Evropská mise na Mars po dalším zdržení nabírá nový dech, první start v roce 2016

1. 6. 2011
Mars ESA ExoMars Trace Gas Orbiter

Evropská mise na Mars nese označení ExoMars (Exobiology on Mars) a jde o projekt nekonečných změn a odkladů. Původně měla vesmírná sonda odletět k Marsu už letos, kvůli finančním problémům evropských států, zejména Itálie, však byla několikrát odložena a nakonec změnila výrazně i podobu. Poslední změna byla schválena 26. května příslušnými evropskými orgány na jednání v Utrechtu. Od června tak budou moci pokračovat práce na vývoji částí vesmírných sond, které ustaly do doby schválení změn mise ExoMars.

Trace Gas Orbiter (TGO)

Trace Gas Orbiter (TGO) - orbitální sonda, která je součástí vesmírného programu ExoMars, na kterém spolupracují evropská a americká vesmírná agentura. K Marsu odstartovala v březnu 2016 a dorazila v říjnu téhož roku.



Podle plánů z roku 2005 měla na Marsu přistát první evropská robotická sonda společně se statickou meteorologickou stanicí. V roce 2009 ale po několika odloženích ESA podepsala dohodu s NASA o společné misi na Mars. Místo původně uvažované rakety sojuz měly být použity rakety Atlas V a evropský rover se musel zmenšit. Později ten samý rok agentury ohlásily revizi mise, se dvěma starty v letech 2016 a 2018. 

Podle tohoto návrhu se na Mars nejprve vydá orbitální sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, jejíž součástí bude malý přistávací meteorologický modul. Při otevření okna pro cestu na Mars o dva roky později plánovaly evropská a americká agentura vyslat každá svůj robotický rover, letos na jaře ale přišla poslední změna, když NASA oznámila, že kvůli omezenému rozpočtu není schopna dostát závazku vyslat vlastní rover a navrhla jeden společný.

Tento plán byl v květnu schválen a mise je opět na cestě ke startu. Pokud nebude během následujících pěti let mise opět změněna odletí k Marsu první várka vědeckých přístrojů. 

Trace Gas Mission (TGM), 2016
Orbitální sonda Trace Gas Orbiter se zaměří například na hledání zdrojů metanu v atmosféře Marsu, jehož přítomnost podle NASA může být důsledkem existence živých organismů nebo geologické aktivity. Data nasbíraná sondou také pomohou při výběru přistávacího místa pro druhou část mise dva roky poté.
ExoMars Static lander, 2016
Původně se jednalo o nepohyblivou stanici na povrchu Marsu s 11 vědeckými přístroji, změny v programu mise ale na této sondě zanechaly výrazné změny. ESA totiž v roce 2016 plánuje demonstrovat novou technologii pro přistání na rudé planetě a náklad k přistání výrazně omezila. Sonda přistane se nejprve zbrzdí pomocí padáků a na povrch dopadne pomocí airbagů. Její životnost je plánovaná na krátkých osm solů (dní na Marsu) dokud jí nedojdou baterie.
ExoMars rover, 2018
Hlavní část celé mise je vysoce autonomní robotický rover vážící 295 kilogramů. Je větší než jeho předchůdci z NASA Spirit a Opportunity, ale zase menší než téměř tunová sonda Curiosity, která se chystá na Mars letos v listopadu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

12. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vodyRobotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na skálu tvořenou desítkami tenkých vrstev, které zřejmě vznikly v dynamickém prostředí v dávné minulosti planety. Tento útvar byl pojmenován Strathdon a rover pořídil množství jeho snímků, ze kterých následně vědci z NASA vytvořili detailní mozaiku. Lze na ní pozorovat zvlněné vrstvy materiálu, který podle vědců se zřejmě usazoval za přítomnosti větru i vody.

celý článek

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanu

26. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanuV minulém týdnu se podařilo roveru Curiosity zachytit doposud nejvyšší koncentraci metanu: 21 částic na miliardu. NASA kvůli tomu změnila plány roveru na několik následujících dní, aby mohl tuto anomálii prošetřit. Zatím není zřejmé odkud se metan bere, jeho rychlý rozpad v atmosféře však naznačuje nedávný vznik. Metan na Zemi vzniká při interakci hornin s vodou, nebo biologickými procesy.

celý článek

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí mise

3. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí miseRover Curiosity se nedávno dostal do nové geologické oblasti, u které pozorování z oběžné dráhy napovídala, že by mohla obsahovat velké množství jílovitých hornin. Analýza vnitřku hornin pomocí vrtání nyní tyto závěry potvrdila, rover narazil na zatím největší koncentraci těchto hornin od začátku svojí mise. Vědci předpokládají, že tato oblast byla před miliardami let dnem jezera, na které se ukládaly vrstvy sedimentů.

celý článek

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na Marsu

26. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na MarsuOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila evidenci o pohybu hornin na Marsu, konkrétně v oblasti Cerberus Fossae, která se nachází nedaleko rovníku. Snímek pořízený kamerou s vysokým rozlišením HiRISE ukazuje masy hornin, které se sesunuly z horního okraje srázu (světle modrou barvou). Na snímku lze také pozorovat další jev známý jako slope lineae, u kterého se někteří vědci domnívají, že by mohl být doprovázen výskytem kapalné vody.

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu

24. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu6. dubna se podařilo seismometru SEIS, který koncem loňského roku umístila na povrch sonda InSight, detekovat první otřes povrchu Marsu. Oznámila to francouzská vesmírná agentura CNES, která přístroj vyvinula. Detekované chvění se podobá těm, které zaznamenaly mise Apollo na Měsíci. Jde o první potvrzenou událost, která byla způsobena pod povrchem Marsu, mise InSight má za cíl prostřednictvím většího počtu těchto otřesů zkoumat nitro planety.

celý článek

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu Marsu

23. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu MarsuRobotické vozítko Curiosity před několika týdny opustilo region nazvaný Hřeben Very Rubinové (Vera Rubins Ridge) a dostalo se do nového regionu. Aktuálně se nachází v oblasti Clay-bearing Unit (jednotka s jílovitými horninami), kde byly ještě před přistáním roveru na Marsu detekovány jílovité horniny z oběžné dráhy. 6. dubna rover vyvrtal do jedné ze skal díru, aby zjistil, z čeho jsou horniny v tomto místě složeny.

celý článek