Tři vesmírné teleskopy NASA se zaměřily na tajuplnou explozi v hlubokém vesmíru

8. 4. 2011
Vesmír Vesmírné sondy Hubble Chandra Swift Gama záření

Vesmírné teleskopy Swift, Hubble a Chandra spojily své síly, aby společně prozkoumaly doposud neznámý typ exploze, nad kterým si vědci lámou hlavu už od jejího prvního zpozorování 28. března. Tehdy zaznamenal vesmírný teleskop Swift, který zkoumá hvězdnou oblohu a hledá gamma záblesky (gamma-ray burst), explozi gamma záření v souhvězdí Draco, která se ale svým chováním vymykala dříve pozorovaným zábleskům.

GRB 110328A

GRB 110328A záblesk gamma záření objevený s pomocí teleskopu Swift a na tomto snímku zachycený teleskopem Hubble.



Až doposud byly gamma záblesky pozorovány při explozích umírajících masivních hvězd a vzniku černých děr nebo neutronových hvězd, gigantické výtrysky gama záření při těchto událostech trvají maximálně několik hodin. Více než týden po objevu ale gamma záblesk v souhvězdí Draco, označený astronomy jako gamma-ray burst (GRB) 110328A, stále v pulzech chrlí gamma záření do okolního vesmíru. v naší galaxii již byly pozorovány objekty, které jsou schopny vyprodukovat opakované záblesky gamma záření, jsou však miliardkrát slabší než ten aktuálně pozorovaný. 

S pomocí teleskopu Swift byla určena pozice záblesku a byla zveřejněna pro astronomy na celém světě, aby mohli také oni tento fenomén pozorovat a pomoci při jeho identifikaci. Vesmírný teleskop Hubble se do akce zapojil v pondělí (4. dubna 2011) a pořídil snímek zdroje této vysokoenergetické radiace. Umístil jej do malé galaxie vzdálené 3,8 miliard světelných let od Země, Další vesmírný teleskop NASA, Chandra X-Ray Observatory, ve stejný den potvrdil jeho pozici v této galaxii a upřesnil, že se nachází přímo v jejím centru.

Jedna z teorií původu tohoto gamma záření ze zdroje GRB 110328A je, že supermasivní černá díra uprostřed této vzdálené galaxie svou obrovskou gravitací roztříštila blízkou masivní hvězdu a postupně, jak v ní materiál hvězdy mizí, chrlí větší nebo menší množství gamma záření. Astronomové však podobnou událost už několikrát sledovali a takové záblesky gamma záření nikdy nebyly jejím výsledkem. 

Zatím tedy nejpřijatelnějším vysvětlením je, že skutečně došlo k destrukci masivní hvězdy černou dírou v centru galaxie a jak se plyny této hvězdy přibližují k povrchu černé díry, vytváří kolem ní akreční disk. Přebytek nově získané energie pak černá díra kompenzuje masivními gamma záblesky z obou pólů objektu a Země je přímo v cestě jednomu z nich.

Astronomové plánují další pozorování Hubblovým teleskopem a dalšími přístroji ve snaze zjistit více o tomto fenoménu, který zatím s jistotou nedokáže nikdo vysvětlit.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmír

Nová metoda měří rozpínání vesmíru pomocí gama záření z hlubokého vesmíru

11. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nová metoda měří rozpínání vesmíru pomocí gama záření z hlubokého vesmíruVědci z Clemson University přišli s novou metodou měření rozpínání vesmíru: porovnali útlum gama záření způsobený rozptýleným extragalaktickým světelným pozadím. Výsledkem je hodnota hubblovy konstanty 67,4 km/s/MPc, což je srovnatelné s hodnotami získanými pozorováním reliktního záření po velkém třesku. Přesná hodnota hubblovy konstanty zatím není známá, různými metodami totiž vychází jinak a vědci si tento nesoulad zatím nedokáží vysvětlit.

celý článek

Astronomům se poprvé podařilo zmapovat výskyt vodíku ve vesmíru pomocí detekce fluorovodíku

9. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Molekulární vodík (H2) tvoří 99 % chladných plynů v galaxiích. Znalost jeho polohy vědcům ukazuje regiony, kde se rodí největší množství hvězd, případně, kde je tento potenciál nejvyšší. Jenže chladný vodík není snadné detekovat. Nizozemským astronomům z University of Groningen a Institute for Space Research se nyní podařilo tento problém obejít - vytvořili první mapu rozložení molekul fluorovodíku, podle kterých lze sledovat běžný vodík nepřímo.

celý článek

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstanty

24. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstantyVesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Zatím však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci přišli hned s několika způsoby jak to změřit, vždy jim ale vyjde trošku jiná hodnota. Nově nyní vědci z University of California, Los Angeles přišli s měřením pomocí studia světla ze vzdálených galaxií deformovaného na cestě k nám gravitací jiné galaxie.

celý článek

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované Laniakea

5. 9. 2014 (novější než zobrazený článek)

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované LaniakeaKaždý už dnes ví, že Země obíhá Slunce, a to je součástí galaxie, které říkáme Mléčná dráha. Kam ale patří naše domovská galaxie? Patří do skupiny asi třicítky galaxií nazvané Místní skupina galaxií (Local Group), která společně putuje mezigalaktickým prostorem díky vzájemné gravitaci. Díky novým měřením nejen pozice ale také pohybu galaxií v našem okolí se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámou skupinu galaxií, která se společně s naší Místní skupinou pohybuje stejným směrem. Jméno této nadkupy galaxií je Laniakea.

celý článek

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

27. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fázeV červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

celý článek

Seznamte se s plánovanou největší rentgenovou observatoří ve vesmíru: ATHENA

18. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

27. června vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a její základnou bude lagrangeův bod L2, systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Cílem této nové rentgenové observatoře bude pozorovat černé díry a jiné extrémně energetické objekty. Kromě toho bude také zkoumat strukturu vesmíru a jeho evoluci. Plánovaný start mise ATHENA je v roce 2028.

celý článek

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

10. 6. 2013 (novější než zobrazený článek)

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děrPorovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

celý článek