Start argentinské družice s přístroji několika dalších států je naplánován na 7. června

12. 4. 2011
Země SAC-D / Aquarius Vesmírné sondy Oceány

Po zdlouhavém cestování a sestavování v Argentině, Brazílii a také v zařízeních NASA v USA, je družice SAC-D (Satelite de Aplicaciones Cientificas-D) připravena ke startu na oběžnou dráhu Země. Společná mise Argentiny, Francie, Itálie, Kanady a USA, jejímž cílem je pozorování Země, měla původně začít mise už v květnu 2010, ale byla o několik měsíců odložena, protože samotná vesmírná sonda SAC-D (někdy označovaná také Aquarius/SAC-D Observatory nebo jen Aquarius) ještě nebyla kompletní.

SAC-D, argentinská družice

SAC-D, argentinská družice na její palubě jsou vědecké přístroje pro pozorování Země z několika států.



Družice nese na palubě 7 přístrojů, které budou zkoumat Zemi z několika pohledů. Pět z těchto přístrojů je argentinské výroby a budou kromě měření teploty oceánů také pozorovat polární záře nebo testovat nové argentinské technologie. Družice SAC-D disponuje také italským zařízením TDP, které bude zkoumat teplotu a vlhkost v atmosféře nebo francouzským experimentem ICARE, který má zkoumat kosmické záření a jeho vliv na elektroniku. 

Hlavním přístrojem sondy je ale americký Aquarius, jehož úkolem bude zkoumat slanost oceánů. Zařízení Aquarius bude zkoumat koncentrace soli na hladině oceánů, s jejíž pomocí chtějí vědci studovat vliv salinity oceánů na vodní cyklus na Zemi. Teplota povrchu oceánů je sledována družicemi z oběžné dráhy už řadu let, ale kromě teploty, také koncentrace soli a tedy hustota mořské vody ovlivňuje pohyb mořských proudů.

NASA je zodpovědná kromě zařízení Aquarius také za start, který je naplánován na červen 2011 z kalifornské základny Vandenberg s pomocí rakety Delta II. Hlavním operátorem mise je argentinská vesmírná agentura CONAE.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenosti

2. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenostiV sobotu 6. června proletí kolem naší planety malá planetka s označením 2002 NN4 (163348). Navzdory poplašným titulkům, které zaplavily světový i český internet, však nepředstavuje pro život na Zemi žádné nebezpečí. Proletí totiž víc než 5 milionů kilometrů od Země - to je víc než 14x dál než Měsíc.

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíruMožnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v Asii

18. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v AsiiVýznamné globální ochlazení, které nastalo před 4 200 roky, zřejmě přispělo k evoluci nových variant rýže a také k jejímu rozšíření v Asii. Vyplývá to z rekonstrukce migrace rýže napříč kontinentem, kterou vědci provedli zkoumáním genomu 1 400 odrůd rýže.

celý článek

Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesu

14. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesuNový výzkum naznačuje dosud neznámý proces, jehož prostřednictvím by mohly unikat izotopy železa z jádra planety. Vědci pozorovali chování izotopů v prostředích s různými teplotami, aby simulovali přechod mezi horkým zemským jádrem a pláštěm s nižšími teplotami. Nový výzkum vnáší světlo do evoluce planet a seismologie.

celý článek

Sonda BepiColombo za několik dní využije gravitace naší planety pro svou cestu k Merkuru

2. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo za několik dní využije gravitace naší planety pro svou cestu k MerkuruKontroloři evropsko-japonské mise BepiColombo se připravují na gravitační asistenci Země, při které sonda využije gravitace a pohybu naší planety pro úpravu své trajektorie. K největšímu přiblížení sondy dojde 10. dubna v 6:25 ráno našeho času, kdy se přiblíží na pouhých 12 700 kilometrů od povrchu.

celý článek

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí těla

25. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí tělaTým vědců z University of California Riverside objevil v jižní Austrálii nejstaršího předka většiny dnešních zvířat včetně člověka. Jedná se o živočicha podobného červu s názvem Ikaria wariootia. Jde o nejstarší známé zvíře, které má přední a zadní část s otvory, mezi kterými je zažívací systém.

celý článek

Planeta Země před 3 lety zachytila malou planetku a vytvořila si z ní malý, dočasný měsíc

27. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Planeta Země před 3 lety zachytila malou planetku a vytvořila si z ní malý, dočasný měsícNaši planetu kromě Měsíce mohou obíhat také výrazně menší přirozené satelity, nazývají se miniměsíce. Jde o planetky dočasně zachycené gravitací Země, které většinou po několika měsících shoří v atmosféře, nebo jsou vymrštěny do vesmíru. Jeden takový se vědcům nyní podařilo identifikovat a k jejich překvapení se zdá, že Zemi obíhá už 3 roky. Jde teprve o druhý potvrzený miniměsíc naší planety.

celý článek