Do roku 2020 bude dostavěna první čínská orbitální stanice

28. 4. 2011
Čína Lety do vesmíru Oběžná dráha Technologie Tiangong CSS

Čínský úřad pro lety astronautů do vesmíru CMSEO (Chinas Manned Space Engineering Office) v dubnu oficiálně potvrdil, že plánuje do roku 2020 dokončit konstrukci první Čínské vesmírné stanice. I když o plánech Číny na výstavbu orbitálního komplexu se už nějakou dobu ví, doposud nebylo potvrzeno žádné datum. Čínský vesmírný program je obecně zahalen tajemstvím a oficiální vyjádření čínské vesmírné agentury jsou strohá a objevují se zřídka.

Čínská vesmírná stanice (CSS)

Čínská vesmírná stanice (CSS) její dostavba je plánována na rok 2022. Součástí stanice by kromě základního modulu měly být dvě laboratoře a celková váha komplexu by měla být kolem 60 tun.



Čínská orbitální stanice zatím nese provizorní jméno Tiangong (Nebeský palác) a měla by být podobně jako Mezinárodní vesmírná stanice složena z modulů. K základnímu modulu by měly být připojeny dva moduly pro experimenty a stanici by měla obsluhovat vesmírná loď pro astronauty a nákladní dopravní modul. Váha celého komplexu by se měla pohybovat kolem 60 tun, takže v porovnání s ISS (419 tun) nebo s Mirem (137 tun) jde o relativně malou stanici. Čína se tím ale zařadí mezi dva státy na světě, které disponují technologií a know-how na výstavbu orbitální stanice.

Kromě stálé orbitální stanice plánuje Čína vystavět několikrát krátkodobou ministanici. Ta by měla sestávat pouze z politované lodi a jednoho modulu pro provádění experimentů. Doposud ale Čína nepředvedla schopnost zakotvit dvě plavidla na oběžné dráze, to by mělo být součástí letošní mise Shenzhou 8, kdy se bez přítomnosti astronautů na oběžné dráze spojí vesmírná loď Shenzou a laboratorní modul Tiangong 1.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskopPo splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.

celý článek

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek

Čína plánuje na prosinec třetí start své supertěžké rakety Long March 5

3. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V pořadí třetí let největší čínské rakety Long March 5 byl už několikrát odložen. Po druhé misi, která skončila neúspěchem, se inženýři pokoušeli odstranit závadu, na motoru YF-77. Při své prosincové misi vynese raketa na oběžnou dráhu experimentální družici Shijian 20, která má nahradit družici Shijian 18 ztracenou při druhém letu Long March 5.

Soukromá čínská firma chce do roku 2021 začít s provozem opakovatelně použitelné rakety

24. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská společnost i-Space představila raketu Hyperbola-2, kterou aktuálně vyvíjí. Plánuje ji poprvé poslat do vesmíru už za dva roky a měla by být opakovatelně použitelná, podobně jako rakety Falcon 9 od SpaceX. Společnost i-Space není v raketovým průmyslu úplným nováčkem, letos vyslala do vesmíru raketu Hyperbola a v předchozích letech provedla několik suborbitálních letů s několika různými prototypy.

celý článek

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek

Čína plánuje začít s výstavbou své orbitální stanice CSS ještě do konce tohoto roku

6. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čína plánuje začít s výstavbou své orbitální stanice CSS ještě do konce tohoto rokuČínská vesmírná stanice CSS (Chinese Space Station) by se mohla začít stavět už letos. Vše bude záležet na nové raketě Long March 5, která by po problémech při svém druhém startu v loňském roce mohla opět letět do vesmíru ještě v první polovině tohoto roku. Long March 5 je těžká raketa, která by mohla na nízkou oběžnou dráhu vynášet až 25 tun nákladu, její varianta Long March 5b má sloužit k letům posádky na stanici CSS.

celý článek