NASA připravuje misi se dvěma přistávacími moduly k jupiterovu měsíci Europa

12. 12. 2011
Europa Jupiter Vesmírné sondy

Ne jeden, ale hned dva identické přistávací moduly budou součástí návrhu mise Europa Lander, kterou se zabývají výzkumníci v JPL (Jet Propulsion Laboratory), která spadá pod NASA. Europu si vybrali proto, že jde o jedno z těles ve sluneční soustavě, které by mohlo ukrývat mimozemský život v oceánu pod svým ledovým povrchem. Mise Europa Lander by mohla odstartovat někdy kolem roku 2020 a přistát na Europě o 6 let později

Europa

Europa - Europa je jeden ze čtyř velkých (galileových) měsíců planety Jupiter a jen o něco menší než náš Měsíc. Pod ledovou slupkou tohoto měsíce se ukrývá oceán, větší než všechny oceány na zemi dohromady. Vědci se domnívají, že gravitace Jupitera a dvou dalších měsíců vytváří gravitační efekt, který deformuje Europu a vede k zahřívání jejího nitra.



Každý z robotů bude vybaven spektrometrem, seismologickými přístroji a několika kamerami pro studium okolí místa přistání. Seismometry budou sloužit k určení struktury nitra měsíce a měly by potvrdit existenci podpovrchového oceánu nebo jezer. Spektrometr bude vybaven schopností detekovat organické sloučeniny, které by mohly indikovat existenci živých organismů.

Prostředí na povrchu Europy není zrovna příznivé, je neustále bombardováno silnou radiací z planety Jupiter. Tato radiace bude působit také na oba přistávací moduly, které nebudou podle plánů vědců vybaveny radiačním štítem jako je například sonda Messenger, která obíhá planetu Merkur, byl by příliš těžký a vědci se chtějí soustředit hlavně na vědecké zařízení. Primární mise je tedy plánována, na pouhých několik dní po přistání, poté budou přístroje sond zničeny. Je však možné, že sonda nakonec vydrží déle než se původně plánuje, podobně jako rover Opportunity na Marsu, jehož mise byla původně plánována na 90 dní, přitom vozítko už najezdilo na Marsu desítky kilometrů a po několika letech na povrchu planety je stále funkční.

Mise Europa Lander by mohla být součástí jednoho ze dvou průzkumných programů NASA, New Frontiers (New Horizons, Juno) nebo Flagship missions (Curiossity, Cassini). Cena za tuto vesmírnou misi by se tedy mohla pohybovat někde mezi 800 miliony až 2 miliardami dolarů.

Kromě plánů na přistání na Europě plánuje NASA i ESA další průzkum systému planety Jupiter. Na cestu k obří planetě se letos vydala vesmírná sonda Juno, která bude zkoumat planetu samotnou a nebude se příliš soustředit na její měsíce. V plánu je také společná mise americké a evropské vesmírné agentury nazvaná Europa Jupiter System Mission (EJSM), která by měla dopravit k Jupiteru dvě orbitální sondy, jedna z nich by kroužila kolem Europy a druhá kolem dalšího měsíce Ganymede.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Europa

JUICE: první evropská mise k planetě Jupiter prochází prvními testy pro ověření technologií

11. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

JUICE: první evropská mise k planetě Jupiter prochází prvními testy pro ověření technologiíEvropská vesmírná agentura ESA společně se společností Airbus pokračují v přípravě mise JUICE, která vyšle sofistikovanou vesmírnou sondu k planetě Jupiter. Aktuálně probíhá testování na zjednodušeném modelu sondy (Thermal Development Model, TDM), při kterém se ověřuje dopad okolních teplot na sondu a její přístroje. Vývoj je teprve na začátku, nicméně podle ESA zatím vše směřuje k plánovanému startu mise v roce 2022.

celý článek

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

31. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

První mapa radiace, která dopadá na povrch EuropyVědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.

celý článek

Data ze sondy Galileo podporují existenci vodních gejzírů na Europě objevených teleskopem Hubble

14. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Data ze sondy Galileo podporují existenci vodních gejzírů na Europě objevených teleskopem HubbleVědci předpokládají, že pod ledovou slupkou Europy leží globální oceán. Pozorování teleskopem Hubble z roku 2012 naznačovala, že by voda dokonce mohla z povrchu na některých místech tryskat do vesmíru. Toto tvrzení podporují také data naměřená v roce 1997 sondou Galileo, která nyní vědci oprášili a zjišťovali, zda tehdy sonda přece jen nezjistila něco zajímavého. Pokud voda z Europy skutečně tryská do vesmíru, mohlo by být jednoduché analyzovat její složení přímo z oběžné dráhy při některé z budoucích misí.

celý článek

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou amerických misí k ledovému měsíci Europa

27. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou amerických misí k ledovému měsíci EuropaAmerická vesmírná agentura dostala od tamního kongresu finance navíc oproti loňskému rozpočtu i oproti návrhu prezidenta Trumpa. Tyto peníze má použít na vývoj nové těžké rakety SLS, vesmírné lodi Orion a také na plánované meziplanetární mise, mezi nimi také misi k měsíci Europa pokrytém ledovou vrstvou, pod kterou se ukrývá globální oceán. V rozpočtu je nyní dost peněz na vývoj orbitální sondy Europa Clipper a také přistávacího modulu, který jako první navštíví povrch tohoto ledového měsíce.

celý článek

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteoritu

29. 03. 2015 (novější než zobrazený článek)

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteorituV roce 2012 zachytil Hubblův teleskop množství molekul vody v oblasti jižního pólu jupiterova měsíce Europa. Tento jev se podobal tomu, který pozoruje sonda Cassini u saturnova měsíce Enceladus, jehož jižní pól je posetý gejzíry chrlící vodu do okolí měsíce. Začalo se tedy spekulovat o existenci gejzírů také na Europě. Následná pozorování ale tuto hypotézu nepotvrzují, a tak vědci uvažují nad dalšími vysvětleními hubblových pozorování z roku 2012, jednou z teorií je, že se molekuly vody dostaly na oběžnou dráhu Europy po dopadu meteoritu, který do vesmíru vymrštil led z povrchu měsíce.

celý článek

Europu by mohly zkoumat mikrosondy - NASA vybírá misi na průzkum měsíce Jupitera

05. 10. 2014 (novější než zobrazený článek)

Europu by mohly zkoumat mikrosondy - NASA vybírá misi na průzkum měsíce JupiteraNASA udělila grant 100 000 dolarů na přípravu potenciální mise k Europě, která by využila celé letky automatických sond na zkoumání povrchu a nitra měsíce. Nízkonákladová mise by umístila na oběžnou dráhu malý satelit, který by vypouštěl mikrosondy o velikosti poštovní známky. Sondy by dopadly na vybrané místo na povrchu, kde byla z orbity detekována aktivita způsobená například vyvěráním vody z nitra měsíce. Vědci, kteří se na návrhu mise podíleli věří, že by mohli s relativně nízkými náklady zjistit více o Europě a o tom, co se děje pod její ledovou slupkou.

celý článek

Ledový měsíc Europa má zřejmě tektonické desky, jev známý pouze ze Země

09. 09. 2014 (novější než zobrazený článek)

Ledový měsíc Europa má zřejmě tektonické desky, jev známý pouze ze ZeměVědcům se podařilo přijít s první evidencí, která podporuje teorii, že povrch Europy je rozdělen do pohybujících se desek. Jde o první náznak podobného jevu kdekoliv jinde ve vesmíru než na Zemi. Europa je výjimečným tělesem v naší soustavě, pozorování vesmírných sond nasvědčuje tomu, že se pod jejím povrchem skrývá tekutý oceán. Několikakilometrová vrstva ledu tento oceán odděluje od povrchu měsíce podobně jako litosférické desky na Zemi oddělují povrch planety a její žhavé nitro.

celý článek