S unikátním teleskopem Event Horizon chtějí astronomové poprvé přímo pozorovat černou díru
V oboru astronomie se schyluje k převratné události, radioteleskopy po celém světě se připravují zaměřit svá zrcadla ke středu Mléčné dráhy a poprvé v historii důkladně prozkoumat supermasivní černou díru v centru naší domovské galaxie. Projekt se nazývá Event Horizon Telescope a bude se jej účastnit 50 teleskopů, které spojí své síly a vytvoří obří superteleskop se zrcadlem velkým jako celá naše planeta. Fyzikové i astronomové z celého světa se dnes sjeli do Tusconu (USA), kde budou ladit konkrétní detaily programu.
Černá díra v centru Mléčné dráhy Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.
"Ještě před pár roky by bylo nemyslitelné uspět s podobným úkolem", řekl astrofyzik Dimitrios Psaltis ze Steward Observatory patřící k University of Arizona. Teprve s nedávnými technologickými pokroky a výstavbou nových a silnějších teleskopů bylo astronomům umožněno se o něco podobného pokusit. Přímé pozorování černé díry je nemožné, protože je obklopena regionem, kterému se říká horizont události, jakmile cokoliv překročí tuto hranici, nemůže už z černé díry uniknout. Dokonce ani světlo nemá šanci utéct nepředstavitelné gravitaci, což také dává černým dírám jejich jméno. Co však lze pozorovat je disk materiálu, který černá díra uprostřed nasává. Oblak plynů je vystavován stále větším tlakům, se kterými zároveň roste také jeho teplota do takových extrémů, že už je lze zachytit teleskopy na Zemi. Zatím se však nepodařilo najít černou díru ve středu tohoto disku. Součástí projektu budou mimo jiné Submillimeter Telescope (Mt. Graham v Arizoně), teleskopy na hoře Mauna Kea na Havaji, několik teleskopů z Evropy, South Pole Telescope a nově se k síti připojí také soustava 50 radioteleskopů ALMA v Chile. Za objekt k pozorování byla vybrána supermasivní černá díra Sagittarius A*, která by se měla nacházet v centru Mléčné dráhy. Masa Sagittarius A* se odhaduje na čtyři miliony mas slunce, dosahuje ale velikosti podobné jako má oběžná dráha planety Merkur. I když existují bližší podobné objekty, jsou příliš malé a větší objekty jsou zase příliš daleko, proto je Sagittarius A* jasným kandidátem na úplně první pozorování takového objektu. Černá díra je navíc zahalena hustými oblaky plynů, které obíhají kolem středu Mléčné dráhy, a je tak jen těžko pozorovatelná ze Země. Radioteleskopy sice nezachytí viditelné světlo, mohou ale zaznamenávat radiové vlny, které z okolí černé díry vychází. Kdy budou všechny teleskopy propojeny, zatím není jasné. Bude záležet také na tom, zda se stihnou dokončit teleskopy, se kterými se počítá, a ještě nejsou v provozu.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Sagittarius A*
Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření
Pomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.
Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebyly
V bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).
Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmoty
V uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.
Doposud neznámé obří bubliny vycházející ze středu Mléčné dráhy vysílají rádiové vlny
Mezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.
Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy se najednou rozzářila na 75násobek běžných hodnot
Při květnovém pozorování supermasivní černé díry Sagittarius A* v jádru naší galaxie si astronom Tuan Do z kalifornské univerzity UCLA všiml, že září víc, než je obvyklé. Z bezprostředního okolí černé díry v ten moment vycházelo až 75x více radiace, než došlo opět k jejímu uklidnění na běžné hodnoty. Černá díra zářila několik minut nejvíce od doby, co je ze Země pozorována. Podobné chování vykazují černé díry při konzumaci materiálu ze svého okolí, astronomové si však zatím nejsou jistí, co způsobilo tento poslední nárůst záření.
Astronomové objevili hvězdu, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou
Astronomové objevili novou hvězdu S5-HVS1, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou. Jde o nejrychlejší známou hvězdu hlavní posloupnosti (tedy stále v ní ještě probíhá termojaderná reakce). Podle vědců byla hvězda urychlena na svou současnou rychlost interakcí se supermasivní černou dírou Sagittarius A* ve středu naší galaxie. Aktuálně je známo jen asi 20 hyperrychlých hvězd v naší galaxii.
celý článekAstronomové poprvé pozorovali disk chladnější hmoty v blízkosti černé díry v jádru Mléčné dráhy
Kolem supermasivní černé díry ve středu naší galaxie rotují hvězdy a také oblaka plynů a drobných částic. Doposud se astronomům podařilo kromě hvězd pozorovat pouze velmi horká oblaka, která dosahují teplot 10 milionů °C a září silně v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Chladnější plyny zatím unikaly našim teleskopům, dokud se na oblast nezaměřila výkonná rádiová observatoř ALMA. Výsledky pozorování byly publikovány v magazínu Nature.
