Co stojí za nově objevenými geologickými útvary na Merkuru? Podle NASA vznikají stále nové dodnes

14. 12. 2011
Merkur Messenger Geologie ve vesmíru

Na konci léta přišli vědci z NASA se zajímavým objevem, vesmírná sonda Messenger našla na planetě Merkur zcela nový typ geologických útvarů, hollows. Jde o nepravidelné sníženiny vyryté do skalnatého povrchu planety, které dosahují různých tvarů a velikostí, vyskytují se ve skupinách a jsou rozeseté po celé planetě. Nic takového ale zatím nikdo neviděl ani na Zemi, ani na jiných planetách. Co stojí za vznikem těchto zvláštních geologických útvarů?

Merkur, hollows

Merkur, hollows - hollows, neboli dutiny jsou doposud neznámé geologické útvary nalezené na planetě Merkur orbitální sondou Messenger. Od ostatních útvarů se odlišují svou světlou namodralou barvou a vyskytují se různě po planetě.



"Hollows pro nás byly velké překvapení, považovali jsme Merkur za fosílii, místo, kde se už milénia nic neděje, snad jen vznikají nové krátery. Ale hollows se zdají být mladší než krátery, ve kterých je nacházíme, a to by znamenalo, že povrch Merkuru se stále vyvíjí a na planetě probíhají nám zatím neznámé geologické procesy."
David Blewett, Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory

Orbitální sonda MRO našla na Marsu útvary, které hollows vzdáleně připomínají, zde se ale sníženiny vyskytují ve zmrzlém oxidu uhličitém, na Merkuru jsou vyryté do skály a navíc se od zbytku okolního povrchu odlišují svou barvou. Na planetě nejblíže Slunci není atmosféra, tedy nefouká vítr, neexistuje kapalná voda a nemůže tak docházet k erozi podobně jako na jiných planetách.

Sonda Messenger zjistila, že na Merkuru je nečekaně vysoké množství síry. Blewett věří, že s existencí hollows také musí souviset kopečky, které se mezi nimi objevují. Podle Blewetta dochází k vytlačení volatilního materiálu bohatého na síru na povrch planety, kde silná radiace ze Slunce na materiál působí a síru z něj odstraňuje, zůstává potom hornina s dutými skulinkami nebo přímo sníženiny, které pak pozoruje orbitální sonda svými kamerami.

Co za hollows skutečně stojí zatím vědci netuší, většina teorií pracuje s geologickými procesy, o kterých zatím nikdo nic neví, ani se jinak neprojevují. Dalším faktorem by mohla být intenzivní radiace z blízkého Slunce, která ozařuje povrch Merkuru. Jedno je však jisté už teď, Merkur skutečně není žádné nudné místo a nedávné prodloužení mise orbitální sondy Messenger má své opodstatnění. Vypadá to, že se můžeme těšit na další zajímavé informace o tak trošku opomíjené, drobné planetě, kde je den delší než celý rok.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Merkur

Bližší pohled na data o rotaci a gravitaci Merkuru ukazuje na pevné jádro

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Bližší pohled na data o rotaci a gravitaci Merkuru ukazuje na pevné jádroPlaneta Merkur má, stejně jako Země, jádro z kovů. Vnější jádro Merkuru je tekuté, doposud však nebylo zřejmé, jaké je jádro vnitřní. Nová analýza dat ze sondy MESSENGER, která planetu obíhala mezi roky 2011 a 2015, ukazuje, že vnitřní jádro je stejně jako u Země tuhé. A navíc je stejně velké jako vnitřní jádro Země (i když Země je více než 2x větší). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Geophysical Research Letters.

celý článek

Doposud neznámé planetky na oběžné dráze Venuše vytváří prstenec prachu kolem Slunce

13. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Doposud neznámé planetky na oběžné dráze Venuše vytváří prstenec prachu kolem SlunceNa stejné oběžné dráze, jakou má planeta Venuše, se nachází prstenec tvořený prachovými částicemi, které společně s planetou obíhají Slunce. Podobný prstenec byl objeven koncem loňského roku také u planety Merkur. A už dříve byl identifikován také prstenec prachu na oběžné dráze Země. Každý z těchto prstenců však mohl vzniknout jiným způsobem, ten u Venuše by podle nové studie mohl pocházet z doposud nepozorovaných planetek, které by se u této planety mohly nacházet.

celý článek

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k MerkuruEvropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

celý článek

Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární jádro

1. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární  jádroPodle výpočtů fyzika Michaela Soriho z University of Arizona by mohla být slupka planety Merkur ještě tenčí, než se doposud uvažovalo. Vědci z dat orbitální sondy Messenger odhadovali tloušťku planetární slupky na 35 km, podle Soriho výpočtů by to ale klidně mohlo být jen 26 kilometrů. Zároveň by mohla být velmi hustá, hustější než hliník. Nové závěry jsou v souladu s teorií, že aktuální povrch Merkuru vznikl do velké míry za přičinění sopečné aktivity.

celý článek

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojení

24. 4. 2018 (novější než zobrazený článek)

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojeníFyzikové z Německa a Číny použili počítačové simulace pro zjištění odkud se berou energetické elektrony v okolí planety Merkur. Jejich existence byla detekována americkou sondou MESSENGER v roce 2009, která nejbližší planetu Slunci obíhala do roku 2015. I přes stokrát slabší magnetické pole planety vědci detekovali energetické částice a nebyli si jistí odkud se berou. Možné vysvětlení přináší vědecká studie publikovaná v magazínu Physics of Plasmas.

celý článek

Evropská mise BepiColombo k planetě Merkur se chystá na převoz na kosmodrom

14. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Evropská mise BepiColombo k planetě Merkur se chystá na převoz na kosmodromPrvní mise Evropské vesmírné agentury ESA k planetě Merkur přechází do další fáze: tři hotové sondy se připravují na převoz přes Atlantický oceán do jižní Ameriky, kde leží kosmodrom Kourou, odkud zamíří směrem do středu sluneční soustavy. Společně se samotnou sondou se přesouvá také personál a spousta dalšího vybavení. Okno pro start rakety Arianne 5 s nákladem je otevřeno mezi 5. říjnem a 29. listopadem tohoto roku, přílet k Merkuru je plánován na rok 2025.

celý článek

Proleťte se nad povrchem planety Merkur, video z průletu sondy Messenger nad povrchem

3. 8. 2014 (novější než zobrazený článek)

Proleťte se nad povrchem planety Merkur, video z průletu sondy Messenger nad povrchemTřetího srpna před deseti lety vynesla raketa Delta II do vesmíru družici MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging). Kolem vnitřní planety sluneční soustavy krouží od března 2011 a sbírá cenná data, MESSENGER je totiž první umělou družicí planety Merkur. Video je sestaveno ze snímků, které byly pořizovány každou sekundu z výšky 115 - 160 kilometrů nad povrchem planety.

celý článek