Start argentinské družice s přístroji několika dalších států je naplánován na 7. června

12. 04. 2011
Země SAC-D / Aquarius Vesmírné sondy Oceány

Po zdlouhavém cestování a sestavování v Argentině, Brazílii a také v zařízeních NASA v USA, je družice SAC-D (Satelite de Aplicaciones Cientificas-D) připravena ke startu na oběžnou dráhu Země. Společná mise Argentiny, Francie, Itálie, Kanady a USA, jejímž cílem je pozorování Země, měla původně začít mise už v květnu 2010, ale byla o několik měsíců odložena, protože samotná vesmírná sonda SAC-D (někdy označovaná také Aquarius/SAC-D Observatory nebo jen Aquarius) ještě nebyla kompletní.

SAC-D, argentinská družice

SAC-D, argentinská družice - na její palubě jsou vědecké přístroje pro pozorování Země z několika států.



Družice nese na palubě 7 přístrojů, které budou zkoumat Zemi z několika pohledů. Pět z těchto přístrojů je argentinské výroby a budou kromě měření teploty oceánů také pozorovat polární záře nebo testovat nové argentinské technologie. Družice SAC-D disponuje také italským zařízením TDP, které bude zkoumat teplotu a vlhkost v atmosféře nebo francouzským experimentem ICARE, který má zkoumat kosmické záření a jeho vliv na elektroniku. 

Hlavním přístrojem sondy je ale americký Aquarius, jehož úkolem bude zkoumat slanost oceánů. Zařízení Aquarius bude zkoumat koncentrace soli na hladině oceánů, s jejíž pomocí chtějí vědci studovat vliv salinity oceánů na vodní cyklus na Zemi. Teplota povrchu oceánů je sledována družicemi z oběžné dráhy už řadu let, ale kromě teploty, také koncentrace soli a tedy hustota mořské vody ovlivňuje pohyb mořských proudů.

NASA je zodpovědná kromě zařízení Aquarius také za start, který je naplánován na červen 2011 z kalifornské základny Vandenberg s pomocí rakety Delta II. Hlavním operátorem mise je argentinská vesmírná agentura CONAE.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Země

Minerál běžný v hloubi naší planety byl poprvé nalezen na jejím povrchu, v diamantu

16. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z University of Alberta se podařilo nalézt křemičito-vápenatý perovskit, minerál, který je čtvrtým nejhojnějším na naší planetě, tedy alespoň v jejím nitru. Nachází se totiž pouze ve velkých hloubkách a na povrchu planety se stává nestabilní. Nalezený exemplář je ukrytý v diamantu, což mu umožňuje existovat v pro něj nepříznivých podmínkách s nízkým tlakem. Tento objev prokazuje recyklaci materiálu ze dna pradávných moří přes zemský plášť.

celý článek

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu let

06. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu letV centrální Indii se geologům podařilo objevit fosilizované bubliny po kyslíku, které jsou pozůstatkem mikrobiálního života před 1,6 miliardami let. Některé z dávných forem života na Zemi byly cyanobakterie, které žily na dně mělkých moří a vyráběly kyslík fotosyntézou. V některých případech došlo k fosilizaci těchto bublinek pokrytých usazeninami a dnes slouží ke zkoumání tehdejšího života a jeho vlivu na vývoj biosféry naší planety.

celý článek

Podle nové teorie vznikl Měsíc dřív než Země a ze zcela nového planetárního objektu

01. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Podle nové teorie vznikl Měsíc dřív než Země a ze zcela nového planetárního objektuNová teorie vysvětluje konkrétní charakteristiky Měsíce, na které jsou jiné přístupy krátké. Podle vědců z University of California Davis, a Harvard University vznikl Měsíc z objektu, který nazývají synestia, jde o oblak horkého materiálu, který vznikl po srážce Země s jinou planetou. Na rozdíl od doposud přijímané teorie však po srážce došlo k celkovému rozpadu Země, jejíž materiál vytvořil společně s materiálem kolidující planetky objekt tvaru donutu.

celý článek

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

09. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladíSlunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich růstu, bude totiž dál převládat efekt globálního oteplování. Týmu vědců vedeného Danem Lubinem se nyní podařilo odhadnout o kolik sluneční aktivita poklesne, jejich studie byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Před 13 tisíci lety se Země zřejmě srazila s kometou a povrch sežehly intenzivní globální ohně

04. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Před 12 800 lety měla na Zemi končit poslední doba ledová, naše planeta se však srazila s rozpadající se kometou. Tento impakt následovaly globální ohně, které dostaly do atmosféry velké množství kouře, jenž bránil slunečním paprskům dopadat na povrch planety, a ta se tak začala opět ochlazovat. Díky této srážce a následnému ochlazení se právě končící doba ledová protáhla o dalších tisíc let. To vše už za přítomnosti předků člověka.

celý článek

Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentem

30. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentemNově objevené fosílie v Egyptě přináší nové informace o afrických dinosaurech z období křídy, kterých bylo doposud z tohoto kontinentu velmi málo. Kosti totiž patří novému druhu těchto pradávných živočichů, nazvanému Mansourasaurus, který nese znaky podobné jiným evropským a asijským dinosaurům tohoto období. To by mohlo naznačovat existenci pevninového propojení mezi tehdejší Evropou a Afrikou.

celý článek