Na dně Středozemního moře se staví gigantický detektor neutrin KM3NeT

24. 12. 2011
Neutrina Teleskopy

40 institucí z 10 evropských zemí se podílí na výstavbě teleskopu KM3NeT (Cubic Kilometer Neutrino Telescope), který bude po velké čínské zdi druhou největší stavbou postavenou lidmi. Úkolem teleskopu o velikosti 5 kubických kilometrů bude detekovat neutrina ze vzdálených zdrojů ve vesmíru jako jsou supernovy, kvazary, záblesky gamma záření a podobně.



KM3NeT bude sestávat z dlouhých kabelů, na kterých budou umístěny detektory, ty budou sledovat mořské dno a hledat dopady neutrin z hlubokého vesmíru. Následně by měli být vědci schopni určit, odkud detekovaná neutrina cestovala a co bylo jejich zdrojem. Neutrina jen výjimečně reagují s běžnou hmotou, díky tomu mohou nerušeně cestovat na velké vzdálenosti, narozdíl například od světla, které je na cestě ze zdroje k nám absorbováno různými objekty ve vesmíru.

Kromě detekce neutrin bude podmořská struktura, která je na výšku ještě větší než nejvyšší mrakodrap na světě v Dubaji, sloužit i dalším vědeckým oborům od mořské biologie až po geologii. Pro pozorování neutrin se KM3NeT spojí také s antarktickým detektorem IceCube, který sleduje neutrina dopadající na jižní polokouli, vytvoří se tak obrovská globální observatoř.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutrina

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.

celý článek

Observatoř na jižním pólu detekovala částici, kterou si vědci neumí vysvětlit

2. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Observatoř na jižním pólu detekovala částici, kterou si vědci neumí vysvětlitObservatoř ANITA umístěná v balónu nad jižním pólem Země detekovala za posledních 13 let dvakrát zvláštní událost, kterou si vědci zatím nedokáží vysvětlit. Jde o subatomární částici, která proletěla atmosférou, dopadla na povrch naší planety, proletěla jejím jádrem a vydala se zpět do atmosféry a do vesmíru. Při svojí cestě Zemí vygenerovala velmi slabé pulzy rádiových vln, které zachytila observatoř více než 30 kilometrů nad povrchem Antarktidy.

celý článek

Observatoř na Antarktidě potvrzuje, že černé díry jsou zdrojem vysokoenergetických neutrin

13. 7. 2018 (novější než zobrazený článek)

Observatoř na Antarktidě potvrzuje, že černé díry jsou zdrojem vysokoenergetických neutrinS pomocí detektoru neutrin na jižním pólu IceCube se vědcům podařilo poprvé detekovat zdroj vysokoenergetických neutrin, je jím vzdálená supermasivní černá díra TXS 0506+056. Neutrina jsou subatomární částice, které jen zřídka interagují se hmotou a není tak jednoduché je zachytit. Neutrina vznikají například ve hvězdách, supernovách nebo při jaderných reakcích. Zdroj vysokoenergetických neutrin však byl doposud neznámý, nebo alespoň nebyl potvrzený. Podle nové studie mohou vznikat právě v černých dírách v jádru masivních galaxií.

celý článek

Vědci ve Fermilabu mohli poprvé zkoumat jádra atomů pomocí neutrin se známou energií

15. 4. 2018 (novější než zobrazený článek)

Neutrina jsou subatomární částice bez elektrického náboje, které reagují s okolní hmotou pouze skrze slabou nukleární sílu. Díky této jejich podstatě jsou zajímavým nástrojem na zkoumání jader atomů, je však velmi obtížné změřit jejich energii, což je při zkoumání kolizí s atomy poměrně důležitá informace. Tento kousek se nyní poprvé podařil vědcům v americké laboratoři Fermilab. V rámci experimentu MiniBooNE použili neutrina, která měla energii přesně 236 MeV.

celý článek

Vědci stále čekají na detekci vzácné reakce, která produkuje antihmotovou verzi neutrina

28. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým vědců spustil v Itálii experiment, který má za cíl rozhodnout, zda mají neutrina svůj ekvivalent v antihmotě. Hledají tak odpověď na otázku, proč je vesmír tvořený převážně hmotou a ne antihmotou, když teoreticky měly vzniknout oba druhy hmoty při velkém třesku ve stejném množství. Mohly by za tím totiž stát právě neutrina, u kterých existuje podezření, že jsou si sama sobě antičásticí. Dosavadní výsledky za první rok chodu experimentu ještě rozhodnou odpověď nepřinesly, pokračuje tedy dál.

celý článek

Měření observatoře na jižním pólu ukazují, že Země absorbuje energetická neutrina

26. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

Podle studie publikované v listopadovém vydání magazínu Nature jsou neutrina na své cestě absorbovaná v naší planetě. Autoři studie tak usuzují z měření částicového detektoru IceCube umístěného nedaleko jižního pólu. Neutrina jsou subatomární částice, které procházejí v obrovských množstvích veškerou hmotou, u těch vysoce energetických však dochází k interakcím s protony a neutrony. Pozorované chování neutrin odpovídá předpovědím standardního modelu částicové fyziky.

celý článek

Neutrina jsou skutečně pomalejší než světlo, vědci potvrdili chybné měření jejich rychlosti

11. 6. 2012 (novější než zobrazený článek)

Neutrina jsou skutečně pomalejší než světlo, vědci potvrdili chybné měření jejich rychlostiLoni na podzim oznámili vědci z CERNu, že změřili rychlost neutrin, která měla být rychlejší než světlo, což podle aktuálně přijímaných teorií není možné. V pátek ale CERN potvrdil, že experiment byl ovlivněn chybou a neutrina při něm ve skutečnosti rychlost světla nepřekročila. Einsteinovy teorie tedy nadále platí a rychlost světla je nadále nepřekonatelný limit pro vše ve vesmíru.

celý článek