S unikátním teleskopem Event Horizon chtějí astronomové poprvé přímo pozorovat černou díru

19. 01. 2012
Sagittarius A* Černé díry Teleskopy Mléčná dráha Event Horizon Telescope

V oboru astronomie se schyluje k převratné události, radioteleskopy po celém světě se připravují zaměřit svá zrcadla ke středu Mléčné dráhy a poprvé v historii důkladně prozkoumat supermasivní černou díru v centru naší domovské galaxie. Projekt se nazývá Event Horizon Telescope a bude se jej účastnit 50 teleskopů, které spojí své síly a vytvoří obří superteleskop se zrcadlem velkým jako celá naše planeta. Fyzikové i astronomové z celého světa se dnes sjeli do Tusconu (USA), kde budou ladit konkrétní detaily programu.

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Černá díra v centru Mléčné dráhy - Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.



"Ještě před pár roky by bylo nemyslitelné uspět s podobným úkolem", řekl astrofyzik Dimitrios Psaltis ze Steward Observatory patřící k University of Arizona. Teprve s nedávnými technologickými pokroky a výstavbou nových a silnějších teleskopů bylo astronomům umožněno se o něco podobného pokusit.

Přímé pozorování černé díry je nemožné, protože je obklopena regionem, kterému se říká horizont události, jakmile cokoliv překročí tuto hranici, nemůže už z černé díry uniknout. Dokonce ani světlo nemá šanci utéct nepředstavitelné gravitaci, což také dává černým dírám jejich jméno. 

Co však lze pozorovat je disk materiálu, který černá díra uprostřed nasává. Oblak plynů je vystavován stále větším tlakům, se kterými zároveň roste také jeho teplota do takových extrémů, že už je lze zachytit teleskopy na Zemi. Zatím se však nepodařilo najít černou díru ve středu tohoto disku.

Součástí projektu budou mimo jiné Submillimeter Telescope (Mt. Graham v Arizoně), teleskopy na hoře Mauna Kea na Havaji, několik teleskopů z Evropy, South Pole Telescope a nově se k síti připojí také soustava 50 radioteleskopů ALMA v Chile.

Za objekt k pozorování byla vybrána supermasivní černá díra Sagittarius A*, která by se měla nacházet v centru Mléčné dráhy. Masa Sagittarius A* se odhaduje na čtyři miliony mas slunce, dosahuje ale velikosti podobné jako má oběžná dráha planety Merkur. I když existují bližší podobné objekty, jsou příliš malé a větší objekty jsou zase příliš daleko, proto je Sagittarius A* jasným kandidátem na úplně první pozorování takového objektu.

Černá díra je navíc zahalena hustými oblaky plynů, které obíhají kolem středu Mléčné dráhy, a je tak jen těžko pozorovatelná ze Země. Radioteleskopy sice nezachytí viditelné světlo, mohou ale zaznamenávat radiové vlny, které z okolí černé díry vychází. 

Kdy budou všechny teleskopy propojeny, zatím není jasné. Bude záležet také na tom, zda se stihnou dokončit teleskopy, se kterými se počítá, a ještě nejsou v provozu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Sagittarius A*

Astronomové se připravují na pozorování průletu hvězdy kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy

25. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové se připravují na pozorování průletu hvězdy kolem černé díry v jádru Mléčné dráhyKolem supermasivní černé díry v jádru naší galaxie obíhá v bezprostřední blízkosti několik hvězd. Jedna z nich se na jaře tohoto roku přiblíží natolik, že by mělo být možné přímo pozorovat vliv intenzivní gravitace černé díry na tuto hvězdu. Jde o objekt označovaný jako S0-2 (někdy také S2, nebo Source 2). Astronomové hodlají této příležitosti využít pro potvrzení jednoho z aspektů Einsteinovy teorie obecné relativity, který říká, že světlo, které uniká intenzivní gravitaci, bude mít protaženou vlnovou délku.

celý článek

Proleťte se středem naší galaxie kolem supermasivní černé díry v nové vizualizaci

11. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Proleťte se středem naší galaxie kolem supermasivní černé díry v nové vizualizaciNová vizualizace středu naší galaxie Vás zavede do blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A* v 360° videu. Vědci dali tento průlet dohromady z pozorování rentgenového teleskopu Chandra a dalších, které dokáží prohlédnout oblaka prachu, které střed Mléčné dráhy zastírají. Animace začíná 350 let v minulosti a zaznamenává hvězdy a jejich pohyb v rozmezí asi 500 let. Vše se odehrává asi 25 tisíc světelných let od Země.

celý článek

Radioteleskop VLA zachytil v jádru Mléčné dráhy záhadné vlákno vycházející z černé díry

03. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Radioteleskop VLA zachytil v jádru Mléčné dráhy záhadné vlákno vycházející z černé díryV roce 2016 bylo objeveno vlákno ve středu Mléčné dráhy v blízkosti tamní supermasivní černé díry. Vlákno je dlouhé asi 2,3 světelného roku a kroutí se tak, že to podle vědců vypadá, že vychází z černé díry Sagittarius A*, která v jádru naší galaxie leží. Týmu vědců vedenému Markem Morrisem z University of California se podařilo pořídit zatím nejdetailnější snímek tohoto objektu. Nová studie publikovaná v magazínu The Astrophysical Journal Letters navíc přichází hned se třemi možnými vysvětleními pozorovaného úkazu.

celý článek

V blízkosti supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy byly objeveny nečekaně mladé protohvězdy

30. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

V blízkosti supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy byly objeveny nečekaně mladé protohvězdyPřesto, že je okolí naší domácí supermasivní černé díry Sagittarius A* bičované gravitačními vlivy a radiací z tohoto extrémně masivního objektu, astronomům se podařilo objevit zde nově vznikající hvězdy. V okruhu tří světelných let od středu Mléčné dráhy se podle dat z observatoře ALMA nachází hned 11 protohvězd, což vede vědce k přehodnocení aktuálních teorií o tom, kde nové hvězdy mohou vznikat. Výsledky byly publikovány ve vědeckém magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Objekt obíhající supermasivní černou díru ve středu naší galaxie by mohla být bývalá dvojhvězda

04. 11. 2014 (novější než zobrazený článek)

Objekt obíhající supermasivní černou díru ve středu naší galaxie by mohla být bývalá dvojhvězdaAstronomové v posledních letech bedlivě sledují střed Mléčné dráhy, nachází se tam totiž supermasivní černá díra Sagittaruis A*. Kolem ní rotují další masivní objekty a vědci se chtějí jejich pozorováním dozvědět více o černé díře, která je svou gravitací ovlivňuje. Jedním z takových objektů je G2, o němž si astronomové původně mysleli, že jde o masivní vodíkový oblak, jeho chování při přiblížení ke středu galaxie letos v létě však napovídá něčemu zcela jinému.

celý článek

Podle nové Hawkingovy studie černé díry neexistují, alespoň ne tak, jak je známe

26. 01. 2014 (novější než zobrazený článek)

Podle nové Hawkingovy studie černé díry neexistují, alespoň ne tak, jak je známeBritský teoretický fyzik Stephen Hawking znovu rozvířil vlny světa černých děr se svou novou studií, kterou publikoval ve středu 22. ledna. Hawking věnoval podstatnou část svého života studiu objektů s tak velkou gravitací, že jim neunikne ani světlo. Jeho poslední práce ale jejich existenci de facto popírá. Jak tomu tedy ve skutečnosti je? A co vlastně dřímá v centru naší galaxie, kde, jak astronomové tvrdí, leží obří nepředstavitelné monstrum, kterému říkají supermasivní černá díra?

celý článek

Supermasivní černá díra ve středu naší galaxie byla přistižena při erupci

26. 10. 2012 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černá díra ve středu naší galaxie byla přistižena při erupci Rentgenový teleskop NuSTAR zachytil silnou erupci u černé díry Sagittaruis A* v centru Mléčné dráhy. Relativně klidná černá díra ve srovnání s některými jinými aktivními galaktickými jádry, tak ukazuje, že i v jejím okolí se dějí zajímavé věci.

celý článek