V roce 2017 vyšle ESA vesmírnou sondu Solar Orbiter nebezpečně blízko Slunci

10. 10. 2011
ESA Slunce Vesmírné počasí Solar Orbiter Euclid

Mise nese označení Solar Orbiter a je součástí evropského programu Cosmic Vision, do kterého byl vybrán 4. října společně s misí Euclid, která bude zkoumat temnou hmotu. Vesmírná sonda Solar Orbiter se přiblíží Slunci nejvíce ze všech sond, které jej doposud zkoumaly, měla by se dostat až do vzdálenosti 40 milionů kilometrů od jeho horkého povrchu.

Solar Orbiter, původní koncept

Solar Orbiter, původní koncept Vesmírná sonda ESA, která by měla od roku 2020 zkoumat Slunce z bezprostřední blízkosti.



Cílem sondy bude zkoumat procesy na povrchu Slunce, jako jsou sluneční erupce, výrony koronální hmoty a sluneční vítr, tyto a další informace pak pomohou vědcům lépe předpovídat vesmírné počasí, které může ovlivňovat elektroniku na Zemi.

Mise by měla začít startem na raketě Atlas V v roce 2017, ke Slunci pak Solar Orbiter dorazí za pomoci gravitační asistence Venuše tři roky poté.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie ESA

Evropská mise čtyř družic Cluster už 20 let zkoumá magnetosféru Země

8. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ve skutečnosti jde o misi Cluster II, protože první čtveřice byla zničena při nevydařeném prvním letu rakety Ariane 5 v roce 1996. Následné starty dvou raket Sojuz v roce 2000 už proběhly podle plánů a družice Cluster mohly začít zkoumat magnetosféru naší planety. Původně měly fungovat dva roky, jejich mise ale byla postupně prodlužována a dnes se počítá s jejich fungováním až do roku 2022.

Evropsko-ruská mise ExoMars se odkládá až na rok 2022

13. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Evropsko-ruská mise ExoMars se odkládá až na rok 2022Představitelé evropské a ruské vesmírné agentury ve čtvrtek oznámili, že o dva roky posouvají start mise k Marsu. Hlavní příčinou jsou podle vyjádření padáky, které měly na povrch Marsu dopravit rover Rosalind Franklin. Kromě padáků však mají inženýři problémy také s elektronikou a softwarem sondy. Aby bylo zajištěno bezpečné přistání a následné operace na Marsu, bylo rozhodnuto o posunu startu o dva roky.

celý článek

Evropská anténa pro hluboký vesmír poprvé komunikovala se dvěma sondami zároveň

16. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Evropská anténa pro hluboký vesmír poprvé komunikovala se dvěma sondami zároveň30. ledna komunikovala evropská anténa New Norcia v Austrálii se dvěma sondami na oběžné dráze planety Mars. Signály měly různou frekvenci, jeden z nich směřoval k vesmírné sondě Mars Express, druhý k TGO (Trace Gas Orbiter). Tento test prověřil možnosti a flexibilitu evropské sítě, která v budoucnu umožní odesílat a přijímat signály z více sond v hlubokém vesmíru.

Evropská vesmírná agentura zkouší v Nizozemí vyrábět kyslík z měsíční horniny

22. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Evropská vesmírná agentura zkouší v Nizozemí vyrábět kyslík z měsíční horninyEvropská vesmírná agentura ESA zprovoznila v holandském městě Noordwijk laboratoř na výrobu kyslíku s měsíčního regolitu. Podobné zařízení by v budoucnosti mohlo vyrábět potřebný kyslík pro kolonii na Měsíci.

celý článek

ESA dodá servisní moduly pro mise Artemis 1 až 4

29. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

K už domluveným a vyráběným servisním modulům k misi Artemis 1 a Artemis 2 dodá ESA také zařízení pro dvě další mise. ESA se dál připravuje na pravděpodobné dodání šestého a pátého modulu pro další mise na Měsíc.

Evropský rentgenový teleskop XMM-Newton slaví 20 let ve vesmíru

21. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Evropský rentgenový teleskop XMM-Newton slaví 20 let ve vesmíruV prosinci 1999 vyletěl na oběžnou dráhu na raketě Ariane 5 vesmírný teleskop XMM-Newton na svou původně dvouletou vědeckou misi. Zemi nyní obíhá už 20 let a očekává se, že jeho mise bude dál prodloužena do roku 2022.

ESA podepsala dohodu se společností ClearSpace o odstranění vesmírného odpadu z oběžné dráhy

12. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mise ClearSpace-1 by měla proběhnout v roce 2025 a jejím cílem bude odstranit z oběžné dráhy část evropské rakety Vega z roku 2013.