NASA vybírá nové vesmírné mise pro období 2013-2022

14. 3. 2011
Vesmírné sondy Mars Uran Europa

Na vypracování studie, kterou vám nabízíme ve zdrojích tohoto článku, se podílelo 5 expertních panelů a jejich cílem bylo poskytnout Národnímu úřadu pro letectví a vesmír reálný seznam misí, které mají potenciál přinést množství nových informací o Sluneční soustavě a vesmíru samotném. Při sestavování seznamu byl brán ohled na aktuální finanční rozpočet a odhadované finance NASA pro období 2013-2022.

mise ESJM

mise ESJM - vize grafika, na které jsou zobrazeny vesmírné sondy JEO a JGO, planeta Jupiter a galilejské měsíce Io, Europa, Calisto a Ganymede. ESJM je plánovaná na rok 2020.



"Doporučili jsme takové výzkumné mise, které představují vyvážený mix (malých, středních a velkých misí) vědeckých zkoumání, které mají potenciál značně rozšířit naše vědomosti o solárním systému", řekl Steven W. Squyres, profesor astronomie na Cornellově univerzitě v USA.

Největší plánovanou misí je Mars Astrobiology Explorer Cacher (MAX-C), v rámci této mise by byl na Mars vyslán pojízdní robot, který by hledal důkazy o klimatu na Marsu v jeho historii a zkoumal, zda na planetě někdy mohly být podmínky pro život. Mise MAX-C by měla být prvním krokem k dopravě vzorků hornin z Marsu na Zemi. Rada však doporučila, aby byla tato mise realizována pouze při nepřekročení nákladů pro NASA ve výši 2,5 miliard dolarů. NASA by se na této misi měla podílet s ESA, plánovaný start je v roce 2018.

Mise k jupiterově měsíci Europě je další velkou misí, a měla by podle doporučení rady mít druhou nejvyšší prioritu. Nicméně náklady na tuto misi jsou zatím odhadovány příliš vysoko a tak by měla být mise zahájena pouze v případě, že NASA na ni dostane více peněz a náklady mise budou sníženy na přijatelnou úroveň.

Třetí velkou misí je Uranus Orbiter, první mise zaměřená na planetu Uran a její systém měsíců, součástí mise by měla být také sonda směřující do atmosféry Uranu. Náklady mise Uranus Orbiter nesmí překročit 2,7 miliardy dolarů, jinak bude zrušena.

Pro střední mise byly doporučeny dvě mise středně velkých vesmírných sond studující objekty ve sluneční soustavě. Na malé mise se doporučení rady nevztahuje, nicméně zmiňuje přínosy specializovaných planetárních nízko-nákladových misí a doporučuje v nich pokračovat při zhruba stejném rozpočtu jako doposud. Pokud nebude mít NASA dostatek fondů, měl by zpozdit start některé z velkých misí a pokračovat v těch středních a menších.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelitu

9. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelituDnes, krátce po poledni vyletěla z kosmodromu Bajkonur na raketě Proton první družice, která provede servis jiné družice na oběžné dráze. Vesmírná sonda MEV 1 (Mission Extension Vehicle) byla navržena americkou společností Northrop Grumman a stane se v podstatě novou pohonnou jednotkou dosluhující družice Intelsat 901.

celý článek

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tisku

16. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tiskuNASA v minulém týdnu udělila kontrakt na 73,7 milionů dolarů kalifornské společnosti Made in Space. Společnost peníze využije na přípravu prototypu družice Archinaut, která na oběžné dráze vyrobí zcela nové zařízení pomocí 3D tisku. První test by mohl proběhnout v roce 2022, kdy by mohla zařízení vynést na oběžnou dráhu raketa Electron.

celý článek

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost tepla

9. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost teplaVesmírná sonda Voyager 2 se podobně jako sesterská Voyager 1 nachází na hranici sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem. V této oblasti pomalu končí vliv Slunce a začíná převládat vliv vnějšího vesmíru. To znamená více kosmického záření a také větší chlad. Aby mohly přístroje na palubě sondy fungovat, musí být zahřívány a to čerpá energii, se kterou je třeba šetřit. NASA proto rozhodla o odpojení jednoho z vědeckých přístrojů sondy, aby udržela ty ostatní funkční po delší dobu.

celý článek

Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetku

22. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetkuEvropská vesmírná agentura schválila koncept mise označované jako Comet Interceptor. Vesmírná sonda bude vynesena do vesmíru společně s teleskopem ARIEL a společně s ním bude také čekat v Lagrangeově bodě L2 až astronomové objeví vhodný cíl. Jakmile bude vybrán, sonda se k němu vydá a proletí kolem něj. Ve skutečnosti půjde o tři samostatné sondy, které budou cílový objekt zkoumat z různých úhlů a vytvoří 3D mapu jeho povrchu.

celý článek

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnu

27. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnuExperimentální sonda Lightsail-2 má ověřit, že lze rozpohybovat zařízení ve vesmíru pouze za pomoci fotonů ze Slunce. Sondu vyvinula nezisková organizace Planetary Society a na oběžnou dráhu Země poletí na raketě Falcon Heavy v červnu. Samotná sonda váží pouhých 5 kilogramů a má rozměry 10x10x30 centimetrů. Její solární plachta však bude mít po rozvinutí zhruba 32 metrů čtverečních.

celý článek

Společnost Rocket Lab představila vlastní družici, kterou bude nabízet svým zákazníkům

13. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mladá společnost Rocket Lab po čtyřech úspěšných startech vlastní rakety Electron představila evoluci svého byznysu: družici, která může nést přístroje jejích zákazníků. Jde o upravený horní stupeň rakety Electron, který může zákazníkům ušetřit finance na vývoj vlastní sondy a má urychlit vypouštění nových satelitů na oběžnou dráhu. Společnost Rocket Lab začala s komerčními lety rakety Electron teprve loni v prosinci a soustředí se na vynášení malých satelitů a cubesatů na oběžnou dráhu Země.

celý článek

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondy

9. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondyHlavním úkolem vesmírné sondy Hera je zkoumání následků kolize vesmírné sondy DART s malým měsícem planetky Didymos. Sekundárním cílem mise bude vyzkoušet poprvé autonomní řízení sondy, podobně jako je tomu u autonomně řízených aut. První část mise bude ještě řízená přímo ze Země, tedy operátoři sondy vyhodnotí její pozici a rychlost a pošlou sondě příkaz k zážehu jejích motorů. Lidský faktor bude po splnění první části mise eliminován a sonda bude sama rozhodovat, kdy své motory zažehne.

celý článek