Do roku 2020 bude dostavěna první čínská orbitální stanice

28. 4. 2011
Čína Lety do vesmíru Oběžná dráha Technologie Tiangong CSS

Čínský úřad pro lety astronautů do vesmíru CMSEO (Chinas Manned Space Engineering Office) v dubnu oficiálně potvrdil, že plánuje do roku 2020 dokončit konstrukci první Čínské vesmírné stanice. I když o plánech Číny na výstavbu orbitálního komplexu se už nějakou dobu ví, doposud nebylo potvrzeno žádné datum. Čínský vesmírný program je obecně zahalen tajemstvím a oficiální vyjádření čínské vesmírné agentury jsou strohá a objevují se zřídka.

Čínská vesmírná stanice (CSS)

Čínská vesmírná stanice (CSS) její dostavba je plánována na rok 2022. Součástí stanice by kromě základního modulu měly být dvě laboratoře a celková váha komplexu by měla být kolem 60 tun.



Čínská orbitální stanice zatím nese provizorní jméno Tiangong (Nebeský palác) a měla by být podobně jako Mezinárodní vesmírná stanice složena z modulů. K základnímu modulu by měly být připojeny dva moduly pro experimenty a stanici by měla obsluhovat vesmírná loď pro astronauty a nákladní dopravní modul. Váha celého komplexu by se měla pohybovat kolem 60 tun, takže v porovnání s ISS (419 tun) nebo s Mirem (137 tun) jde o relativně malou stanici. Čína se tím ale zařadí mezi dva státy na světě, které disponují technologií a know-how na výstavbu orbitální stanice.

Kromě stálé orbitální stanice plánuje Čína vystavět několikrát krátkodobou ministanici. Ta by měla sestávat pouze z politované lodi a jednoho modulu pro provádění experimentů. Doposud ale Čína nepředvedla schopnost zakotvit dvě plavidla na oběžné dráze, to by mělo být součástí letošní mise Shenzhou 8, kdy se bez přítomnosti astronautů na oběžné dráze spojí vesmírná loď Shenzou a laboratorní modul Tiangong 1.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

15. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na MarsKromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.

Čínský experimentální návratový modul po vstupu do atmosféry selhal, vesmírná loď přistála v pořádku

8. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínský experimentální návratový modul po vstupu do atmosféry selhal, vesmírná loď přistála v pořádkuPři prvním letu rakety Long March 5 v těžké konfiguraci 5B se do vesmíru dostal prototyp nové vesmírné lodi a také experimentální návratový modul. Zatímco vesmírná loď, která zatím ještě nemá oficiální jméno, se dostala zpět na Zemi v pátek a v pořádku, modul do atmosféry vstoupil už v úterý. Došlo však k závadě a byl při průletu atmosférou ztracen.

celý článek

Čína poprvé vyslala do vesmíru raketu Long March 5B, vynesla na oběžnou dráhu novou vesmírnou loď

5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Při úterním letu rakety Long March 5B letěla do vesmíru zatím nepilotovaná kapsle pro astronauty. Čína raketu Long March 5 vyzkoušela už 3x, ale zatím vždy v jiné konfiguraci než 5B. Stejná konfigurace rakety bude mít v budoucnu za úkol také vynášet segmenty nové čínské orbitální stanice. Kromě prototypu nové vesmírné lodi letěl na oběžnou dráhu také malý návratový modul s nafukovacím tepelným štítem.

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskopPo splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.

celý článek

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek

Čína plánuje na prosinec třetí start své supertěžké rakety Long March 5

3. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V pořadí třetí let největší čínské rakety Long March 5 byl už několikrát odložen. Po druhé misi, která skončila neúspěchem, se inženýři pokoušeli odstranit závadu, na motoru YF-77. Při své prosincové misi vynese raketa na oběžnou dráhu experimentální družici Shijian 20, která má nahradit družici Shijian 18 ztracenou při druhém letu Long March 5.