Vesmírná sonda Dawn prolétá pásem asteroidů a pomalu se přibližuje k Vestě

12. 03. 2011
Dawn Vesta Vesmírné sondy Planetky (asteroidy)

Pás asteroidů je rozlehlá oblast mezi Marsem a Jupiterem, která je poseta menšími i většími kusy kamení. Podle obecně přijímané teorie je pás asteroidů místem, kde měla původně být další planeta, ale z neznámých příčin je tu místo ní nespočet menších objektů. Mezi menšími asteroidy se vyskytují i výrazně větší tělesa, a dvě z nich jsou cílem vesmírné sondy Dawn: Vesta a Ceres.

Vesta

Vesta - planetka v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, která je cílem vesmírné sondy Dawn.



Mise Dawn je unikátní hned z několika důvodů, jedním z nich je to, že vesmírná sonda bude poprvé v historii kroužit kolem dvou různých vesmírných těles. Jejím úkolem je totiž zkoumat dva největší objekty pásu asteroidů, jako první jeden z nejjasnějších asteroidů Vesta, a poté největší těleso v oblasti, trpasličí planetu Ceres. Kolem Vesty bude sonda kroužit od července 2011 do května následujícího roku, poté se vydá na druhou část své mise a v roce 2015 vstoupí na oběžnou dráhu Ceresu.

Vybavena iontovým vesmírným pohonem se sonda Dawn pomalu přibližuje ke svému prvnímu cíli, Vestě, která má asi 500 km v průměru. Navigace však není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Po nastavení zhruba stejné oběžné dráhy kolem Slunce jako má Vesta, se teď na dálku řízená sonda přibližuje ke svému cíli relativní rychlostí 0,7 kilometrů za sekundu a každý den snižuje svou rychlost o 7 metrů za sekundu. Vyrovnává tím svou rychlost s Vestou a její oběžné dráhy by měla dosáhnout letos v červenci.

Vědci v NASA se už nemohou dočkat prvních záběrů povrchu Vesty a mezitím provádějí trénování a simulace, aby byli připraveni na reálná data s jejichž pomocí chtějí planetku detailně zmapovat. V posledních týdnech zkouší jakým způsobem budou zpracovávat získaná data. Doposud nejlepší snímky povrchu Vesty získali vědci pomocí Hubblova teleskopu a ačkoliv jsou na nich schopni rozeznat povrchové úkazy o rozměrech několika desítek kilometrů, nejpřesnější obrázek, který získají, stále vypadá tak trochu jako rozmazaná brambora.

"Nebudeme vědět jak Vesta vypadá, dokud se k ní Dawn nepřiblíží a nezačne snímat její povrch svými přístroji," řekla Carol Raymond, která je jedním z vědců participujících na misi Dawn z JPL, výzkumného centra NASA v Kalifornii, "snažíme se teď přijít na postupy, které zajistí co nejefektivnější a nejpřesnější zpracování dat, které přinese nejlepší výsledky".

Vesta patří ke 4 největím objektům pásu asteroidů a společně s několika málo objekty v její blízkosti tvoří asi 6 % jeho hmoty. Patří do asteroidů třídy V, ve které jsou poměrně světlé objekty obsahující kromě kovů také křemíkové sloučeniny. Mise Dawn je první misí s cílem v pásu asteroidů a měla by přinést nové informace jak o zformování této oblasti, tak celé sluneční soustavy.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Planetky (asteroidy)

Sonda Hayabusa2 poslala první snímky planetky Ryugu, bude ji teď rok a půl zkoumat

22. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda Hayabusa2 poslala první snímky planetky Ryugu, bude ji teď rok a půl zkoumatJaponská vesmírná agentura ve středu zveřejnila první snímky planetky Ryugu. Pořídila je vesmírná sonda Hayabusa2, jejímž cílem je nejprve vstoupit na oběžnou dráhu planetky a důkladně zmapovat její povrch. Po výběru vhodných lokalit, dojde na přistání hned několika modulů a zkoumání planetky z blízka. Nakonec sonda Hayabusa2 posbírá vzorky hornin a odletí s nimi zpátky na Zemi. Vstup sondy Hayabusa2 na oběžnou dráhu Ryugu je plánován na příští týden.

celý článek

Planetka o víkendu vletěla do atmosféry Země pouhých pár hodin po objevení

06. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Planetka označená 2018 LA (nebo také ZLAF9B2) byla objevena teprve v sobotu 2. června ráno zhruba ve vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc. Po krátkém pozorování už bylo zřejmé, že je na kolizním kurzu se Zemí, ale je natolik malá, že by měla shořet v atmosféře. Do atmosféry naší planety vstoupila téhož dne před sedmou hodinou večerní našeho času nad Afrikou. Jasný bolid, který planetka vytvořila byl pozorovaný konkrétně nad Botswanou, podle vědců planetka v atmosféře celá shořela.

celý článek

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavy

22. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavyPodle vědců z brazilské Universidade Estadual Paulista má planetka 2015 BZ509 původ mimo sluneční soustavu. Planetka 2015 BZ509 byla objevena v roce 2015 a jde o první příklad planetky s retrográdní oběžnou dráhou, která zároveň obíhá v rezonanci s planetou. Pokud se objev brazilských astronomů potvrdí, mohla by tak mít další prvenství, a to první planetka s extrasolárním původem. Na rozdíl, od mezihvězdné planetky Oumuamua, která v loňském roce navštívila sluneční soustavu a poté ji opět opustila, však 2015 BZ509 zůstala a je s námi už miliardy let.

celý článek

Ztracená a znovu objevená planetka proletí v úterý kolem Země

14. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Ztracená a znovu objevená planetka proletí v úterý kolem ZeměPlanetka 2010 WC9 byla objevená už v roce 2010, potom ale zmizela astronomům z dohledu. 13. května tohoto roku ji znovu objevili, a to pouhé dva dny před tím, než kolem Země proletí znovu. Planetka má asi 130 metru v průměru a proletí v noci z úterý na středu ve zhruba poloviční vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Není však třeba se ničeho obávat, srážka s naší planetou nehrozí.

celý článek

V Kuiperově pásu je objekt plný uhlíku, zřejmě vznikl ve středu sluneční soustavy

10. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

V Kuiperově pásu je objekt plný uhlíku, zřejmě vznikl ve středu sluneční soustavyMezinárodní tým astronomů zjistil za pomoci teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Čile, že planetka 2004 EW95 obsahuje vysoký podíl uhlíku. To by nebylo nic až tak významného, pokud by nešlo o objekt, který obíhá Slunce daleko v Kuiperově pásu, chladné oblasti sluneční soustavy plné ledových objektů. Vědci z tohoto zjištění usuzují, že by mohlo jít o objekt, který vznikl mnohem blíže Slunci, možná v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter a později zmigroval na okraj sluneční soustavy.

celý článek

Mezihvězdná planetka Oumuamua pravděpodobně pochází z binárního hvězdného systému

20. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mezihvězdná planetka Oumuamua pravděpodobně pochází z binárního hvězdného systémuPrvní detekce tělesa, které koncem loňského roku přiletělo do sluneční soustavy z jiného hvězdného systému, rozvířila fantazii astronomů po celém světě. Průlet pozorovaly desítky teleskopů a sbíraly maximum informací o planetce pojmenované Oumuamua. Existují desítky, ne-li stovky, studií zkoumající její složení, kam míří a odkud pochází. Jedna z posledních studií ukazuje, že pravděpodobnost, že Oumuamua pochází z binárního hvězdného systému, je víc než vysoká.

celý článek

Planetka Oumuamua rotuje chaoticky už miliardy let následkem srážky s jiným tělesem

14. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Planetka Oumuamua rotuje chaoticky už miliardy let následkem srážky s jiným tělesemSrážka s jiným tělesem zapříčinila chaotickou rotaci mezihvězdné planetky Oumuamua, která loni navštívila sluneční soustavu a stala se první detekovanou planetkou svého druhu. Od října 2017, kdy byla planetka objevena, analyzoval mezinárodní tým astronomů zářivost objektu a jeho pohyb. Součástí tohoto týmu byl i Dr. Petr Pravec z Akademie věd České republiky. Výsledkem analýzy je, že planetka nerotuje nijak pravidelně, ale velmi chaoticky, a to zřejmě po miliardy let.

celý článek