Gravitační síla shluků antihmoty by mohla být příčinou expanze vesmíru

15. 4. 2011
Antihmota Částicová fyzika Vesmír Temná energie Galaxie

Od roku 1998, kdy vědci objevili, že se vesmír rozpíná stále rychleji, se snaží najít vysvětlení pro tento fenomén. Nejuznávanější teorií je koncept temné energie, jejímž efektem na hmotu vesmíru je právě její rozpínání. Bohužel o moc více o temné energii nikdo neví, je to pouze teorie, která se pokouší vysvětlit pozorované vzdalování galaxií od Mléčné dráhy. Jednou z alternativních teorií je vliv antihmoty, která by mohla působit odpudivě k běžné hmotě a způsobovat její vzdalování.



Italský vědec Massimo Villata publikoval v magazínu Europhysics Letters studii, jejíž závěry podporují kosmologické modely, které vysvětlují rozpínání vesmíru vlivem antihmoty. Podle Villatiho je doposud neznámý vzájemný vliv hmoty a antihmoty, vědci zatím nevědí, zda se přitahují nebo odpuzují. Einsteinova teorie relativity předpovídá vzájemné odpuzování hmoty a antihmoty a z toho vyplývající antigravitaci, která na rozdíl od běžné gravitace běžnou hmotu odpuzuje.

Ačkoliv při vzniku vesmíru při velkém třesku bylo množství hmoty a antihmoty vyrovnané, z nějakého důvodu existuje dnes ve vesmíru téměř výhradně běžná hmota. Vědci ale spekulují, že by v mezigalaktickém vakuu mohly existovat gigantické shluky zbytků antihmoty. Pokud by skutečně existovaly a vliv antihmoty na hmoty by byl odpudivý, působily by shluky antihmoty na okolní galaxie tak, že by se od sebe vzájemně vzdalovaly.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Antihmota

Částice antihmoty jsou podobně jako hmota zároveň částice i vlnění

10. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hmota i například světlo jsou zároveň pevné částice a také vlnění, zda je tomu tak i u jednotlivých částic antihmoty však doposud nebylo zřejmé. Nyní vědci z Itálie a Švýcarska prokázali tuto dualitu i u částic antihmoty, konkrétně pozitronů, což jsou antihmotové ekvivalenty elektronů. U skupiny pozitronů se to již podařilo prokázat dříve, nově teď vědci experimentálně dokázali stejně chování i u samostatných částic.

celý článek

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.

celý článek

Vědci stále čekají na detekci vzácné reakce, která produkuje antihmotovou verzi neutrina

28. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým vědců spustil v Itálii experiment, který má za cíl rozhodnout, zda mají neutrina svůj ekvivalent v antihmotě. Hledají tak odpověď na otázku, proč je vesmír tvořený převážně hmotou a ne antihmotou, když teoreticky měly vzniknout oba druhy hmoty při velkém třesku ve stejném množství. Mohly by za tím totiž stát právě neutrina, u kterých existuje podezření, že jsou si sama sobě antičásticí. Dosavadní výsledky za první rok chodu experimentu ještě rozhodnou odpověď nepřinesly, pokračuje tedy dál.

celý článek

Při blescích v bouřkách vzniká gama záření a také částice antihmoty

15. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Japonským vědcům se podařilo prokázat, že při bouřkách může při blesku docházet k zábleskům gama záření, vysoce energetické události, která s sebou nese další jevy na ni navázané. Jedním z takových jevů je vytváření pozitronů, antihmotových protikladů elektronů. Vědci zachytili jejich následnou anihilaci, při které také vzniká gama záření. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve vědeckém magazínu Nature.

celý článek

Vědci v CERNu dokáží manipulovat s atomy antihmoty, chtějí provést jejich spektrální analýzu

8. 3. 2012 (novější než zobrazený článek)

Vědci v CERNu dokáží manipulovat s atomy antihmoty, chtějí provést jejich spektrální analýzuExperiment ALPHA (Antihydrogen laser physics apparatus) v CERNu zkoumá antihmotu a její charakteristiky. Vědcům se už dříve podařilo uchovat vyrobené atomy antivodíku po dobu celých 16 minut a nyní se jim podařil další krok se zachycenými atomy manipulovat, čehož by rádi využili k provedení spektrální analýzy při jejich anihilaci. Díky tomu se chtějí dozvědět více o rozdílech mezi vodíkem a antivodíkem.

celý článek

Vědci objevili rozsáhlý pás antihmoty zachycený v magnetickém poli Země

19. 8. 2011 (novější než zobrazený článek)

Vědci objevili rozsáhlý pás antihmoty zachycený v magnetickém poli ZeměMezinárodnímu týmu vědců se podařilo najít pás antiprotonů nacházející se mezi Van Allenovými radiačními pásy v magnetickém poli Země. Antihmotu zachytili s pomocí vědeckého modulu PAMELA, který na oběžné dráze zkoumá kosmické záření. Ačkoliv se existence antihmoty v blízkosti Země předpokládala, doposud se ji nepodařilo potvrdit. Nové informace přináší studie ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Vědci přišli na nový způsob výroby antihmoty a jejího studia

20. 7. 2011 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z University of California se podařilo objevit nový způsob výroby antihmoty, kterou následně zkoumají. Konkrétně jde o pozitronium, které v sobě ukrývá elektron a pozitron, antičástici k elektronu. S pomocí pozitronia, které si sami vyrobí, provádí kalifornští vědci detailní měření chování antihmoty a na jejich základě hodlají zefektivnit využití antihmoty nebo se přiblížit odpovědi ohledně množství antihmoty ve vesmíru.

celý článek