ESA zveřejnila gravitační mapu Země, podívejte se, kde na světě budete nejlehčí

3. 4. 2011
Země Gravitace Oběžná dráha GOCE ESA

Data získaná s pomocí orbitální sondy GOCE za posledních 12 měsíců umožnila evropským vědcům sestavit doposud nejpřesnější model zeměkoule nazývaný geoid (těleso s povrchem globálního oceánu, oproštěné od vlivu přílivů a proudů tvarované pouze gravitací). Výsledky měření byly prezentovány na 4. mezinárodním workshopu 31. března v Mnichově.

Geoid zeměkoule

Geoid zeměkoule - model Země znázorňující rozložení gravitačních sil. Model sestavila ESA na základě dat získaných orbitální sondou GOCE.





Nový zpřesněný model gravitačního rozložení hmoty Země umožní hlubší studium dynamiky oceánů, mořských proudů a obecně cirkulace vodní masy na planetě. Kromě toho vědci doufají, že data získaná z vesmírné sondy jim umožní také lépe pochopit procesy v zemském nitru, které vedou k zemětřesením a dalším tektonickým aktivitám.

Vesmírnou sondu GOCE (Gravity Field and Steady-State Ocean Circulation Explorer) vypustila ESA v březnu 2009 a zaměřuje se na studium gravitačního pole Země. Pro přesné změření velikosti gravitační síly v daném místě, musí sonda kroužit kolem Země velmi nízko, pouhých 260 kilometrů nad povrchem (ISS se pohybuje ve výšce 278-460 km), a to ji činí aktuálně nejníže operující sondou na oběžné dráze Země.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

NASA chystá nový teleskop: bude hledat planetky, u kterých hrozí kolize se Zemí

28. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Podle odhadů do dneška lidstvo identifikovalo na 30 % objektů s minimální velikostí 140 metrů v okolí naší planety. Tyto planetky jsou označovány jako NEO (Near Earth Objects) a jejich kolize s naší planetou je v porovnání s ostatními poměrně vysoká, protože jejich oběžné dráhy často kříží tu, po které obíhá Slunce naše planeta. NASA nyní plánuje vyvinout nový teleskop, který by byl schopný identifikovat většinu zbylých objektů v našem okolí, a dokázal by navíc zhodnotit míru nebezpečí, které pro naši planetu mohou představovat.

celý článek

Uvnitř diamantu se skrýval neznámý zelený minerál z nitra Země

25. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Uvnitř diamantu nalezeného v jihoafrické republice se ukrývalo jediné zrnko zeleného minerálu, jaký svět ještě neviděl. Podle vědců vznikl ve hloubce až 170 kilometrů a může tak napovědět více o prostředí, které panuje v zemském plášti. Zvláštní ale je, že má zcela jiné složení, než by se u materiálu z tohoto prostředí očekávalo.

celý článek

Diamanty z hlubin Země ukrývají tekutinu z období zrodu naší planety, mohlo by jít o nejstarší známý materiál

22. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tekutina uvnitř hlubinných diamantů pochází podle analýzy izotopů z doby vzniku naší planety před čtyřmi miliardami let. Jde tak o jeden z nejstarších známých materiálů na Zemi. Tyto hlubinné diamanty vznikly několik stovek kilometrů pod povrchem v zemském plášti.

celý článek

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry Země

2. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry ZeměPlanetka zhruba o velikosti lednice byla minulou sobotu pozorována teleskopy na Havaji těsně předtím, než zamířila do zemské atmosféry, kde shořela. To se zatím podařilo pouze 4x v historii, jinak astronomové nemají žádná data o planetkách, které v naší atmosféře shoří, nebo dopadnou na povrch. Planetka byla pojmenována 2019 MO a při průletu atmosférou vytvořila jasný bolid.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféře

13. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféřeDvojice vesmírných sond, které zkoumaly radiační pásy kolem Země, se připravují na konec svojí mise. Operátoři z JPL postupně sníží oběžnou dráhu u obou sond, aby je navedli na trajektorii, na jejímž konci shoří v atmosféře naší planety. Van Allenovy sondy zkoumaly posledních šest měsíců region radiace, který obklopuje Zemi a získaly také množství informací o provozu zařízení v tomto nehostinném prostředí.

celý článek

Podle nové studie dopadá na Měsíc i Zemi větší množství planetek než před 300 miliony lety

28. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů publikoval studii v magazínu Science, ve které tvrdí, že počet dopadů meteoritů na povrch Měsíce byl v posledních 300 letech dva- až třikrát vyšší než v období předtím. Znamená to, že Měsíc společně se Zemí prožívaly dříve relativně klidnější období, než ve kterém žijeme dnes. Doposud se uvažovalo, že za relativně nízkým počtem kráterů starších než 300 let stojí fakt, že byly geologickými procesy eliminovány, je však možné, že v tomto období prostě nevznikaly tak často jako později.

celý článek