Kam zmizela atmosféra Marsu? Vědci možná našli její zbytky hluboko pod povrchem planety.

13. 03. 2011
Mars Vesmírné sondy MAVEN

Pozorování Marsu pomocí robotických sond na jeho oběžné dráze i na povrchu přináší stále nové poznatky o historii rudé planety. Některé z těchto poznatků naznačují existenci vody na povrchu planety někdy v dávné minulosti. Existuje také stále více důkazů pro existenci husté atmosféry, která v minulosti vytvářela atmosférický tlak na povrchu planety a která stabilizovala teplotu. Dnes je Mars pokrytý velmi řídkou atmosférou a vědci zkoumají, jakým způsobem mohla planeta o svou atmosféru přijít.

Mars, písečné bouře

Mars, písečné bouře - při začínajícím jaru na severní polokouli Marsu, když se začnou zmenšovat polární čepičky vzniká proudění mezi chladnými a teplejšími regiony a to vede ke vzniku písečných bouří.



Jedna z teorií vysvětluje ztrátu atmosféry jako důsledek ztráty magnetického pole. Bez magnetického pole byla planeta po miliony let vystavena silné sluneční radiaci, která postupně "odfoukávala" horní vrstvy atmosféry Marsu až z ní zbylo pouhé torzo, které pozorujeme dnes. Vědci z Univerzity v Leicesteru studují vliv Slunce na atmosféru Marsu a podle jejich zjištění dochází k jejímu řídnutí i dnes a dávají je do souvislosti s tzv. corotating interaction regions (CIR), což jsou nárazové vlny slunečních větrů.

Existuje ale více teorií vysvětlujících ztrátu atmosféry Marsu, další teorie, vychází z aktuálních dat získaných orbitální sondou MRO, a vysvětluje, co se stalo s atmosférickým oxidem uhličitým, který měl tvořit většinu původní atmosféry Marsu podobně jako kdysi na Zemi. Studiem hornin odkrytých v hlubokých kráterech Huygens a Leighton identifikovali vědci uhlíkové sloučeniny s přítomností vápníku a železa. Horniny s takovým složením se na Zemi vyskytují na mořských a oceánských dnech.

Horniny, které vědci studují pomocí přístroje CRISM na palubě MRO, pochází z hloubky až pěti kilometrů pod povrchem a jsou odkryty kamerám orbitální sondy pouze díky dopadu meteoritů. Pokud by se prokázalo, že nejde o náhodnou vrstvu uhlíkových sloučenin ale o globální sedimentační vrstvu přítomnou po celém Marsu, bylo by vysvětleno kam zmizel oxid uhličitý z atmosféry.

Více světla do atmosféry Marsu, jejího složení a historie přinese plánovaná mise NASA Mars Atmosphere and Volatile Evolution Mission (MAVEN) se startem plánovaným na rok 2013. Orbitální sonda MAVEN bude na eliptické oběžné dráze a povrchu Marsu se bude přibližovat natolik, že bude moci analyzovat vzorky z horních vrstev atmosféry. Kromě toho bude zkoumat vliv Slunce na planetu Mars, jeho magnetické pole a ionosféru.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

NASA vybrala místo přistání roveru Mars 2020: kráter Jezero

20. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala místo přistání roveru Mars 2020: kráter JezeroPo výběru místa pro evropský rover v minulých týdnech, přišel na řadu také ten americký. Pro rover Mars 2020 vybrala NASA oblast se zajímavým geologickým složením i jménem: kráter Jezero. Kromě studia geologických útvarů na tomto místě a hledání známek života, by mohl rover také sbírat vzorky pro první cestu na Zemi. Příští rover NASA by měl podle plánu letět do vesmíru v červenci 2020 a kráter Jezero mu poskytne velmi zajímavé geologické prostředí.

celý článek

Panel vědců vybral místo přistání pro evropský rover ExoMars

16. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Panel vědců vybral místo přistání pro evropský rover ExoMarsPři setkání vědců na Leicester University bylo vybráno nejvhodnější místo přistání pro evropskou misi na Mars. Rover ExoMars by měl podle doporučení odborníků v roce 2020 přistát v oblasti známé jako Oxia Planum. Prozatím jde nicméně stále pouze o doporučení odborníků, které ještě musí schválit evropská a ruská vesmírná agentura, které na misi spolupracují.

celý článek

Rover Curiosity se po problémech s palubním počítačem vydal opět na cestu

08. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity se po problémech s palubním počítačem vydal opět na cestuV polovině září se u roveru Curiosity objevil problém s počítačem, kvůli kterému se neukládala vědecká a některá provozní data. Operátoři mise proto začátkem října přepnuli na záložní počítač Side-A, aby mohli ten chybový diagnostikovat. Rover nyní funguje bez problémů a během víkendu ujel asi 60 metrů, což navýšilo jeho celkovou vzdálenost ujetou na Marsu na více než 20 kilometrů.

celý článek

Nad jednou z největších sopek na Marsu se objevil oblak, o erupci ale nejde

28. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nad jednou z největších sopek na Marsu se objevil oblak, o erupci ale nejdeOd 13. září pozoruje evropská orbitální sonda Mars Express protáhlý bílý oblak formující se nad sopkou Arsia Mons. Nejde však o projev vulkanické aktivity, ale o krystaly ledu, které se dostaly do atmosféry ze svahů sopky. Oblak se táhne na západ od Arsia Mons neuvěřitelných 1 500 kilometrů, nejde však o nijak zvláštní jev - podobné oblaky byly pozorovány pravidelně každé tři roky od roku 2009.

celý článek

Jedna z drobných sond MarCO poprvé vyfotila svůj cíl - planetu Mars

24. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Jedna z drobných sond MarCO poprvé vyfotila svůj cíl - planetu MarsJde o první fotografii Marsu pořízenou z cubesatu - drobné sondy o velikosti krabice od bot. Dvě sondy MarCO (Mars Cube One) doprovázejí po vlastní ose sondu třetí - InSight, která na Marsu přistane v listopadu. Cubesaty letí na Mars poprvé a mají ověřit, zda tak drobná zařízení přežijí meziplanetární cestu a mohou misím pomoci s doplňkovými přístroji. Konkrétně sondy MarCO mají zajistit spojení sond InSight se Zemí při průletu atmosférou Marsu.

celý článek

Do roku 2024 chce SpaceX poslat na Mars 6 velkých lodí BFR, z toho dvě s posádkou

28. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Do roku 2024 chce SpaceX poslat na Mars 6 velkých lodí BFR, z toho dvě s posádkouNa konferenci Mars Society Convention 2018 hovořil Paul Wooster, hlavní technik SpaceX pro vývoj technologií pro kolonizaci Marsu, ve svojí přednášce o plánech společnosti na kolonizaci Marsu. Potvrdil v nich první start lodi BFR k Marsu v roce 2022 a naznačil technologické postupy, které by první kolonisté mohli používat.

celý článek

Sonda InSight se ozvala z cesty k Marsu, cesta zatím probíhá bez problémů

22. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight se ozvala z cesty k Marsu, cesta zatím probíhá bez problémůVesmírná sonda Insight má za sebou půlku cesty k sousední planetě, na které by měla přistát 26. listopadu. 6. srpna překonala pomyslnou hranici půli cesty a při té příležitosti byly zkontrolovány všechny její přístroje - fungují tak, jak mají. 20. srpna za sebou měla sonda 277 milionů kilometrů a čekalo ji dalších 208 milionů. Po přistání bude nehybný modul InSight zkoumat nitro planety Mars.