Vědci vytvořili s pomocí superpočítače doposud nejpřesnější simulaci evoluce vesmíru

3. 10. 2011
Vesmír Počítače Galaxie Temná energie Temná hmota Teoretická fyzika

Bolshoi simulation je zatím nejpřesnější a nejdetailnější simulací evoluce gigantických vesmírných struktur, která teď vědcům pomáhá při studiu formace galaxií a vlivu temné hmoty a temné energie na vývoj vesmíru. Výsledky byly zvěřejněny a budou teď volně k dispozici astronomům a astrofyzikům po celém světě.

Struktura vesmíru

Struktura vesmíru - na tomto snímku zobrazená pomocí hustoty plynů v nejhustější galaktické skupině (cluster 001)



Tým, který vytvořil simulaci vedli profesoři Joel Primack a Anatoly Klypin na University of New Mexico. Naprogramovali kód, který potom zpracoval superpočítač Pleiades v Amesově výzkumném centru NASA. "Tyto gigantické simulace vývoje vesmíru jsou nezbytné pro analýzu astronomických pozorování a pro plánování dalších astronomických průzkumů" řekl Klypin.

Součástí simulace jsou také vlákna temné hmoty, která protínají známý vesmír a ve kterých vznikají a následně rostou galaxie. Podle posledních kosmologických teorií stojí možná temná hmota u zrodu jak galaxií tak také u hvězd.

Výstup simulace je tak velký, že se vědci rozhodli jej publikovat postupně. Uvedená simulace je zatím necelé jedno procento z celkového objemu dat a zbylé části simulace budou teprve následovat. Předchozí podobná simulace z roku 2005, známá jako Millenium Run, byla podkladem pro 4 stovky vědeckých studií. Nová simulace vychází ze zpřesněných empirických dat a k jejich zpracování využívá superpočítače s větším výkonem, což umožňuje zacházet do větších detailů.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmír

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstanty

24. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstantyVesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Zatím však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci přišli hned s několika způsoby jak to změřit, vždy jim ale vyjde trošku jiná hodnota. Nově nyní vědci z University of California, Los Angeles přišli s měřením pomocí studia světla ze vzdálených galaxií deformovaného na cestě k nám gravitací jiné galaxie.

celý článek

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované Laniakea

5. 9. 2014 (novější než zobrazený článek)

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované LaniakeaKaždý už dnes ví, že Země obíhá Slunce, a to je součástí galaxie, které říkáme Mléčná dráha. Kam ale patří naše domovská galaxie? Patří do skupiny asi třicítky galaxií nazvané Místní skupina galaxií (Local Group), která společně putuje mezigalaktickým prostorem díky vzájemné gravitaci. Díky novým měřením nejen pozice ale také pohybu galaxií v našem okolí se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámou skupinu galaxií, která se společně s naší Místní skupinou pohybuje stejným směrem. Jméno této nadkupy galaxií je Laniakea.

celý článek

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

27. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fázeV červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

celý článek

Seznamte se s plánovanou největší rentgenovou observatoří ve vesmíru: ATHENA

18. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

27. června vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a její základnou bude lagrangeův bod L2, systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Cílem této nové rentgenové observatoře bude pozorovat černé díry a jiné extrémně energetické objekty. Kromě toho bude také zkoumat strukturu vesmíru a jeho evoluci. Plánovaný start mise ATHENA je v roce 2028.

celý článek

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

10. 6. 2013 (novější než zobrazený článek)

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děrPorovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

celý článek

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

22. 3. 2013 (novější než zobrazený článek)

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomalejiEvropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.

celý článek

Astronomové našli nejmasivnější černou díru, zabírá sedminu celé galaxie

3. 12. 2012 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli nejmasivnější černou díru, zabírá sedminu celé galaxieVe vzdálenosti 250 milionů světelných let se nachází galaxie NGC 1277. V jejím jádru leží podle mezinárodního týmu astronomů supermasivní černá díra, která dosahuje gigantických rozměrů, 14 % masy celé galaxie. Jde o doposud nejmasivnější objevenou černou díru ve vesmíru a astronomové se ptají, jak mohl objekt takových objektů vzniknout?

celý článek