Radiace šlehající z centra Krabí mlhoviny je mnohem silnější než povolují fyzikální modely

30. 10. 2011
Supernovy Krabí mlhovina Gama záření Mlhoviny

V centru tisíc let staré Krabí mlhoviny rotuje 30x za sekundu pulzar, zbytky masivní hvězdy, která jako supernova explodovala v roce 1054. Tato rotující neutronová hvězda emituje silnou radiaci ve dvou obrovských paprscích, díky které je Krabí mlhovina jedním z nejzkoumanějších objektů na obloze. Astronomové ze Santa Cruz Institute for Particle Physics v Kalifornii podle publikované studie objevili s pomocí observatoře VERITAS, že energie těchto emisí výrazně překračují limity dané současnými teoriemi.

Krabí mlhovina

Krabí mlhovina Krabí mlhovina jsou pozůstatky exploze supernovy pozorované na Zemi v roce 1054. Nachází se ve vzdálenosti 6,5 tisíc světelných let a má přes deset světelných let napříč.



Předchozí měření vesmírným teleskopem Fermi odhalila, že paprsky gamma záření emitované z Krabí mlhoviny, dosahují hodnot až 20 gigaelektronvoltů (GeV), případné vyšší hodnoty ale Fermi naměřit neumí. Doktor Otte, který je vedoucím autorem studie, ale tušil, že navzdory stávajícím teoriím mohou být energetické hodnoty ještě vyšší, zkusil tedy prozkoumat střed Krabí mlhoviny se soustavou teleskopů VERITAS (Very Energetic Radiation Imaging Telescope Array System).

Nová měření ukázala, že hodnoty výrazně přesahují 100 GeV a možná se dokonce blíží teraelektronvoltu. "Jsou to mnohem, mnohem vyšší energie, než se doposud myslelo, že mohou vycházet z pulzaru" řekl doktor Otto, podle kterého teď bude nutné přepracovat modely vysvětlující vysokoenergetické záření ve vesmíru. 

Zatím ale vědci nemají dostatek informací na to, aby procesy probíhající v Krabí mlhovině vysvětlili. Doktor Otte se už teď nemůže dočkat, až observatoř v létě 2012 projde sérií vylepšení, která udělají její senzory citlivější.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Pohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procent

28. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procentAstronomové v posledních týdnech se zaujetím pozorují hvězdu Betelgeuse, jejíž zářivost začala v říjnu loňského roku výrazně klesat. Vědci už dlouho ví, že tato hvězda se nezadržitelně blíží k explozi supernovy, nedokáží však říct, kdy nastane. Během ledna zářivost hvězdy nadále klesá, i když už pomalejším tempem než koncem roku.

celý článek

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem

27. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkemŠvédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.

celý článek

Observatoře v USA a Evropě zachytily výjimečně krátkou gravitační vlnu - vědci neví, co ji mohlo způsobit

24. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které byly zdrojem v ostatních případech.

celý článek

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovy

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovyVědcům se konečně podařilo najít zbytky hvězdy, která způsobila supernovu pozorovanou v roce 1987. Tehdejší supernova nesoucí označení SN 1987A byla nejbližší pozorovaná v moderním období. V místě exploze ve Velkém Magellanově oblaku nyní vědci našli neutronovou hvězdu, která se doposud ukrývala v hustém mračnu prachu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.

celý článek

Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama záření

16. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama zářeníMezinárodní tým astronomů provedl pomocí pozemních i vesmírných teleskopů detailní průzkum hypernovy SN 2017htp a záblesku gama záření GRB 171010A. Ze studie, která shrnuje jejich závěry, vyplývá, že prostředí i parametry této události odpovídají už dříve identifikovaným párům silných supernov a záblesků gama záření (Gamma-Ray Burst, GRB).

celý článek

Neutrino s vysokou energií by mohlo pocházet z binární supermasivní černé díry

10. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

V roce 2017 se vědcům podařilo poprvé identifikovat zdroj vysokoenergetických neutrin z hlubokého vesmíru. Přišlo k nám z 3,8 miliard světelných let vzdáleného blazaru TXS 0506+056, ten však dodnes zůstává jediným zdrojem tohoto druhu neutrin a vědci zřejmě přišli na to proč: v jádru této galaxie se totiž zřejmě nachází vzácná binární supermasivní černá díra.

celý článek

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnes

10. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnesBílí trpaslíci jsou zbytky hvězd, ve kterých už neprobíhá termojaderná fúze. Nestane-li se jinak pomalu, po miliardy let chladnou a pohasínají. Často se ale jinak stane - pokud je v jejich blízkosti jiná hvězda, vysávají z ní postupně materiál a dosáhnou-li zhruba 1,4násobku hmotnosti Slunce, na krátko se v nich zažehne opět termojaderná reakce a explodují v supernově. Vědci nyní zjistili, že tento limit není tak konstantní jak si mysleli - v mladším vesmíru byl zřejmě nižší.

celý článek