Nad severním pólem byla v letošní zimě rekordně velká ozónová díra

6. 4. 2011
Země Ozónová díra

Data ze satelitu Evropské vesmírné agentury (ESA) Envisat ukazují v březnu 2011 doposud nejnižší naměřenou tloušťku ozónové vrstvy nad euroatlantickou částí Arktidy. Toto oslabení ozónové vrstvy bylo způsobeno nezvykle silnými větry známými jako polární vortex, které izolovaly vzduch nad Arktidou, což vedlo k chladnější a delší zimě než obvykle, podobné spíše kontinentální antarktické zimě na jižním pólu. Při březnovém oteplení potom byly do horních vrstev uvolněny atomy bromu a chloru, které se běžně nacházejí v nižších vrstvách atmosféry. Při kontaktu s ozónovou vrstvou tyto plyny způsobí rozložení molekuly ozónu na kyslíkové atomy a dochází k oslabení ozónové vrstvy a pronikání ultrafialového záření na povrch Země.

Ozónová díra

Ozónová díra nad severním pólem (zelená barva). V březnu 2011 byl nad Arktidou naměřen rekordní pokles množství ozónu v atmosféře.



Ozónová vrstva se nachází asi ve 25 kilometrů nad povrchem a filtruje sluneční záření od nebezpečných ultrafialových paprsků, které jsou škodlivé životu v moři ale mohou také zvýšit riziko rakoviny kůže u lidí. V posledních dekádách došlo k výraznému úbytku ozónové vrstvy nad zemskými póly, bylo to způsobeno průmyslem, který do ovzduší vypouštěl látky narušující rovnováhu ozónové vrstvy a přírodních plynů, které ji rozkládají.

V roce 1989 vstoupila v platnost Montrealská dohoda, která zakazovala používání určitých chemických látek, aby došlo k zastavení úbytku ozónové vrstvy. Od té doby došlo téměř k úplnému zastavení používání nebezpečných látek, nicméně nebezpečné plyny v atmosféře přetrvávají. Při chladných zimách na severním pólu lze proto ještě několik desetiletí očekávat oslabení ozónové vrstvy nad Arktidou.

Běžně vědci zaznamenají v chladných arktických zimách úbytek ozónu o 25 %, tentokrát však zaznamenali pro severní polokouli rekordní pokles o 40 %. Při dlouhých a výjimečně chladných zimách na Antarktidě dochází k úbytku ozónu až o 55 %. 

Na rozdíl od jižního pólu ale ozónová díra na severní polokouli znamená větší nebezpečí pro lidskou populaci, protože na severu je hustější osídlení. Obyvatelé Skandinávie a Grónska už byli varováni o nebezpečí vyplývající z ozónové díry a jsou vyzýváni, aby denně sledovali meteorologické zpravodajství pro informace o aktuálních hodnotách ozónu nad jejich oblastí. 

Útěchou pro obyvatele severních oblastí je fakt, že hodnoty látek rozkládajících ozónovou vrstvu stabilně klesají. Bohužel pomalu, od svého vrcholu před začátkem platnosti Montrealské dohody poklesly o 10 %. Podle odhadů by mohla být škoda způsobená průmyslem odčiněna někdy v období let 2045 až 2060.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Van Allenovy sondy ukončily svou misi, při které studovaly pásy radiace obklopující Zemi

24. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy ukončily svou misi, při které studovaly pásy radiace obklopující ZemiPlaneta Země je obklopena dvěma pásy energetických částic známými jako Van Allenovy pásy. Od roku 2012 je studovala dvojice sond, které původně nesly označení Radiation Belt Storm Probes a teprve v průběhu mise dostaly jméno po objeviteli těchto pásů. I když byla jejich mise původně plánována na dva roky, sondy nakonec vydržely víc než třikrát déle. Jejich palivo však v posledních měsících došlo a jejich práce tak končí, v následujících letech shoří v atmosféře Země.

celý článek

NASA chystá nový teleskop: bude hledat planetky, u kterých hrozí kolize se Zemí

28. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Podle odhadů do dneška lidstvo identifikovalo na 30 % objektů s minimální velikostí 140 metrů v okolí naší planety. Tyto planetky jsou označovány jako NEO (Near Earth Objects) a jejich kolize s naší planetou je v porovnání s ostatními poměrně vysoká, protože jejich oběžné dráhy často kříží tu, po které obíhá Slunce naše planeta. NASA nyní plánuje vyvinout nový teleskop, který by byl schopný identifikovat většinu zbylých objektů v našem okolí, a dokázal by navíc zhodnotit míru nebezpečí, které pro naši planetu mohou představovat.

celý článek

Uvnitř diamantu se skrýval neznámý zelený minerál z nitra Země

25. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Uvnitř diamantu nalezeného v jihoafrické republice se ukrývalo jediné zrnko zeleného minerálu, jaký svět ještě neviděl. Podle vědců vznikl ve hloubce až 170 kilometrů a může tak napovědět více o prostředí, které panuje v zemském plášti. Zvláštní ale je, že má zcela jiné složení, než by se u materiálu z tohoto prostředí očekávalo.

celý článek

Diamanty z hlubin Země ukrývají tekutinu z období zrodu naší planety, mohlo by jít o nejstarší známý materiál

22. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tekutina uvnitř hlubinných diamantů pochází podle analýzy izotopů z doby vzniku naší planety před čtyřmi miliardami let. Jde tak o jeden z nejstarších známých materiálů na Zemi. Tyto hlubinné diamanty vznikly několik stovek kilometrů pod povrchem v zemském plášti.

celý článek

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry Země

2. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry ZeměPlanetka zhruba o velikosti lednice byla minulou sobotu pozorována teleskopy na Havaji těsně předtím, než zamířila do zemské atmosféry, kde shořela. To se zatím podařilo pouze 4x v historii, jinak astronomové nemají žádná data o planetkách, které v naší atmosféře shoří, nebo dopadnou na povrch. Planetka byla pojmenována 2019 MO a při průletu atmosférou vytvořila jasný bolid.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféře

13. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféřeDvojice vesmírných sond, které zkoumaly radiační pásy kolem Země, se připravují na konec svojí mise. Operátoři z JPL postupně sníží oběžnou dráhu u obou sond, aby je navedli na trajektorii, na jejímž konci shoří v atmosféře naší planety. Van Allenovy sondy zkoumaly posledních šest měsíců region radiace, který obklopuje Zemi a získaly také množství informací o provozu zařízení v tomto nehostinném prostředí.

celý článek