Kam zmizela atmosféra Marsu? Vědci možná našli její zbytky hluboko pod povrchem planety.

13. 3. 2011
Mars Vesmírné sondy MAVEN

Pozorování Marsu pomocí robotických sond na jeho oběžné dráze i na povrchu přináší stále nové poznatky o historii rudé planety. Některé z těchto poznatků naznačují existenci vody na povrchu planety někdy v dávné minulosti. Existuje také stále více důkazů pro existenci husté atmosféry, která v minulosti vytvářela atmosférický tlak na povrchu planety a která stabilizovala teplotu. Dnes je Mars pokrytý velmi řídkou atmosférou a vědci zkoumají, jakým způsobem mohla planeta o svou atmosféru přijít.

Mars, písečné bouře

Mars, písečné bouře - při začínajícím jaru na severní polokouli Marsu, když se začnou zmenšovat polární čepičky vzniká proudění mezi chladnými a teplejšími regiony a to vede ke vzniku písečných bouří.



Jedna z teorií vysvětluje ztrátu atmosféry jako důsledek ztráty magnetického pole. Bez magnetického pole byla planeta po miliony let vystavena silné sluneční radiaci, která postupně "odfoukávala" horní vrstvy atmosféry Marsu až z ní zbylo pouhé torzo, které pozorujeme dnes. Vědci z Univerzity v Leicesteru studují vliv Slunce na atmosféru Marsu a podle jejich zjištění dochází k jejímu řídnutí i dnes a dávají je do souvislosti s tzv. corotating interaction regions (CIR), což jsou nárazové vlny slunečních větrů.

Existuje ale více teorií vysvětlujících ztrátu atmosféry Marsu, další teorie, vychází z aktuálních dat získaných orbitální sondou MRO, a vysvětluje, co se stalo s atmosférickým oxidem uhličitým, který měl tvořit většinu původní atmosféry Marsu podobně jako kdysi na Zemi. Studiem hornin odkrytých v hlubokých kráterech Huygens a Leighton identifikovali vědci uhlíkové sloučeniny s přítomností vápníku a železa. Horniny s takovým složením se na Zemi vyskytují na mořských a oceánských dnech.

Horniny, které vědci studují pomocí přístroje CRISM na palubě MRO, pochází z hloubky až pěti kilometrů pod povrchem a jsou odkryty kamerám orbitální sondy pouze díky dopadu meteoritů. Pokud by se prokázalo, že nejde o náhodnou vrstvu uhlíkových sloučenin ale o globální sedimentační vrstvu přítomnou po celém Marsu, bylo by vysvětleno kam zmizel oxid uhličitý z atmosféry.

Více světla do atmosféry Marsu, jejího složení a historie přinese plánovaná mise NASA Mars Atmosphere and Volatile Evolution Mission (MAVEN) se startem plánovaným na rok 2013. Orbitální sonda MAVEN bude na eliptické oběžné dráze a povrchu Marsu se bude přibližovat natolik, že bude moci analyzovat vzorky z horních vrstev atmosféry. Kromě toho bude zkoumat vliv Slunce na planetu Mars, jeho magnetické pole a ionosféru.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí mise

3. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí miseRover Curiosity se nedávno dostal do nové geologické oblasti, u které pozorování z oběžné dráhy napovídala, že by mohla obsahovat velké množství jílovitých hornin. Analýza vnitřku hornin pomocí vrtání nyní tyto závěry potvrdila, rover narazil na zatím největší koncentraci těchto hornin od začátku svojí mise. Vědci předpokládají, že tato oblast byla před miliardami let dnem jezera, na které se ukládaly vrstvy sedimentů.

celý článek

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na Marsu

26. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na MarsuOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila evidenci o pohybu hornin na Marsu, konkrétně v oblasti Cerberus Fossae, která se nachází nedaleko rovníku. Snímek pořízený kamerou s vysokým rozlišením HiRISE ukazuje masy hornin, které se sesunuly z horního okraje srázu (světle modrou barvou). Na snímku lze také pozorovat další jev známý jako slope lineae, u kterého se někteří vědci domnívají, že by mohl být doprovázen výskytem kapalné vody.

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu

24. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu6. dubna se podařilo seismometru SEIS, který koncem loňského roku umístila na povrch sonda InSight, detekovat první otřes povrchu Marsu. Oznámila to francouzská vesmírná agentura CNES, která přístroj vyvinula. Detekované chvění se podobá těm, které zaznamenaly mise Apollo na Měsíci. Jde o první potvrzenou událost, která byla způsobena pod povrchem Marsu, mise InSight má za cíl prostřednictvím většího počtu těchto otřesů zkoumat nitro planety.

celý článek

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu Marsu

23. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu MarsuRobotické vozítko Curiosity před několika týdny opustilo region nazvaný Hřeben Very Rubinové (Vera Rubins Ridge) a dostalo se do nového regionu. Aktuálně se nachází v oblasti Clay-bearing Unit (jednotka s jílovitými horninami), kde byly ještě před přistáním roveru na Marsu detekovány jílovité horniny z oběžné dráhy. 6. dubna rover vyvrtal do jedné ze skal díru, aby zjistil, z čeho jsou horniny v tomto místě složeny.

celý článek

První vědecké závěry z mise Trace Gas Orbiter: v atmosféře Marsu je metan i voda

15. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

První vědecké závěry z mise Trace Gas Orbiter: v atmosféře Marsu je metan i vodaEvropská vesmírná agentura ESA prezentovala nejnovější výsledky mise orbitální sondy Trace Gas Orbiter (TGO), která od roku 2016 obíhá kolem planety Mars. Mezi výsledky jsou dopady loňské globální prachové bouře nebo také překvapivě nízké množství metanu v atmosféře. K tématu byly publikovány hned dvě studie v magazínu Nature a jedna v Proceedings of the Russian Academy of Science a výsledky zkoumání byly prezentovány na generálním shromáždění European Geosciences Union ve Vídni.

celý článek

Jak vypadá zatmění Slunce na Marsu? Úplně jinak než na Zemi

7. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jak vypadá zatmění Slunce na Marsu? Úplně jinak než na ZemiPři zatmění Slunce dochází k zakrytí naší hvězdy Měsícem při pohledu ze Země, podobná situace nastává také na Marsu, jehož dva měsíce jsou však od toho našeho dost odlišné. Phobos ani Deimos totiž nemají kulatý tvar, ani se z povrchu Marsu nejeví podobně velké jako Slunce. Při zatmění tak není disk Slunce zcela zakrytý a odhaluje nepravidelný tvar obou měsíců. Jak takové marsovské zatmění Slunce vypadá ukázaly nové snímky z roveru Curiosity.

celý článek