Radiace šlehající z centra Krabí mlhoviny je mnohem silnější než povolují fyzikální modely

30. 10. 2011
Supernovy Krabí mlhovina Gama záření Mlhoviny

V centru tisíc let staré Krabí mlhoviny rotuje 30x za sekundu pulzar, zbytky masivní hvězdy, která jako supernova explodovala v roce 1054. Tato rotující neutronová hvězda emituje silnou radiaci ve dvou obrovských paprscích, díky které je Krabí mlhovina jedním z nejzkoumanějších objektů na obloze. Astronomové ze Santa Cruz Institute for Particle Physics v Kalifornii podle publikované studie objevili s pomocí observatoře VERITAS, že energie těchto emisí výrazně překračují limity dané současnými teoriemi.

Krabí mlhovina

Krabí mlhovina - Krabí mlhovina jsou pozůstatky exploze supernovy pozorované na Zemi v roce 1054. Nachází se ve vzdálenosti 6,5 tisíc světelných let a má přes deset světelných let napříč.



Předchozí měření vesmírným teleskopem Fermi odhalila, že paprsky gamma záření emitované z Krabí mlhoviny, dosahují hodnot až 20 gigaelektronvoltů (GeV), případné vyšší hodnoty ale Fermi naměřit neumí. Doktor Otte, který je vedoucím autorem studie, ale tušil, že navzdory stávajícím teoriím mohou být energetické hodnoty ještě vyšší, zkusil tedy prozkoumat střed Krabí mlhoviny se soustavou teleskopů VERITAS (Very Energetic Radiation Imaging Telescope Array System).

Nová měření ukázala, že hodnoty výrazně přesahují 100 GeV a možná se dokonce blíží teraelektronvoltu. "Jsou to mnohem, mnohem vyšší energie, než se doposud myslelo, že mohou vycházet z pulzaru" řekl doktor Otto, podle kterého teď bude nutné přepracovat modely vysvětlující vysokoenergetické záření ve vesmíru. 

Zatím ale vědci nemají dostatek informací na to, aby procesy probíhající v Krabí mlhovině vysvětlili. Doktor Otte se už teď nemůže dočkat, až observatoř v létě 2012 projde sérií vylepšení, která udělají její senzory citlivější.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díry

11. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díryLoni v červenci zaznamenaly vesmírné i pozemní observatoře unikátní událost, šlo o záblesk asi 10x silnější než běžná supernova. Vědci však doteď přesně neví, co tuto událost mohlo způsobit, nic podobného totiž doteď nezpozorovali. Existují dvě hlavní teorie vysvětlující. co záblesk způsobilo, ke každé z noci byla publikována vědecká studie. Podle první teorie mohlo jít o vznik četné díry, nebo neutronové hvězdy za specifických podmínek, podle druhé teorie mohlo dojít k roztrhání hvězdy černou dírou.

celý článek

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

8. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovyPozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která nastala před více než 9 tisíci lety (plus oněch 16 tisíc let, po které k nám světlo z tohoto objektu putuje).

celý článek

Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 let

25. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 letVědci s pomocí rentgenové observatoře Chandra vypočítali stáří nejmladšího známého pulzaru v Mléčné dráze. Jde o neutronovou hvězdu Kes 75, která se nachází uprostřed oblaku materiálu, který zůstal po explozi supernovy ve vzdálenosti asi 19 tisíc světelných let. Díky dlouhodobému pozorování tohoto objektu vědci určili, jak rychle se rozpíná mlhovina obklopující rychle rotující neutronovou hvězdu, a vypočítali, že supernova explodovala někdy před 500 lety (respektive světlo z této exploze dorazilo před 500 lety k Zemi).

celý článek

Kanadský radioteleskop zachytil rádiový signál z hloubi vesmíru s doposud nejnižší frekvencí

5. 8. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kanadský teleskop CHIME (Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment) zachytil 25. července rychlý rádiový signál (Fast Radio Burst, FRB) s doposud nejnižší frekvencí. Signál s označením FRB 180725A měl frekvenci 580 MHz, což je o téměř 200 MHz méně než kterýkoliv jiný dosud zachycený a srovnatelný signál z vesmíru. Zdroj tohoto signálu zatím není známý, mohlo by jít o výsledek velmi energetických událostí spojených s extrémními objekty jako jsou supermasivní černé díry nebo neutronové hvězdy.

celý článek

První neutronová hvězda bez magnetického pole mimo Mléčnou dráhu

26. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

První neutronová hvězda bez magnetického pole mimo Mléčnou dráhuZa použití rentgenového vesmírného teleskopu Chandra a velkého pozemního teleskopu VLT v Čile se vědcům podařilo objevit osamocenou neutronovou hvězdu se slabým magnetickým polem, první mimo Mléčnou dráhu. Nachází se v Malém Magellanově oblaku, což je sousední galaxie, která obíhá Mléčnou dráhu ve vzdálenosti asi 200 tisíc světelných let.

celý článek

Astronomům se podařilo potvrdit existenci nejvzdálenější detekované supernovy

27. 2. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo potvrdit existenci nejvzdálenější detekované supernovyZ nejvzdálenější hvězdné exploze, zářivé supernovy DES16C2nm, k nám letělo světlo dlouhých 10,5 miliard let. Potvrzuje to studie publikovaná v magazínu Astrophysical Journal, která prezentuje výsledky spektroskopické analýzy tohoto vzdáleného objektu. Jedná se o nejstarší detekované světlo ze supernovy, exploze při které pravděpodobně vznikl objekt označovaný jako magnetar.

celý článek

Rentgenový teleskop Chandra analyzoval chemické prvky, které vznikly v supernově Cassiopeia A

18. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Rentgenový teleskop Chandra analyzoval chemické prvky, které vznikly v supernově Cassiopeia AVětšina chemických prvků, které se nacházejí okolo nás, pochází z hvězd, ve kterých vznikají při termonukleární fúzi. Do volného vesmíru jsou potom tyto elementy chrleny supernovami, explozemi masivních hvězd na konci svého života. Astronomové proto zkoumají pozůstatky těchto explozí a snaží se zjistit, jak celý tento proces probíhá. Cassiopeia A je mlhovina, která vznikla odhozením materiálu při supernově před 300-350 lety (+ oněch 11 tisíc let), pomocí rentgenového teleskopu Chandra v ní teď astronomové nacházejí konkrétní chemické prvky.

celý článek