Neptun měl zřejmě na formování části Kuiperova pásu menší vliv než se původně uvažovalo

9. 5. 2011
Kuiperův pás Neptun

Vychází to z nové studie prezentované vědci na Univerzitě ve Virginii v USA. Kuiperův pás je oblast na kraji sluneční soustavy za oběžnou drahou Pluta, která byla objevena teprve v roce 1992. Skládá se ze dvou částí, dynamicky chladné a horké populace těles, které se liší svými oběžnými drahami a zřejmě i místem vzniku. Podle dosavadních teorií vznikla chladná populace těles v místech, kde se nachází nyní (tedy za oběžnou drahou Neptunu), nicméně horká populace, s oběžnou drahou velmi podobnou té, jakou mají planety, měla vzniknout v oblasti Jupiteru a teprve vzájemnou interakcí planet mělo dojít k jejich vystřelení na jejich současné umístění.

Neptun

Neptun - nejvzdálenější planeta od Slunce, byla navštívena jedinou vesmírnou sondou, Voyager 2. Jeho modrá barva je způsobena množstvím metanu v atmosféře planety.



Alex Parker a John Kavelaars studovali dvojice gravitačně provázaných objektů, které jsou v Kuiperově pásu poměrně hojné. S pomocí počítačových simulací ale došli k závěru, že tyto dvojice těles obíhající Slunce kolem společného těžiště by nebyly na svých současných pozicích, kdyby je v historii ovlivňovala gravitace plynného obra. Podle počítačových modelů musela i tato část Kuiperova pásu vzniknout v blízkosti svého aktuálního umístění a dodnes zůstat neporušena gravitačním vlivem velké planety.

Teprve nedávno objevená oblast sluneční soustavy skrývá mnohá tajemství. Astronomové se o ni zajímají především kvůli zmrzlému materiálu, ze kterého jsou tvořena tělesa, která často dosahují velikosti trpasličích planet jako je Pluto. Tento materiál by měl být totožný s hmotou, která byla přítomna při zrodu solárního systému. Odhalení tajemství Kuiperova pásu tak může napomoct rozluštění historie sluneční soustavy a napovědět více o formování exoplanetárních hvězdných systémů.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Kuiperův pás

Šišatá trpasličí planeta Haumea má kruhový prstenec, co formuje jeho oběžnou dráhu?

28. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Šišatá trpasličí planeta Haumea má kruhový prstenec, co formuje jeho oběžnou dráhu?Haumea je jedna z pěti oficiálně uznávaných trpasličích planet ve sluneční soustavě. Slunce obíhá daleko v Kuiperově pásu za oběžnou drahou Pluta. Haumea má nezvykle šišatý tvar, na svojí oběžné dráze však má zdánlivě kruhový prstenec, nejvzdálenější známý od Slunce. Pomocí počítačových simulací se vědci pokusili zjistit o tomto prstenci více informací.

celý článek

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavy

17. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavyTým vědců z NASA publikoval první vědeckou studii o nejvzdálenějším prozkoumaném objektu ve sluneční soustavě: Ultima Thule. Ve studii analyzovali data, která sonda New Horizons ze svého průletu 1. ledna zatím na Zemi poslala. Ve studii jsou popsány útvary na povrchu planetky a její předpokládaná evoluce. Další data nicméně z okraje sluneční soustavy dál proudí k Zemi, přenos by měl být dokončen až v létě příštího roku.

celý článek

Vyberte jméno největšího zatím nepojmenovaného objektu ve sluneční soustavě

17. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vyberte jméno největšího zatím nepojmenovaného objektu ve sluneční soustavěVíce než 10 let po objevení se může planetka se zatím oficiálním označením (225088) 2007 OR10 dočkat skutečného jména. Vyzvali k tomu tři astronomové, kteří se v roce 2007 zasloužili o její objevení: Meg Schwamb, Mike Brown a David Rabinowitz. Vybrané jméno následně astronomové předají Mezinárodní astronomické unii k oficiálnímu pojmenování. Planetka 2007 OR10 se nachází v Kuiperově pásu a má zhruba polovinu velikosti Pluta.

celý článek

Co všechno už víme o Ultima Thule? Vědci představili dosavadní poznatky ze vzdálené planetky

19. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Co všechno už víme o Ultima Thule? Vědci představili dosavadní poznatky ze vzdálené planetkyPlanetka 2014 MU69, kolem které proletěla 1. ledna sonda New Horizons je nejvzdálenějším zblízka prozkoumaným tělesem. Nachází se tak daleko v Kuiperove pásu na okraji slunění soustavy, že data z tohoto průletu bude sonda posílat až do léta příštího roku. Už nyní ale mají vědci dost informací k určení skutečného tvaru planetky, jejích fyzikálních charakteristik a odhadnutí její historie.

celý článek

Nově objevená planetka FarFarOut je doposud nejvzdálenějším pozorovaným objektem ve sluneční soustavě

26. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nově objevená planetka FarFarOut je doposud nejvzdálenějším pozorovaným objektem ve sluneční soustavěDosavadní rekord ve vzdálenosti držela planetka 2018 VG18 (s přezdívkou FarOut) objevená teprve na sklonku loňského roku ve vzdálenosti asi 125 AU. Nově objevená planetka s označením FarFarOut byla objevena ve vzdálenosti 140 AU. Za objevem stojí ostřílený astronom Scott Sheppard, který byl součástí týmu, jež objevil také planetku FarOut.

celý článek

Nové snímky odhalují skutečně podivný tvar planetky Ultima Thule: jedna z jejích částí je placatá

9. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové snímky odhalují skutečně podivný tvar planetky Ultima Thule: jedna z jejích částí je placatáZ vesmírné sondy New Horizons dorazila další data z novoročního průletu kolem vzdálené planetky Ultima Thule. Tentokrát se jedná o snímky po průletu sondy kolem asi 30kilometrového tělesa podivného tvaru. To, co známe od našeho Měsíce jako tenký srpek osvětlený Sluncem, který nechává většinu tělesa ve stínu, vytváří u kontaktní binární planetky Ultima Thule doposud neznámé křivky. Ze snímků je také patrné, že planetka má odlišný tvar, než se doposud uvažovalo: místo dvou kulatých částí je tvořena jednou téměř kulatou a druhou přímo placatou.

celý článek

Nejmenší známá planetka v Kuiperově pásu má jen něco přes dva kilometry

29. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nejmenší známá planetka v Kuiperově pásu má jen něco přes dva kilometryJaponským vědcům se podařilo objevit zatím nejmenší objekt v Kuiperově pásu na okraji sluneční soustavy. Zatím neoznačené těleso má mít podle pozorování asi 2,6 kilometrů na šířku a svou velikostí patří mezi doposud chybějící třídu těles ve vnější části sluneční soustavy. Ke svému výzkumu využili vědci dvou malých teleskopů a stačil jim pouze malý rozpočet, čímž ukázali, že malé objekty lze ve velké vzdálenosti objevovat i bez velkých a drahých instrumentů.

celý článek