Podle nové studie NASA jsou kromě oceánu pod povrchem Europy také velká jezera

17. 11. 2011
Voda ve vesmíru Europa Jupiter Galileo (sonda)

Data získaná vesmírnou sondou Galileo jsou podle vědců z NASA evidencí podporující existenci velkého vodního jezera pod povrchem Europy, jednoho z měsíců obří planety Jupiter. Tým vedený Britney Schmidt zkoumal oblast Europy nazvanou Thera Macula, pod kterou se zřejmě nachází jezero velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky. Podle studie, která vyšla v magazínu Nature, se pod podobnými útvary nazývanými "chaos terrain" (chaotický terén) nachází zdroj tepla a kapalné vody, který deformuje oblast na povrchu podobným způsobem jako termální prameny pod grónskými ledovci.

Europa, podpovrchové jezero a oceán

Europa, podpovrchové jezero a oceán - Ilustrace znázorňující oblast na povrchu Europy nazývanou chaotický terén. Podle studie NASA by se pod ní mohlo nacházet obří jezero, které je svou velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky.



Europa je jedním z míst ve sluneční soustavě, kde astronomové očekávají obrovský podpovrchový oceán. K tomuto závěru je vedou snímky ledového povrchu měsíce, který je posetý trhlinami podobným těm co se nachází v polárních oblastech na Zemi. Podle některých odhadů by mohl oceán pod ledovou přikrývkou Europu obsahovat dokonce větší množství vody než všechny oceány na Zemi dohromady.

Kromě puklin v ledové přikrývce Europy našla vesmírná sonda Galileo také další útvary, tzv. chaotický terén, který se od svého okolí odlišuje zcela jinou strukturou. Jde o kruhovité útvary, ve kterých je povrch deformován v mnohem větší míře než jeho okolí. Podobný terén se vyskytuje také na Zemi v polárních oblastech, kde se pod silnou vrstvou ledu nachází sopka, nebo termální pramen. Vznikají tak dómy nakupeného roztaveného a opětovně zmrzlého ledu, které mohou dosahovat výšky až 200 metrů.

Podle této studie jsou podobné oblasti místy, kde dochází k výměně materiálu mezi povrchem měsíce a jeho podpovrchovým oceánem. Vědci při svém zkoumání vycházeli z porovnání s podobnými útvary v Grónsku, kde teplo vycházející z nitra Země vytváří tlak na ledovec na povrchu. Dochází tak k rozlámání ledu na menší kousky, které pak plavou na hladině, voda ale časem opět zmrzne a společně s kusy ledu vytváří výsledný chaotický terén.

I v místech, kde dochází k výměně materiálu mezi povrchem a jezerem pod ním, bude ale kapalná voda zřejmě několik kilometrů hluboko a přímé pozorování tedy není možné. Podle studie, by se měla jezera nacházet v hloubce až tři kilometry a masivní oceán až 10 kilometrů pod povrchem, což je v souladu s pozorováními sondy Galileo.

Měsíc Europa je už dlouho v hledáčku astronomů, pokud se pod jeho povrchem skutečně nachází oceán, je podle vědců možné, že se v něm nachází také živé organismy. Podle některých teorií vznikl život na Zemi právě hluboko na dně oceánu, poblíž hydrotermálních puklin v zemském povrchu, které poskytovaly prvním organismům nezbytnou energii. Na podobném principu by mohl vzniknout život také daleko u planety Jupiter.

Vědci z NASA i ESA už nějakou dobu lobbují za vyslání robotické sondy na Europu, jejím úkolem by bylo provrtat se tlustou vrstvou ledu a prozkoumat podpovrchové oceány měsíce. Aktuální mise k planetě Jupiter se jmenuje Juno, nebude však zaměřena na měsíce, ale na planetu samotnou. 

Většího prozkoumání by se mohl oceán Europy dočkat v rámci mise EJSM (Europa Jupiter System Mission), společné misi NASA a ESA, která je ale zatím pouze na papíře a bohužel nepočítá s přistáním sondy na povrchu Europy. Mise EJSM by se nicméně měla skládat ze dvou orbitálních sond, které by obíhaly kolem Ganymede a Europy a mohla by tak vnést nové světlo a definitivně určit, zda má ledový měsíc planety Jupiter skutečně pod svým povrchem oceán. 

Prozkoumání oceánu na Europě dostalo druhou nejvyšší prioritu americkou Národní výzkumnou radou (National Research Council, NRC) a nyní je koncept dál rozvíjen. Nelze tedy než čekat a doufat, že nízké rozpočty vesmírných agentur nezabrání startu plánovaných misí k planetě Jupiter.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Voda ve vesmíru

Pod jižním pólem Marsu bylo objeveno jezero s kapalnou vodou

25. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Pod jižním pólem Marsu bylo objeveno jezero s kapalnou vodouRadarová data posbíraná evropskou orbitální sondou Mars Express ukazují na existenci středně velkého tělesa kapalné vody pod povrchem v blízkosti jižního pólu planety. Jde o první detekci stabilního rezervoáru kapalné vody na sousední planetě. Dosavadní poznatky dokládaly pouze existenci vodního ledu, dávnou přítomnost vody, proudy vlhkého písku ve svazích a případně další nepřímé indicie.

celý článek

Na Enceladu se nacházejí komplexní organické sloučeniny, o detekci života se ale stále ještě nejedná

29. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Na Enceladu se nacházejí komplexní organické sloučeniny, o detekci života se ale stále ještě nejednáMalý měsíc Enceladus obíhající planetu Saturn v sobě ukrývá podpovrchový oceán. Podle nově publikované studie v magazínu Nature voda v tomto oceánu obsahuje komplexní organické sloučeniny, které by mohly dokládat existenci podmínek vhodných pro vznik života. Nové závěry vycházejí ze starých dat posbíraných orbitální družicí Cassini, která obíhala Saturn a studovala kromě planety a jejích prstenců také její měsíce.

celý článek

Data ze sondy Galileo podporují existenci vodních gejzírů na Europě objevených teleskopem Hubble

14. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Data ze sondy Galileo podporují existenci vodních gejzírů na Europě objevených teleskopem HubbleVědci předpokládají, že pod ledovou slupkou Europy leží globální oceán. Pozorování teleskopem Hubble z roku 2012 naznačovala, že by voda dokonce mohla z povrchu na některých místech tryskat do vesmíru. Toto tvrzení podporují také data naměřená v roce 1997 sondou Galileo, která nyní vědci oprášili a zjišťovali, zda tehdy sonda přece jen nezjistila něco zajímavého. Pokud voda z Europy skutečně tryská do vesmíru, mohlo by být jednoduché analyzovat její složení přímo z oběžné dráhy při některé z budoucích misí.

celý článek

Dva roky po návštěvě Pluta, co všechno jsme se dozvěděli o této trpasličí planetě?

02. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Dva roky po návštěvě Pluta, co všechno jsme se dozvěděli o této trpasličí planetě?V červenci 2015 proletěla vesmírná sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto, a jako první se přiblížila tomuto vzdálenému objektu. Během průletu bylo pořízeno množství různých měření a snímků, ze kterých vědci postupně dělali přesnější obrázek o dynamice tohoto ledového světa a o tom, jaký byl jeho vývoj v minulosti. Co tedy dnes vlastně o trpasličí planetě Pluto víme?

celý článek

Koloběh vody na Enceladu vyžaduje cirkulaci přes jádro a umožňuje existenci života

10. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

Koloběh vody na Enceladu vyžaduje cirkulaci přes jádro a umožňuje existenci životaVědci už od roku 2005, kdy byly objeveny gejzíry na jižním pólu měsíce Enceladus, uvažují nad tím, co způsobuje zahřívání vody pod jeho ledovou slupkou. Většina vážných úvah pracuje s tím, že při oběhu kolem mateřské planety Saturn vzniká tření, které zahřívá nitro měsíce, které rozpouští vodu a vyvolává tlaky, za jejichž pomoci voda tryská ven. Podle nové studie ale tento mechanismus nestačí, nevydržel by víc než pár desítek milionů let. Aby mohly tyto procesy probíhat po delší dobu, Enceladus by mohl mít pórovité jádro obklopené podpovrchovým oceánem, teprve tehdy je možné tyto procesy udržet po miliardy let a umožnit rozvoj živých organismů.

celý článek

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteoritu

29. 03. 2015 (novější než zobrazený článek)

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteorituV roce 2012 zachytil Hubblův teleskop množství molekul vody v oblasti jižního pólu jupiterova měsíce Europa. Tento jev se podobal tomu, který pozoruje sonda Cassini u saturnova měsíce Enceladus, jehož jižní pól je posetý gejzíry chrlící vodu do okolí měsíce. Začalo se tedy spekulovat o existenci gejzírů také na Europě. Následná pozorování ale tuto hypotézu nepotvrzují, a tak vědci uvažují nad dalšími vysvětleními hubblových pozorování z roku 2012, jednou z teorií je, že se molekuly vody dostaly na oběžnou dráhu Europy po dopadu meteoritu, který do vesmíru vymrštil led z povrchu měsíce.

celý článek

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na Ganymede

23. 03. 2015 (novější než zobrazený článek)

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na GanymedeGanymede je největší měsíc ve sluneční soustavě a jako jediný má silné magnetické pole. Interakce magnetických polí Ganymede a planety Jupiter má za příčinu změnu chování polárních září měsíce, které jsou viditelné právě Hubblovým teleskopem. Německým vědcům se teď podařilo zjistit, že slaný oceán pod povrchem Ganymede ovlivňuje magnetické pole měsíce takovým způsobem, že do určité míry stabilizuje kolísání polárních září.

celý článek