Sluneční soustava možná měla o jednu masivní planetu navíc, Jupiter ji ale vymrštil mezi hvězdy

13. 11. 2011
Sluneční soustava Jupiter Neptun Uran Planeta X

Astronom David Nesvorný ze Southwest Research Institute v Texasu vydal studii v Astrophysical Journal Letters, ve které popisuje evoluci sluneční soustavy. Nesvorný pracuje s počítačovými modely, které simulují evoluci naší sluneční soustavy. Při těchto simulacích mu stále něco nevycházelo, nakonec ale do sebe všechno zapadlo, když přidal do soustavy planet další masivní objekt.



Předchozí simulace ukázaly, že současné pozice planet ve sluneční soustavě jsou výsledkem jejich komplexní interakce, která změnila oběžné dráhy hned několika z nich, když byla sluneční soustava stará 600 milionů let. Vznikl tzv. Nice model (podle francouzského města Nice), podle kterého se Jupiter ze své původní pozice posunul do středu sluneční soustavy a odsunul Saturn, Uran a Neptun dále od Slunce, některé modely pracují také s výměnou pozic mezi Neptunem a Uranem.

Tento model vysvětluje několik fenoménů, které astronomy pálily dlouhou dobu, nicméně zůstal zde jeden nevysvětlený problém. Pokud se Jupiter posunul na své současné umístění postupně, měl by zamíchat vnitřními planetami, oběžná dráha Země by byla narušena natolik, že by mohlo dokonce dojít ke srážce s jinou planetou.

Nesvorný, který vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Karlovy Univerzity, tedy pracoval s hypotézou, že se pozice Jupiteru změnila rychle, v simulacích ale při této variantě docházelo k příliš velkému ovlivnění drah planet Neptun a Uran, které byly často úplně vymrštěny ze sluneční soustavy. Vnitřní část sluneční soustavy už tedy simulacím odpovídala, vnější však stále potřebovala vysvětlit chování velkých planet. Nesvorný nakonec přišel s modelem, který počítá s pěti obřími planetami ve sluneční soustavě místo dnešních čtyř. Výsledky simulací jsou statisticky zpracovávány a tento model má největší pravděpodobnost, že skončí s planetami na oběžných drahách jaké dnes pozorujeme. 

Tentokrát do sebe vše zapadá, Jupiter se na svou současnou pozici dostal rychle a nenarušil rovnováhu ve vnitřní části sluneční soustavy. Svým pohybem posunul Neptun a Uran k okraji a další ledovou planetu vymrštil do mezihvězdného prostoru. Podle Nesvorného je takto zhruba 10x pravděpodobnější, že dostaneme v simulacích dnešní pozice planet.

Model odpovídá novým teoriích o bloudících planetách, které byly vymrštěny ze svých domovských planetárních systémů. Vymrštěné planety ale doposud nikdo nenašel a Nesvorného teorie zůstává stále pouze teorií.


Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Sluneční soustava

Sondy Voyager odhalily nečekané interakce kosmického záření s magnetickým polem sluneční soustavy

15. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sondy Voyager odhalily nečekané interakce kosmického záření s magnetickým polem sluneční soustavyAstronomové použili data z vesmírných sond Voyager 1 a 2 k detekci neočekávaného chování subatomárních částic na okraji sluneční soustavy. Využili k tomu sluneční erupci z roku 2012, kterou zachytily obě sondy uvnitř a vně sluneční soustavy. A právě díky tomu mohli vědci pozorovat na dvou místech různé chování subatomárních částic ze Slunce a kosmického záření přicházejícího z vnějšku sluneční soustavy.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)

26. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro březen 2019.

celý článek

Voyager 2 se připojil ke svojí sesterské sondě a vstoupil do mezihvězdného prostoru

12. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Voyager 2 se připojil ke svojí sesterské sondě a vstoupil do mezihvězdného prostoruTeprve podruhé v historii opustila aktivní vesmírná sonda část sluneční soustavy, kde převládá vliv Slunce, a vstoupila do mezihvězdného prostoru. Po Sondě Voyager 1, která tento krok podstoupila v roce 2012, ji letos v listopadu následovala také sonda Voyager 2. Na rozdíl jejího dvojčete však sonda Voyager 2 má na své palubě fungující přístroj, který vědcům o hranici sluneční soustavy sdělí více informací.

celý článek

Sonda Voyager 2 se blíží ke hranici sluneční soustavy

10. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda Voyager 2 se blíží ke hranici sluneční soustavyOperátoři mise Voyager 2 dostali od vzdálené sondy signály o nárůstu intenzity vysokoenergetických částic. To by mohlo znamenat, že se sonda blíží regionu zvanému heliopause, kde končí vliv Slunce, které blokuje část kosmického záření z mezihvězdného prostoru. Sesterská sonda Voyager 1 opustila sluneční soustavu před šesti lety.

celý článek

Sonda New Horizons pozoruje vodíkovou stěnu na okraji sluneční soustavy

14. 8. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda New Horizons pozoruje vodíkovou stěnu na okraji sluneční soustavyVesmírná sonda New Horizons proletěla v roce 2015 kolem trpasličí planety Pluto a míří dál ven ze sluneční soustavy. Aktuálně se nachází 42,7 AU od Země a míří ke svému novoročnímu setkání s planetkou Ultima Thule. Když vědci za použití přístroje ALICE pořídili měření ultrafialového záření, zjistili, že směrem od Slunce obsahuje přidanou záři, která by tam za běžných podmínek neměla být. Mohlo by jít o hranici, za kterou už nepůsobí sluneční větry a dochází na ní ke shromažďování a interakci vodíkových atomů pocházejících z vnějšku sluneční soustavy.

celý článek

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavy

22. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavyPodle vědců z brazilské Universidade Estadual Paulista má planetka 2015 BZ509 původ mimo sluneční soustavu. Planetka 2015 BZ509 byla objevena v roce 2015 a jde o první příklad planetky s retrográdní oběžnou dráhou, která zároveň obíhá v rezonanci s planetou. Pokud se objev brazilských astronomů potvrdí, mohla by tak mít další prvenství, a to první planetka s extrasolárním původem. Na rozdíl, od mezihvězdné planetky Oumuamua, která v loňském roce navštívila sluneční soustavu a poté ji opět opustila, však 2015 BZ509 zůstala a je s námi už miliardy let.

celý článek

Planetka 2015 BP519 má extrémní orbitu, mohla by být ovlivněna doposud neznámou planetou

17. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Planetka 2015 BP519 má extrémní orbitu, mohla by být ovlivněna doposud neznámou planetouV roce 2014 astronomové poprvé pozorovali vzdálenou planetku 2015 BP519, která se nachází za oběžnou dráhou planety Neptun, v Kuiperově pásu. Podle jejich nových zjištění má velmi eliptickou oběžnou dráhu, která má navíc výrazný sklon dráhy vůči rovině ekliptiky. Takto extrémní orbita by mohla být dána gravitačním vlivem masivního tělesa v Kuiperově pásu, což by podporovalo teorii o existenci deváté planety sluneční soustavy, přímé důkazy však stále neexistují.

celý článek