Nad severním pólem byla v letošní zimě rekordně velká ozónová díra

6. 4. 2011
Země Ozónová díra

Data ze satelitu Evropské vesmírné agentury (ESA) Envisat ukazují v březnu 2011 doposud nejnižší naměřenou tloušťku ozónové vrstvy nad euroatlantickou částí Arktidy. Toto oslabení ozónové vrstvy bylo způsobeno nezvykle silnými větry známými jako polární vortex, které izolovaly vzduch nad Arktidou, což vedlo k chladnější a delší zimě než obvykle, podobné spíše kontinentální antarktické zimě na jižním pólu. Při březnovém oteplení potom byly do horních vrstev uvolněny atomy bromu a chloru, které se běžně nacházejí v nižších vrstvách atmosféry. Při kontaktu s ozónovou vrstvou tyto plyny způsobí rozložení molekuly ozónu na kyslíkové atomy a dochází k oslabení ozónové vrstvy a pronikání ultrafialového záření na povrch Země.

Ozónová díra

Ozónová díra nad severním pólem (zelená barva). V březnu 2011 byl nad Arktidou naměřen rekordní pokles množství ozónu v atmosféře.



Ozónová vrstva se nachází asi ve 25 kilometrů nad povrchem a filtruje sluneční záření od nebezpečných ultrafialových paprsků, které jsou škodlivé životu v moři ale mohou také zvýšit riziko rakoviny kůže u lidí. V posledních dekádách došlo k výraznému úbytku ozónové vrstvy nad zemskými póly, bylo to způsobeno průmyslem, který do ovzduší vypouštěl látky narušující rovnováhu ozónové vrstvy a přírodních plynů, které ji rozkládají.

V roce 1989 vstoupila v platnost Montrealská dohoda, která zakazovala používání určitých chemických látek, aby došlo k zastavení úbytku ozónové vrstvy. Od té doby došlo téměř k úplnému zastavení používání nebezpečných látek, nicméně nebezpečné plyny v atmosféře přetrvávají. Při chladných zimách na severním pólu lze proto ještě několik desetiletí očekávat oslabení ozónové vrstvy nad Arktidou.

Běžně vědci zaznamenají v chladných arktických zimách úbytek ozónu o 25 %, tentokrát však zaznamenali pro severní polokouli rekordní pokles o 40 %. Při dlouhých a výjimečně chladných zimách na Antarktidě dochází k úbytku ozónu až o 55 %. 

Na rozdíl od jižního pólu ale ozónová díra na severní polokouli znamená větší nebezpečí pro lidskou populaci, protože na severu je hustější osídlení. Obyvatelé Skandinávie a Grónska už byli varováni o nebezpečí vyplývající z ozónové díry a jsou vyzýváni, aby denně sledovali meteorologické zpravodajství pro informace o aktuálních hodnotách ozónu nad jejich oblastí. 

Útěchou pro obyvatele severních oblastí je fakt, že hodnoty látek rozkládajících ozónovou vrstvu stabilně klesají. Bohužel pomalu, od svého vrcholu před začátkem platnosti Montrealské dohody poklesly o 10 %. Podle odhadů by mohla být škoda způsobená průmyslem odčiněna někdy v období let 2045 až 2060.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenosti

2. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenostiV sobotu 6. června proletí kolem naší planety malá planetka s označením 2002 NN4 (163348). Navzdory poplašným titulkům, které zaplavily světový i český internet, však nepředstavuje pro život na Zemi žádné nebezpečí. Proletí totiž víc než 5 milionů kilometrů od Země - to je víc než 14x dál než Měsíc.

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíruMožnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v Asii

18. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v AsiiVýznamné globální ochlazení, které nastalo před 4 200 roky, zřejmě přispělo k evoluci nových variant rýže a také k jejímu rozšíření v Asii. Vyplývá to z rekonstrukce migrace rýže napříč kontinentem, kterou vědci provedli zkoumáním genomu 1 400 odrůd rýže.

celý článek

Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesu

14. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesuNový výzkum naznačuje dosud neznámý proces, jehož prostřednictvím by mohly unikat izotopy železa z jádra planety. Vědci pozorovali chování izotopů v prostředích s různými teplotami, aby simulovali přechod mezi horkým zemským jádrem a pláštěm s nižšími teplotami. Nový výzkum vnáší světlo do evoluce planet a seismologie.

celý článek

Sonda BepiColombo za několik dní využije gravitace naší planety pro svou cestu k Merkuru

2. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo za několik dní využije gravitace naší planety pro svou cestu k MerkuruKontroloři evropsko-japonské mise BepiColombo se připravují na gravitační asistenci Země, při které sonda využije gravitace a pohybu naší planety pro úpravu své trajektorie. K největšímu přiblížení sondy dojde 10. dubna v 6:25 ráno našeho času, kdy se přiblíží na pouhých 12 700 kilometrů od povrchu.

celý článek

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí těla

25. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí tělaTým vědců z University of California Riverside objevil v jižní Austrálii nejstaršího předka většiny dnešních zvířat včetně člověka. Jedná se o živočicha podobného červu s názvem Ikaria wariootia. Jde o nejstarší známé zvíře, které má přední a zadní část s otvory, mezi kterými je zažívací systém.

celý článek

Planeta Země před 3 lety zachytila malou planetku a vytvořila si z ní malý, dočasný měsíc

27. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Planeta Země před 3 lety zachytila malou planetku a vytvořila si z ní malý, dočasný měsícNaši planetu kromě Měsíce mohou obíhat také výrazně menší přirozené satelity, nazývají se miniměsíce. Jde o planetky dočasně zachycené gravitací Země, které většinou po několika měsících shoří v atmosféře, nebo jsou vymrštěny do vesmíru. Jeden takový se vědcům nyní podařilo identifikovat a k jejich překvapení se zdá, že Zemi obíhá už 3 roky. Jde teprve o druhý potvrzený miniměsíc naší planety.

celý článek