Podle nové studie NASA jsou kromě oceánu pod povrchem Europy také velká jezera

17. 11. 2011
Voda ve vesmíru Europa Jupiter Galileo (sonda)

Data získaná vesmírnou sondou Galileo jsou podle vědců z NASA evidencí podporující existenci velkého vodního jezera pod povrchem Europy, jednoho z měsíců obří planety Jupiter. Tým vedený Britney Schmidt zkoumal oblast Europy nazvanou Thera Macula, pod kterou se zřejmě nachází jezero velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky. Podle studie, která vyšla v magazínu Nature, se pod podobnými útvary nazývanými "chaos terrain" (chaotický terén) nachází zdroj tepla a kapalné vody, který deformuje oblast na povrchu podobným způsobem jako termální prameny pod grónskými ledovci.

Europa, podpovrchové jezero a oceán

Europa, podpovrchové jezero a oceán Ilustrace znázorňující oblast na povrchu Europy nazývanou chaotický terén. Podle studie NASA by se pod ní mohlo nacházet obří jezero, které je svou velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky.



Europa je jedním z míst ve sluneční soustavě, kde astronomové očekávají obrovský podpovrchový oceán. K tomuto závěru je vedou snímky ledového povrchu měsíce, který je posetý trhlinami podobným těm co se nachází v polárních oblastech na Zemi. Podle některých odhadů by mohl oceán pod ledovou přikrývkou Europu obsahovat dokonce větší množství vody než všechny oceány na Zemi dohromady.

Kromě puklin v ledové přikrývce Europy našla vesmírná sonda Galileo také další útvary, tzv. chaotický terén, který se od svého okolí odlišuje zcela jinou strukturou. Jde o kruhovité útvary, ve kterých je povrch deformován v mnohem větší míře než jeho okolí. Podobný terén se vyskytuje také na Zemi v polárních oblastech, kde se pod silnou vrstvou ledu nachází sopka, nebo termální pramen. Vznikají tak dómy nakupeného roztaveného a opětovně zmrzlého ledu, které mohou dosahovat výšky až 200 metrů.

Podle této studie jsou podobné oblasti místy, kde dochází k výměně materiálu mezi povrchem měsíce a jeho podpovrchovým oceánem. Vědci při svém zkoumání vycházeli z porovnání s podobnými útvary v Grónsku, kde teplo vycházející z nitra Země vytváří tlak na ledovec na povrchu. Dochází tak k rozlámání ledu na menší kousky, které pak plavou na hladině, voda ale časem opět zmrzne a společně s kusy ledu vytváří výsledný chaotický terén.

I v místech, kde dochází k výměně materiálu mezi povrchem a jezerem pod ním, bude ale kapalná voda zřejmě několik kilometrů hluboko a přímé pozorování tedy není možné. Podle studie, by se měla jezera nacházet v hloubce až tři kilometry a masivní oceán až 10 kilometrů pod povrchem, což je v souladu s pozorováními sondy Galileo.

Měsíc Europa je už dlouho v hledáčku astronomů, pokud se pod jeho povrchem skutečně nachází oceán, je podle vědců možné, že se v něm nachází také živé organismy. Podle některých teorií vznikl život na Zemi právě hluboko na dně oceánu, poblíž hydrotermálních puklin v zemském povrchu, které poskytovaly prvním organismům nezbytnou energii. Na podobném principu by mohl vzniknout život také daleko u planety Jupiter.

Vědci z NASA i ESA už nějakou dobu lobbují za vyslání robotické sondy na Europu, jejím úkolem by bylo provrtat se tlustou vrstvou ledu a prozkoumat podpovrchové oceány měsíce. Aktuální mise k planetě Jupiter se jmenuje Juno, nebude však zaměřena na měsíce, ale na planetu samotnou. 

Většího prozkoumání by se mohl oceán Europy dočkat v rámci mise EJSM (Europa Jupiter System Mission), společné misi NASA a ESA, která je ale zatím pouze na papíře a bohužel nepočítá s přistáním sondy na povrchu Europy. Mise EJSM by se nicméně měla skládat ze dvou orbitálních sond, které by obíhaly kolem Ganymede a Europy a mohla by tak vnést nové světlo a definitivně určit, zda má ledový měsíc planety Jupiter skutečně pod svým povrchem oceán. 

Prozkoumání oceánu na Europě dostalo druhou nejvyšší prioritu americkou Národní výzkumnou radou (National Research Council, NRC) a nyní je koncept dál rozvíjen. Nelze tedy než čekat a doufat, že nízké rozpočty vesmírných agentur nezabrání startu plánovaných misí k planetě Jupiter.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Voda ve vesmíru

Nové simulace odhalují komplexní procesy v nitru ledového měsíce Saturnu

30. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nové simulace odhalují komplexní procesy v nitru ledového měsíce SaturnuTým vědců z SwRI (Southwest Research Institute) přišel s novým geologickým modelem, který ukazuje, že oxid uhličitý z nitra Enceladu by mohl vznikat na dně tamního oceánu. Počítačová simulace pracovala s analýzou obsahu gejzírů na jižním pólu měsíce, ze kterých uniká zmrzlá voda do volného prostoru na oběžné dráze planety Saturn. Výsledky výzkumu ukazují, že pod ledovou vrstvou Enceladu by se mohly odehrávat složitější procesy, než se původně uvažovalo.

celý článek

NASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíce

23. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíceInženýři z NASA vyvinuli prototyp automatického podmořského plavidla BRUIE (Buoyant Rover for Under-Ice Exploration) a chystají se jej otestovat v ledových vodách Antarktidy. Tento rover je válec asi metr dlouhý a po obou stranách má velká kola, která mu umožňují pohyb pod ledovou vrstvou na hladině. V budoucnosti by toto zařízení mohlo putovat na měsíc Europa k Jupiteru nebo Enceladus u Saturnu, kde vědci předpokládají existenci velkých podpovrchových oceánů.

celý článek

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchu

19. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchuVědcům se s pomocí teleskopu W. M. Keck Observatory na Havaji podařilo poprvé detekovat molekuly vody v bezprostředním okolí Europy, jednoho ze čtyř velkých měsíců planety Jupiter. Vědci předpokládají přítomnost oceánu pod povrchem tohoto měsíce a v posledních letech se objevuje také evidence podporující existenci gejzírů na jeho povrchu.

celý článek

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí Pluta

23. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí PlutaTrpasličí planeta Pluto se nachází na okraji mrazivého regionu Kuiperova pásu. Přesto se zdá, že by mohl pod jejím povrchem existovat oceán. Kompletnímu zamrznutí této vody by mohla bránit tenká vrstva zmrzlého ledu s různými přísadami, zejména pak metanem. Tato vrstva by působila jako tepelný izolátor, který umožňuje udržení vyšších teplot pod povrchem. Nový výzkum, který vychází z dat mise New Horizons a počítačových simulací, byl publikován v magazínu Nature Geoscience.

Nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dostávají do jeho řídké atmosféry vodní výpary

16. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dostávají do jeho řídké atmosféry vodní výparyVědci zjistili, že s nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dochází k uvolnění vodních par do jeho velmi tenké atmosféry. Podobné výsledky měly také už dřívější počítačové simulace, chyběla však empirická data. Ta vědci našli u už neaktivní sondy LADEE, která v roce 2014 plánovaně narazila do odvrácené strany Měsíce, předtím však zkoumala měsíční atmosféru a prach. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geosciences.

celý článek

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrch

1. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrchPodle nové studie by na Marsu mohla proudit voda z hloubky několika set metrů na povrch a vytvářet úkazy pozorovatelné z oběžné dráhy, které vypadají jako vodní koryta ve svazích. Umožnit by to měly praskliny v povrchu, které vedou hluboko pod zem, až do zásobáren podpovrchové vody. Podobné mechanismy se objevují také na Zemi v Saharské poušti. Místa, kde z prasklin vyvěrají prameny vody, by mohly být vhodné pro první kolonie, které by mohly vodu využívat.

celý článek

Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na Zemi

29. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na ZemiDnes je Mars suchá planeta, ale jeho pozorování ukazují, že tomu tak nebylo vždy. Orbitální sondy pozorují dnes už vyschlá masivní říční koryta a sondy na povrchu zkoumají horniny, které se nápadně podobají těm, které na Zemi vznikají na dně řek, jezer a moří. Podle nové studie vědců z University of Chicago byly řeky na Marsu širší než srovnatelné toky na Zemi a nešlo o nějakou krátkodobou anomálii. Voda na Marsu byla rozšířená globálně a vyskytovala se po období nejméně jedné miliardy let.

celý článek