Evropská mise na Mars po dalším zdržení nabírá nový dech, první start v roce 2016

01. 06. 2011
Mars ESA ExoMars Trace Gas Orbiter

Evropská mise na Mars nese označení ExoMars (Exobiology on Mars) a jde o projekt nekonečných změn a odkladů. Původně měla vesmírná sonda odletět k Marsu už letos, kvůli finančním problémům evropských států, zejména Itálie, však byla několikrát odložena a nakonec změnila výrazně i podobu. Poslední změna byla schválena 26. května příslušnými evropskými orgány na jednání v Utrechtu. Od června tak budou moci pokračovat práce na vývoji částí vesmírných sond, které ustaly do doby schválení změn mise ExoMars.

Trace Gas Orbiter (TGO)

Trace Gas Orbiter (TGO) - orbitální sonda, která je součástí vesmírného programu ExoMars, na kterém spolupracují evropská a americká vesmírná agentura. K Marsu odstartovala v březnu 2016 a dorazila v říjnu téhož roku.



Podle plánů z roku 2005 měla na Marsu přistát první evropská robotická sonda společně se statickou meteorologickou stanicí. V roce 2009 ale po několika odloženích ESA podepsala dohodu s NASA o společné misi na Mars. Místo původně uvažované rakety sojuz měly být použity rakety Atlas V a evropský rover se musel zmenšit. Později ten samý rok agentury ohlásily revizi mise, se dvěma starty v letech 2016 a 2018. 

Podle tohoto návrhu se na Mars nejprve vydá orbitální sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, jejíž součástí bude malý přistávací meteorologický modul. Při otevření okna pro cestu na Mars o dva roky později plánovaly evropská a americká agentura vyslat každá svůj robotický rover, letos na jaře ale přišla poslední změna, když NASA oznámila, že kvůli omezenému rozpočtu není schopna dostát závazku vyslat vlastní rover a navrhla jeden společný.

Tento plán byl v květnu schválen a mise je opět na cestě ke startu. Pokud nebude během následujících pěti let mise opět změněna odletí k Marsu první várka vědeckých přístrojů. 

Trace Gas Mission (TGM), 2016
Orbitální sonda Trace Gas Orbiter se zaměří například na hledání zdrojů metanu v atmosféře Marsu, jehož přítomnost podle NASA může být důsledkem existence živých organismů nebo geologické aktivity. Data nasbíraná sondou také pomohou při výběru přistávacího místa pro druhou část mise dva roky poté.
ExoMars Static lander, 2016
Původně se jednalo o nepohyblivou stanici na povrchu Marsu s 11 vědeckými přístroji, změny v programu mise ale na této sondě zanechaly výrazné změny. ESA totiž v roce 2016 plánuje demonstrovat novou technologii pro přistání na rudé planetě a náklad k přistání výrazně omezila. Sonda přistane se nejprve zbrzdí pomocí padáků a na povrch dopadne pomocí airbagů. Její životnost je plánovaná na krátkých osm solů (dní na Marsu) dokud jí nedojdou baterie.
ExoMars rover, 2018
Hlavní část celé mise je vysoce autonomní robotický rover vážící 295 kilogramů. Je větší než jeho předchůdci z NASA Spirit a Opportunity, ale zase menší než téměř tunová sonda Curiosity, která se chystá na Mars letos v listopadu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Aktuální počasí na Marsu: NASA díky sondě InSight zprovoznila meteorologickou stanici

23. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Aktuální počasí na Marsu: NASA díky sondě InSight zprovoznila meteorologickou staniciRobotická sonda InSight sedí nehybně na povrchu Marsu a postupně zprovozňuje různá zařízení, která s sebou ze Země přivezla. NASA nyní spustila webovou stránku, kde můžete pozorovat kontinuální a aktuální informace o počasí v místě přistání, Elysium Planitia. Z naměřených hodnot je krásně vidět, jak teploty kolísají mezi dnem a nocí, je mezi nimi rozdíl až 80 °C. Kromě teplot vzduchu měří sonda InSight také aktuální atmosférický tlak a sílu větru.

celý článek

Sonda MAVEN zkracuje svou oběžnou dráhu, aby mohla přenášet data od roveru Mars 2020

12. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MAVEN zkracuje svou oběžnou dráhu, aby mohla přenášet data od roveru Mars 2020Orbitální sonda MAVEN přiletěla k Marsu před čtyřmi roky a jejím hlavním úkolem je zkoumání řídké atmosféry planety. Podobně jako další sondy na oběžné dráze planety však má také funkci komunikační družice: přeposílá signál od robotických sond na povrchu směrem k Zemi. 11 února proto začala sonda snižovat svou oběžnou dráhu, v nejvzdálenějším bodě se tak bude nacházet 4 500 kilometrů od povrchu namísto původních 6 200 kilometrů.

celý článek

První evropský rover na Marsu ExoMars dostal nové jméno: Rosalind Franklin

07. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

První evropský rover na Marsu ExoMars dostal nové jméno: Rosalind FranklinEvropský rover ExoMars, který poletí na rudou planetu v příštím roce, dostal nové jméno. Ponese jméno anglické chemičky Rosalindy Franklinové, která výrazným způsobem přispěla ke zkoumání DNA. Zkoumání základů života bude mít rover s Franklinovou společné, cílem mise je totiž hledání známek života na sousední planetě, a to nejen na jejím povrchu, ale také hluboko pod ním. Mise ExoMars je společným projektem evropské a ruské vesmírné agentury.

Pod povrchem kráteru Gale na Marsu se vyskytují pórovité horniny

06. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pod povrchem kráteru Gale na Marsu se vyskytují pórovité horninyVědcům se podařilo využít data z roveru Curiosity ke změření gravitační síly v kráteru Gale a z toho odvodit strukturu hornin v centrální hoře kráteru. Výsledky ukazují, že terén pod povrchem kráteru má nižší hustotu, než se původně předpokládalo. To si vědci ve studii publikované v magazínu Science vysvětlují tím, že horniny jsou spíše pórovité.

celý článek

Sonda MRO vyfotila z oběžné dráhy nový kráter na Marsu

03. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MRO vyfotila z oběžné dráhy nový kráter na MarsuTento obrázek ukazuje impaktní kráter, který vznikl mezi červencem a zářím 2018. Nachází se v oblasti jižního pólu pokryté ledovou čepičkou, pod kterou je načervenalá hornina. Při nárazu tělesa do povrchu Marsu došlo k vyhození několika tun materiálu do ovzduší, který se následně v okolí dopadu usadil na bílou vrstvu ledu.

Poslední pokusy o oživení Opportunity k výsledku nevedly, mise roveru je tak zřejmě u konce

28. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Poslední pokusy o oživení Opportunity k výsledku nevedly, mise roveru je tak zřejmě u konceRover Opportunity se naposledy ozval 10. června loňského roku. Jen pár dní na to byl pohlcen globální písečnou bouří, která obklopila celou planetu, a od té doby mlčí. Je pravděpodobné, že byl v bouři poškozen, nebo jsou jeho solární panely pokryté vrstvou materiálu a nemohou generovat novou energii pro přístroje na palubě. NASA vyslala k Opportunity na 600 příkazů, kterými se pokoušela rover probudit, žádný z nich ale k probuzení nevedl.

celý článek

Orbitální sonda MRO zachytila zvláštní terén v okolí jižního pólu Marsu

20. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Orbitální sonda MRO zachytila zvláštní terén v okolí jižního pólu MarsuVesmírná sonda MRO vyfotografovala loni s září z oběžné dráhy Marsu zvláštní terén v regionu jižního pólu planety. Oblast se nazývá Araneiform terrain (pavoučí terén) a je tvořena drobnými koryty, která se během léta na jižní polokouli světlejší. Mezi světlými liniemi se objevují také tmavé oblasti tvořené pravděpodobně prachem. Geologická rozmanitost Marsu je dobře pozorovatelná z povrchu i z oběžné dráhy.

celý článek