Start argentinské družice s přístroji několika dalších států je naplánován na 7. června

12. 04. 2011
Země SAC-D / Aquarius Vesmírné sondy Oceány

Po zdlouhavém cestování a sestavování v Argentině, Brazílii a také v zařízeních NASA v USA, je družice SAC-D (Satelite de Aplicaciones Cientificas-D) připravena ke startu na oběžnou dráhu Země. Společná mise Argentiny, Francie, Itálie, Kanady a USA, jejímž cílem je pozorování Země, měla původně začít mise už v květnu 2010, ale byla o několik měsíců odložena, protože samotná vesmírná sonda SAC-D (někdy označovaná také Aquarius/SAC-D Observatory nebo jen Aquarius) ještě nebyla kompletní.

SAC-D, argentinská družice

SAC-D, argentinská družice - na její palubě jsou vědecké přístroje pro pozorování Země z několika států.



Družice nese na palubě 7 přístrojů, které budou zkoumat Zemi z několika pohledů. Pět z těchto přístrojů je argentinské výroby a budou kromě měření teploty oceánů také pozorovat polární záře nebo testovat nové argentinské technologie. Družice SAC-D disponuje také italským zařízením TDP, které bude zkoumat teplotu a vlhkost v atmosféře nebo francouzským experimentem ICARE, který má zkoumat kosmické záření a jeho vliv na elektroniku. 

Hlavním přístrojem sondy je ale americký Aquarius, jehož úkolem bude zkoumat slanost oceánů. Zařízení Aquarius bude zkoumat koncentrace soli na hladině oceánů, s jejíž pomocí chtějí vědci studovat vliv salinity oceánů na vodní cyklus na Zemi. Teplota povrchu oceánů je sledována družicemi z oběžné dráhy už řadu let, ale kromě teploty, také koncentrace soli a tedy hustota mořské vody ovlivňuje pohyb mořských proudů.

NASA je zodpovědná kromě zařízení Aquarius také za start, který je naplánován na červen 2011 z kalifornské základny Vandenberg s pomocí rakety Delta II. Hlavním operátorem mise je argentinská vesmírná agentura CONAE.
Autor článku: redakce
1
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Líbil se Vám článek?

Chcete vědět o dalším článku?

Další zprávy z kategorie Země

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

09. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladíSlunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich růstu, bude totiž dál převládat efekt globálního oteplování. Týmu vědců vedeného Danem Lubinem se nyní podařilo odhadnout o kolik sluneční aktivita poklesne, jejich studie byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Před 13 tisíci lety se Země zřejmě srazila s kometou a povrch sežehly intenzivní globální ohně

04. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Před 12 800 lety měla na Zemi končit poslední doba ledová, naše planeta se však srazila s rozpadající se kometou. Tento impakt následovaly globální ohně, které dostaly do atmosféry velké množství kouře, jenž bránil slunečním paprskům dopadat na povrch planety, a ta se tak začala opět ochlazovat. Díky této srážce a následnému ochlazení se právě končící doba ledová protáhla o dalších tisíc let. To vše už za přítomnosti předků člověka.

celý článek

Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentem

30. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentemNově objevené fosílie v Egyptě přináší nové informace o afrických dinosaurech z období křídy, kterých bylo doposud z tohoto kontinentu velmi málo. Kosti totiž patří novému druhu těchto pradávných živočichů, nazvanému Mansourasaurus, který nese znaky podobné jiným evropským a asijským dinosaurům tohoto období. To by mohlo naznačovat existenci pevninového propojení mezi tehdejší Evropou a Afrikou.

celý článek

Vědci ke svému překvapení objevili hluboko pod povrchem Země silně oxidované železo

24. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Ve hloubce 550 kilometrů pod povrchem se vědcům podařilo najít silně oxidované železo, takové, jako je běžně k nalezení na povrchu Země v podobě rzi. V takové hloubce však tento materiál nečekali, neexistuje zde příliš možností, jak by k oxidaci mohlo dojít. Oxidované železo bylo nalezeno v podobě drobných granulí vklíněných v diamantech a může více napovědět o cyklu uhlíku i železa pod povrchem Země. Výsledky výzkumu jsou publikovány v magazínu Nature Geoscience.

celý článek

Nejstarší přímé důkazy o životě na Zemi pocházejí z doby před téměř 3,5 miliardami let

23. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Výzkumníci z univerzit v Kalifornii (UCLA) a Wisconsinu (University of Wisconsin-Madison) potvrdili stáří fosílií nalezených v Austrálii. Jsou staré 3,465 miliard let a jde o nejstarší přímé důkazy o životě na Zemi. Existují i starší známky života, v těchto případech se ale jedná o důkazy nepřímé, například sedimentární horniny potenciálně vytvořené živými organismy. Studie byla publikována v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences a hlavními autory jsou J. William Schopf a John W. Valley.

celý článek

Neobjevených planetek v blízkosti Země je zřejmě méně, než se doposud odhadovalo

23. 10. 2017 (novější než zobrazený článek)

Neobjevených planetek v blízkosti Země je zřejmě méně, než se doposud odhadovaloV blízkosti oběžné dráhy Země kolem Slunce se nachází nespočet různě velkých planetek, u kterých hrozí, že se mohou střetnout s naší planetou. Astronomové se snaží identifikovat jich co nejvíce a jejich počet stále roste, zároveň si však uvědomují, že určité množství ještě nebylo objeveno a jejich počet nezbývá než odhadovat. Na základě přesnějších výpočtů se nyní odhadované číslo dosud neobjevených planetek větších než 1 kilometr snížilo z původních více než 100 na 37.

celý článek