratoř na výrobu kyslíku s měsíčního regolitu. Podobné zařízení by v budoucnosti mohlo vyrábět potřebný kyslík pro kolonii na Měsíci.

celý článek