Pět trpasličích planet sluneční soustavy: Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres (update 2018)

20. 09. 2018
Trpasličí planety Kuiperův pás Eris Pluto Haumea Ceres New Horizons Dawn

Ještě před několika lety měla sluneční soustava celkem devět planet. Astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být tedy také označena jako planety. Jejich počet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 proto byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími objekty součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.

Trpasličí planety

Trpasličí planety - a další velká tělesa sluneční soustavy. Mezi 5 známých trpasličích planet patří Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres.



Trpasličích planet je v solárním systému aktuálně pět, nicméně toto číslo se bude s dalším průzkumem Kuiperova pásu jistě měnit. Podle oficiální definice jsou trpasličí planety takové objekty, které obíhají kolem Slunce přímo a nejsou tedy satelitem žádného dalšího tělesa, zároveň disponují takovou gravitační silou, která jim dává zaoblený tvar (hydrostatické ekvilibrium). Poslední podmínka, která odlišuje tyto objekty od osmi planet, je, že nemají vyčištěnou oběžnou dráhu od dalších objektů. Ve zkratce to znamená, že jde o velká kulatá (nebo téměř kulatá) tělesa, která obíhají Slunce doprovázené dalšími objekty na podobné oběžné dráze.

Pluto

Pluto je 9. největší těleso sluneční soustavy (pokud nepočítáme Slunce) s průměrem 2 376 kilometrů. Slunce obíhá po eliptické oběžné dráze ve vzdálenosti 30-49 AU a v roce 2015 kolem něj proletěla sonda New Horizons, která poprvé zachytila jeho povrch zblízka. Pluto má celkem 5 známých měsíců: Charon, Styx, Nix, Kerberos a Hydra.
Velikost
(km, v průměru)
Hmotnost
(% hmotnosti Země)
Vzdálenost
(AU)
2 376 0,218 % 29,7-49,3
Více o Plutu

Eris

Druhá největší trpasličí planeta má podle odhadů kolem 2 326 kilometrů v průměru a je jedním z transneptunických objektů (TNO). Eris je podle odhadů těžší než o něco větší Pluto, jde tak o nejmasivnější známou trpasličí planetu. Původně byl objekt (136199 Eris, 2003 UB313) objeviteli pojmenován Xena, nakonec ale astronomická unie vybrala jméno Eris, podle řecké bohyně sporů a válečných konfliktů. To proto, že právě Eris vyvolal bouřlivou diskuzi o tom, co je to vlastně planeta. Eris obíhá po vysoce eliptické dráze, aktuálně je blízko maximální vzdálenosti od Slunce, 97,7 AU (1 AU = vzdálenost Země-Slunce). Při svém oběhu Slunce jednou za 558 let se ale dostane blíž než Pluto na 37,9 AU. Trpasličí planetu Eris obíhá ještě měsíc Dysnomia, který může mít až 250 kilometrů v průměru.
Velikost
(km, v průměru)
Hmotnost
(% hmotnosti Země)
Vzdálenost
(AU)
2 326 0,28 % 37,9-97,7
Více o Eris

Makemake

Makemake je další trpasličí planeta z transneptunického pásu těles, byla objevena v roce 2005 a má kolem 1 400 kilometrů v průměru. Díky svému objevu v období Velikonoc bylo pro trpasličí planetu původně označovanou jako 2005 FY9 vybráno jméno z mytologie obyvatel Velikonočních ostrovů, Makemake je podle legendy stvořitel lidstva. Tato trpasličí planeta je velmi chladná (odhadovaná teplota na povrchu je -243 °C) a je druhým nejjasnějším tělesem Kuiperova pásu po Plutu. U Makemake byl v roce 2015 objeven malý měsíc s označením S/2015 (136472) 1.
Velikost
(km, v průměru)
Hmotnost
(% hmotnosti Země)
Vzdálenost
(AU)
1 430 0,05 % 38,6-52,8

Haumea

Podivná protáhlá trpasličí planeta Haumea byla objevena v roce 2004 a obíhá mezi 35 a 51 AU od Slunce v rezonanci s planetou Neptun. Jméno dostala Haumea podle havajské bohyně plodnosti. Podle posledních pozorování je povrch Haumey pokryt krystaly vodního ledu, které se ale nerozpadají pod vlivem slunečního záření tak, jak by vědci očekávali. Existence krystalů tedy nasvědčuje probíhajícím geologickým procesům, které by je kontinuálně vytvářely. Tvar trpasličí planety Haumea je odhadovaný jako protáhlý elipsoid s větší osou dvakrát delší než je osa kratší. Haumea má dva známé měsíce Hi´iaka and Namaka, které zřejmě vznikly ve stejné kolizi, která stojí za jejím unikátním tvarem.
Velikost
(km, v průměru)
Hmotnost
(% hmotnosti Země)
Vzdálenost
(AU)
1 632 0,066 % 35-51,5
Více o Haumea

Ceres

Ceres je jediná trpasličí planeta, která nepochází z TNO, nachází se totiž v hlavním pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Ceres byla objevena už v roce 1801 a byla podobně jako Pluto nějakou dobu považována za planetu. Své jméno má Ceres po římské bohyni rostlin, sklizně a mateřské lásky. S průměrem kolem 946 kilometrů je zatím nejmenší známou trpasličí planetou. V roce 2015 k Ceres doletěla sonda Dawn a zkoumala ji až do roku 2018. Během této mise byl důkladně zmapován povrch tělesa a měřeny jeho další charakteristiky. Během mise Dawn byly objeveny světlé skvrny, které se zřejmě skládají z ledů a solí a naznačují určitou formu geologických procesů. Na povrchu Ceres byly také objeveny organické látky a pod povrchem se předpokládá vrstva vodního ledu. Měření sondy Dawn také poukazují na velmi tekou atmosféru složenou z vodních par.
Velikost
(km, v průměru)
Hmotnost
(% hmotnosti Země)
Vzdálenost
(AU)
946 0,015 % 2,56-3
Více o Ceres
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte nás na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Trpasličí planety

    Zmrzlé světy z okraje sluneční soustavy, to jsou potenciální další trpasličí planety

    09. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

    Zmrzlé světy z okraje sluneční soustavy, to jsou potenciální další trpasličí planetyTrpasličí planety jsou relativně nová třída objektů ve sluneční soustavě, která vznikla s novou definicí planety v roce 2006. Stalo se tak dokonce v Praze, na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU), která má na starosti pojmenovávání nově objevených objektů a jejich kategorizaci. Podle nové definice je trpasličí planeta objekt kulovitého tvaru, který obíhá Slunce, nedokázal však svou oběžnou dráhu vyčistit od ostatních objektů, čímž se liší od planet.

    celý článek

    Planetka 2015 BP519 má extrémní orbitu, mohla by být ovlivněna doposud neznámou planetou

    17. 05. 2018

    Planetka 2015 BP519 má extrémní orbitu, mohla by být ovlivněna doposud neznámou planetouV roce 2014 astronomové poprvé pozorovali vzdálenou planetku 2015 BP519, která se nachází za oběžnou dráhou planety Neptun, v Kuiperově pásu. Podle jejich nových zjištění má velmi eliptickou oběžnou dráhu, která má navíc výrazný sklon dráhy vůči rovině ekliptiky. Takto extrémní orbita by mohla být dána gravitačním vlivem masivního tělesa v Kuiperově pásu, což by podporovalo teorii o existenci deváté planety sluneční soustavy, přímé důkazy však stále neexistují.

    celý článek

    Trpasličí planeta Haumea má prstenec a je ještě větší než se odhadovalo

    15. 10. 2017

    Trpasličí planeta Haumea má prstenec a je ještě větší než se odhadovaloHaumea je těleso, které obíhá Slunce ve vzdálenosti mezi 35 a 51 AU, nachází se tedy za planetou Neptun v chladné a temné oblasti sluneční soustavy známé jako Kuiperův pás. Tato teprve nedávno objevená trpasličí planeta má dva známé měsíce, velmi protáhlý tvar a podle nových pozorování také planetární prstenec. Už tak zvláštní Haumea se tím pro astronomy a astrofyziky stává ještě zajímavějším tělesem pro zkoumání.

    celý článek

    K průletu kolem Pluta zbývá necelý měsíc, New Horizons už vidí detaily na povrchu

    21. 06. 2015

    K průletu kolem Pluta zbývá necelý měsíc, New Horizons už vidí detaily na povrchu14. června, měsíc před blížícím se historicky prvním průletem kolem Pluta, zažehla sonda New Horizons své trysky, aby mírně zkorigovala svou trajektorii. Ta ji 14. července zavede do blízkosti 12 tisíc kilometrů od povrchu Pluta, ze které sonda pořídí množství snímků a měření, která budou po průletu postupně zasílána na Zemi. Mezitím už vědci zkoumají první snímky trpasličí planety Pluto a systému jejích měsíců pořízené ze vzdálenosti přes 35 milionů kilometrů.

    celý článek

    Trpasličí planeta Makemake v Kuiperově pásu nemá oproti očekávání žádnou atmosféru

    29. 11. 2012

    Trpasličí planeta Makemake v Kuiperově pásu nemá oproti očekávání žádnou atmosféruPři tranzitu trpasličí planety Makemake před vzdálenou hvězdou v dubnu loňského roku zjistili astronomové nové informace o tomto ledovém světě. Pohasnutí hvězdy, při jejím zakrytí planetou Makemake bylo náhlé, což signalizuje buď pouze velmi slabou nebo žádnou atmosféru. Kromě toho astronomové také změřili poprvé hustotu tohoto objektu

    celý článek

    Ledový svět Sedna z okraje sluneční soustavy je menší než se doposud předpokládalo

    31. 07. 2012

    Ledový svět Sedna z okraje sluneční soustavy je menší než se doposud předpokládaloSedna obíhá Slunce daleko za poslední planetou sluneční soustavy a byla objevena teprve v roce 2003. Extrémně nepravidelná oběžná dráha Sedny ji každých 11 tisíc let zavede téměř 1000 AU od naší hvězdy a naopak přiblíží na pouhých 76 AU (AU je vzdálenost Země-Slunce). Původní odhady velikost Sedny se pohybovaly kolem 2/3 velikosti Pluta, nicméně podle nových měření infračerveným teleskopem Herschel je to pouhých 43 %.

    celý článek

    Trpasličí planeta Eris v Kuiperově pásu je zřejmě stejně velká jako explaneta Pluto

    02. 11. 2011

    Trpasličí planeta Eris v Kuiperově pásu je zřejmě stejně velká jako explaneta PlutoDíky novým měřením se astronomům z organizace ESO podařilo zpřesnit velikost trpasličí planety Eris, která je třikrát vzdálenější od Slunce než Pluto. Původní odhady přisuzovaly Eris velikost o 25 procent větší než Pluto, někde kolem tří tisíc kilometrů v průměru, nová měření ale naznačují, že obě tělesa si jsou velikostí zřejmě velmi podobná. Další zpřesnění měření chtějí astronomové provést znovu v roce 2013, kdy znovu nastane podobné zatmění vzdálené hvězdy trpasličí planetou Eris.

    celý článek