Mise NanoSail-D prokázala využitelnost solárních plachetnic pro úklid vesmírného odpadu

1. 12. 2011
NanoSail-D Solární plachetnice Vesmírný odpad

NanoSail-D je první solární plachetnice NASA, která vyletěla do vesmíru, stalo se tak loni v listopadu. Během její mise na oběžné dráze Země sbírali vědci data o vlivu slunečních větrů a hustoty horních vrstev atmosféry na rychlost a kurz vesmírné sondy. Získané informace jsou doposud analyzovány, i když sonda shořela kompletně v atmosféře už v září.

NanoSail-D

NanoSail-D solární plachetnice NASA vypuštěná na sklonku roku 2010. Vesmírná sonda NanoSail měla demonstrovat schopnost rozvinout solárná plachtu na oběžné dráze.



"Mise NanoSail-D přinesla množství dat, která se budou hodit při vývoji pasivních systémů pro opuštění oběžné dráhy směrem do atmosféry," řekl Joe Casas, vědec NASA, který se podílel na misi FASTSAT, jejíž byla mise NanoSail-D součástí. Ačkoli primárním cílem mise bylo ujištění, že solární plachetnice mohou vůbec ve vesmíru fungovat, dalším milníkem bylo zhodnocení využití tohoto principu pro vysloužilé satelity a jejich navedení do atmosféry.

Konečná míra přibližování se k Zemi byla dána hned několika faktory. Jedním z nich byl charakter sluneční aktivity, výraznější vliv sluneční radiace na pohyb sondy byl zaznamenán při zvýšené sluneční aktivitě. Dalšími faktory byla také orientace vesmírné sondy vzhledem k její trase a v neposlední řadě také hustota horních vrstev atmosféry, ve kterých se sonda právě nacházela.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie NanoSail-D