Hubble objevil velké modré hvězdy v blízkosti středu Mléčné dráhy, jak se tam dostaly?

29. 5. 2011
Vesmír Hvězdy Hubble Mléčná dráha

Tyto velké modré hvězdy často přezdívané "modří opozdilci" (blue stragglers) jsou charakteristické tím, že se zdají být mladší než populace hvězd, mezi kterými se nachází. Tento typ hvězd už byl nalezen ve vzdálených shlucích hvězd i mezi blízkými hvězdami, poprvé se však astronomům podařilo spatřit je v oblasti obklopující jádro naší galaxie, to však vyvolává další otázky.

Střed Mléčné dráhy

Střed Mléčné dráhy Centrum naší galaxie zachycené Hubblovým teleskopem při hledání masivních exoplanet v blízkosti jejich mateřských hvězd. Při tomto průzkumu se astronomům podařilo najít 42 "modrých opozdilců" vyznačených zeleným zakroužkováním. Jde o hvězdy, které nezapadají do svého okolí, protože se zdají být mladší než sousední hvězdy.



Hvězdy tohoto typu by se totiž podle studie, která vyjde v červnovém vydání magazínu Astrophysical Journal, ve středu galaxie neměly vyskytovat. Formování hvězd v této oblasti už totiž dávno ustalo a nyní se zde nachází převážně chladnější červení trpaslíci a hvězdy podobné Slunci. Přesto astronomové s pomocí Hubblova teleskopu nalezli 42 těchto hvězd, když zkoumali 182 tisíc hvězd při hledání exoplanet.

Jak se tyto hvězdy rodí je zatím záhadou, existuje několik teorií, podle kterých například mohou být modří opozdilci hvězdami, které vznikly na jiném místě a gravitačním vlivem okolních hvězd byly vymrštěny do své aktuální pozice. Obecně přijímanou teorií ale je, že vznikají z binárních hvězd, kdy masivnější z páru hvězd začne konzumovat materiál svého souputníka, což hvězdě dodává palivo pro urychlení nukleární fúze v jejím jádru a hvězda potom žhne modrou barvou podobně jako mladá hvězda.

Analýza SWEEPS (Sagittarius Window Eclipsing Extrasolar Planet Search), při které byl učiněn objev modrých hvězd, se zaměřovala na relativně malou část oblohy ve snaze zachytit změny světelnosti hvězd, které by právě byly zastíněné přecházející masivní planetou. Výsledky mimo jiné ukázaly 42 možných kandidátů na modré opozdilce, z toho u 18-37 hvězd jde o velkou pravděpodobnost, že se o tento druh hvězd skutečně jedná. 

Ve skutečnosti tedy může jít o výrazně nižší číslo, než je nyní uváděno. Je však třeba brát v úvahu, že hledání modrých opozdilců nebylo cílem tohoto programu. Celá záležitost tedy vyžaduje podrobnější prozkoumání oblasti středu galaxie, která byla donedávna zastíněna prachem a oblaky mezihvězdných plynů. 
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmír

Nová metoda měří rozpínání vesmíru pomocí gama záření z hlubokého vesmíru

11. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nová metoda měří rozpínání vesmíru pomocí gama záření z hlubokého vesmíruVědci z Clemson University přišli s novou metodou měření rozpínání vesmíru: porovnali útlum gama záření způsobený rozptýleným extragalaktickým světelným pozadím. Výsledkem je hodnota hubblovy konstanty 67,4 km/s/MPc, což je srovnatelné s hodnotami získanými pozorováním reliktního záření po velkém třesku. Přesná hodnota hubblovy konstanty zatím není známá, různými metodami totiž vychází jinak a vědci si tento nesoulad zatím nedokáží vysvětlit.

celý článek

Astronomům se poprvé podařilo zmapovat výskyt vodíku ve vesmíru pomocí detekce fluorovodíku

9. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Molekulární vodík (H2) tvoří 99 % chladných plynů v galaxiích. Znalost jeho polohy vědcům ukazuje regiony, kde se rodí největší množství hvězd, případně, kde je tento potenciál nejvyšší. Jenže chladný vodík není snadné detekovat. Nizozemským astronomům z University of Groningen a Institute for Space Research se nyní podařilo tento problém obejít - vytvořili první mapu rozložení molekul fluorovodíku, podle kterých lze sledovat běžný vodík nepřímo.

celý článek

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstanty

24. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstantyVesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Zatím však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci přišli hned s několika způsoby jak to změřit, vždy jim ale vyjde trošku jiná hodnota. Nově nyní vědci z University of California, Los Angeles přišli s měřením pomocí studia světla ze vzdálených galaxií deformovaného na cestě k nám gravitací jiné galaxie.

celý článek

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované Laniakea

5. 9. 2014 (novější než zobrazený článek)

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované LaniakeaKaždý už dnes ví, že Země obíhá Slunce, a to je součástí galaxie, které říkáme Mléčná dráha. Kam ale patří naše domovská galaxie? Patří do skupiny asi třicítky galaxií nazvané Místní skupina galaxií (Local Group), která společně putuje mezigalaktickým prostorem díky vzájemné gravitaci. Díky novým měřením nejen pozice ale také pohybu galaxií v našem okolí se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámou skupinu galaxií, která se společně s naší Místní skupinou pohybuje stejným směrem. Jméno této nadkupy galaxií je Laniakea.

celý článek

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

27. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fázeV červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

celý článek

Seznamte se s plánovanou největší rentgenovou observatoří ve vesmíru: ATHENA

18. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

27. června vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a její základnou bude lagrangeův bod L2, systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Cílem této nové rentgenové observatoře bude pozorovat černé díry a jiné extrémně energetické objekty. Kromě toho bude také zkoumat strukturu vesmíru a jeho evoluci. Plánovaný start mise ATHENA je v roce 2028.

celý článek

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

10. 6. 2013 (novější než zobrazený článek)

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děrPorovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

celý článek