Silný záblesk gamma záření odhalil překvapující složení dvou vzdálených galaxií

7. 11. 2011
VLT ESO Galaxie Chemie Gama záření

Mezinárodní tým astronomů prozkoumal s pomocí teleskopu VLT záblesk gamma záření GRB 090323 vycházející z galaxie vzdálené 12 miliard světelných let a zjistil, že kompozice dvou takto vzdálených galaxií obsahuje mnohem těžší prvky než se doposud považovalo za možné tak brzy po velkém třesku. Pozorovaná galaxie, ze které gamma záření vyšlehlo, a další v její blízkosti, kterou tento paprsek prošel na cestě k Zemi, obsahuje podle měření větší množství těžkých prvků než Slunce.

Gamma záření

Gamma záření - Ilustrace Evropské jižní observatoře zobrazující záblesk gamma záření procházející dvěma galaxiemi.



Záblesky gamma záření jsou nejjasnějšími explozemi ve vesmíru, vznikají při supernovách nebo velkých vesmírných kolizích. Netrvají ale příliš dlouho, což jejich pozorování ztěžuje. Astronomové tak analyzují zdroje gamma záření zejména ve viditelném a infračerveném světle, krátce po explozi. Záblesk GRB 090323, který zřejmě vznikl při supernově, zachytil jako první vesmírný teleskop NASA Fermi a brzy po něm také Swift, necelý den po detekci záblesku jej už astronomové pozorovali pomocí VLT (Very Large Telescope), který je umístěn v Chile a obsluhuje jej organizace ESO (European Southern Observatory).

Samotné galaxie jsou příliš temné a vzdálené na to, aby je mohli astronomové pozorovat přímo, využívají tedy záření z objektu za pozorovanou galaxií, které jí prochází. Materiál v ní obsažený působí jako filtr a absorbuje část světla v určitých vlnových délkách. Astronomové tak získají informace o tom, jaké prvky se v galaxii vyskytují a v jakém množství.

Těžké prvky vznikají ve hvězdách a do volného vesmíru se dostávají při explozích supernov, čím starší galaxie, tím těžší prvky by měla obsahovat, protože v ní existovalo několik generací hvězd. Nová pozorování ale přinášejí otázku, zda tomu tak skutečně je, astronomové a astrofyzikové se nyní pokouší zformulovat teorii, která by tato pozorování popsala.

V pozorovaných galaxiích zřejmě musí docházet k masivnímu formování a zániku hvězd, aby byl podíl těžkých prvků takový jak jej astronomové pozorují. Obě galaxie jsou ve skutečnosti tak blízko sobě, že je pravděpodobné, že procházejí vzájemnou kolizí, která by mohla vlnu zrodu nových hvězd vyvolávat.

"Měli jsme velké štěstí, že jsme mohli pozorovat GRB 090323 ještě když byl dostatečně jasný, díky tomu jsme získali úžasně detailní data. Záblesky gamma záření netrvají příliš dlouho a získat kvalitní data není jednoduché. Doufáme, že se na tyto galaxie budeme moci brzy podívat s citlivějším vybavením, jako bude například nový teleskop ESO E-ELT," řekla hlavní autorka studie Sandra Savaglio.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie VLT

První přímé pozorování exoplanety optickou interferometrií odhalilo její dynamickou atmosféru

2. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

První přímé pozorování exoplanety optickou interferometrií odhalilo její dynamickou atmosféruTeleskop VLT poprvé pozoroval exoplanetu pomocí optické interferometrie, kdy je světlo z více velkých teleskopů zpracováno jedním instrumentem. Tato nová metoda vědcům umožnila pozorovat komplexní atmosféru vzdálené planety s oblaky ze železa a otevírá dveře pro získání více informací o objevených exoplanetách.

celý článek

Nejdetailnější pozorování materiálu obíhajícího příliš blízko horizontu události černé díry

1. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nejdetailnější pozorování materiálu obíhajícího příliš blízko horizontu události černé díryVědcům se díky vysoce citlivému instrumentu GRAVITY na teleskopu VLT podařilo získat další informace o supermasivní černé díře ve středu Mléčné dráhy. Nová pozorování ukazují shluky plynů urychlené až na 30 % rychlosti světla jen kousek před horizontem události této černé díry. Jde o první pozorování materiálu takto blízko černé díře a další z mnoha nepřímých potvrzení existence extrémního objektu v jádru naší domácí galaxie.

celý článek

Astronomové zachytili formaci planety v protoplanetárním disku kolem vzdálené hvězdy

8. 7. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové zachytili formaci planety v protoplanetárním disku kolem vzdálené hvězdyInstrument SPHERE instalovaný na teleskopu VLT vyfotil vzdálenou exoplanetu ve stádiu jejího formování v disku plynů a prachu, který obklopuje mlhavou hvězdu PDS 70. Jde o první potvrzený planetární objekt zachycený při svém zrodu v protoplanetárním disku obklopujícím mladou hvězdu. Doposud teleskopy pozorovaly pouze mezery v protoplanetárních discích, nebo už hotové planety.

celý článek

Astronomům se zřejmě podařilo vyfotit exoplanetu ve fázi jejího formování v protoplanetárním disku

18. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se zřejmě podařilo vyfotit exoplanetu ve fázi jejího formování v protoplanetárním diskuMezinárodnímu týmu astronomů vedenému výzkumníky z nizozemské Leiden University se podařilo zachytit nový objekt u mladé dvojhvězdy CS Cha vzdálené asi 600 světelných let. Mohlo by jít o masivní exoplanetu nebo hnědého trpaslíka v rané fázi vývoje. Objev se podařil prostřednictvím instrumentu SPHERE na teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Čile. Výsledky výzkumu vedeného Christianem Ginskim budou publikovány ve vědeckém magazínu Astronomy and Astrophysics.

celý článek

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíru

18. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíruAstronomové našli s pomocí observatoře ALMA slabý ale přesto definitivní signál kyslíku, který k nám letěl dlouhých 13,28 miliard let a pochází tak z velmi raného a vzdáleného vesmíru. Galaxie, ve které byl kyslík detekovaný, je zároveň také nejvzdálenější galaxií s přesně změřenou vzdáleností, nebo spíše stářím. První hvězdy v této galaxii začaly podle vědců vznikat už pouhých 250 milionů let po velkém třesku, kyslík vznikl při zániku těchto hvězd první generace. Jde doposud o nejvzdálenější detekci tohoto chemického prvku ve vesmíru.

celý článek

V Kuiperově pásu je objekt plný uhlíku, zřejmě vznikl ve středu sluneční soustavy

10. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

V Kuiperově pásu je objekt plný uhlíku, zřejmě vznikl ve středu sluneční soustavyMezinárodní tým astronomů zjistil za pomoci teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Čile, že planetka 2004 EW95 obsahuje vysoký podíl uhlíku. To by nebylo nic až tak významného, pokud by nešlo o objekt, který obíhá Slunce daleko v Kuiperově pásu, chladné oblasti sluneční soustavy plné ledových objektů. Vědci z tohoto zjištění usuzují, že by mohlo jít o objekt, který vznikl mnohem blíže Slunci, možná v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter a později zmigroval na okraj sluneční soustavy.

celý článek

Astronomové zřejmě našli první exoplanetu s atmosférou bez mraků

9. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové zřejmě našli první exoplanetu s atmosférou bez mrakůMezinárodní tým astronomů prozkoumal první atmosféru exoplanety, která neobsahuje žádné mraky. Využili k tomu teleskop VLT (Very Large Telescope) v Čile provozovaný evropskou organizací ESO (European South Observatory). Zkoumaná exoplaneta má označení WASP-96b a jde o tzv. horký Saturn - planetu podobnou svou hmotností Saturnu, která však obíhá velmi blízko svojí mateřské hvězdě. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature 7. května.

celý článek