Vesmírný teleskop Planck dokončil zkoumání zbytkové radiace po velkém třesku

24. 1. 2012
Planck Teleskopy Velký třesk ESA

Evropský teleskop Planck snímal od roku 2009 z lagrangeova bodu L2 vesmír ve snaze zachytit zbytkovou radiaci po velkém třesku. 14. ledna ukončil tuto misi poté, co došlo palivo pro chlazení instrumentu HFI a teleskop už nedokáže detekovat tuto velmi slabou radiaci. Nyní bude následovat důkladná analýza získaných dat a postupné zveřejňování výsledků mise, kompletní analýza bude zveřejněna až za dlouhé tři roky.

Pozůstatky velkého třesku

Pozůstatky velkého třesku - Cosmic microwave background, v doslovném překladu kosmické mikrovlné záření na pozadí, jsou zbytky energie z velkého třesku. Jejím zkoumáním se chtějí vědci naučit více o zrodu vesmíru.



Dat, která vědci díky Planckovu vesmírnému teleskopu získali je tolik, že skutečně potrvá tak dlouho než budou moci být dostatečně analyzována. Původně měl teleskop nasnímat celou oblohu nejméně dvakrát, aby bylo dosaženo požadované přesnosti, nakonec se mu to podařilo rovnou pětkrát. "Z celé mise máme mnohem větší množství dat než jsme původně očekávali, tato pozorování nejspíš definitivně vyvrátí množství dosavadních teorií o vesmíru." řekl Jean-Loup Puget, vedoucí výzkumník projektu v ESA.

Během tohoto roku bude ještě teleskop snímat oblohu svým druhým instrumentem LFI, který zachycuje záření s o něco vyšší teplotou. S pomocí těchto měření získají vědci podklad pro další upřesnění dřívějších pozorování. Výsledky výzkumu budou prezentovány na dvakrát, napřed začátkem příštího roku a celkový výzkum až v roce 2014.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Planck

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

20. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotouVědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíru

29. 7. 2018 (novější než zobrazený článek)

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíruMise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili finální data, která ještě o něco zpřesňují původní výsledky. Nic to nemění na závěrech, které z posbíraných dat vyplývají, pro vědce zkoumající vesmír v jeho zárodku však bude možné pracovat s přesnějšími daty.

celý článek

Rychlost rozpínání vesmíru vychází různými metodami jinak, poslední měření potvrzují nesoulad

26. 2. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rychlost rozpínání vesmíru vychází různými metodami jinak, poslední měření potvrzují nesouladAstronomové použili vesmírný teleskop Hubble, aby zatím nejpřesněji změřili rozpínání vesmíru. Použili k tomu pozorování speciálních typů hvězd, které září stejným způsobem v celém vesmíru, a lze tak jednoduše určit jejich vzdálenost. Výsledky jejich měření ale ukazují, že se vesmír rozpíná rychleji než vědci odhadovali zkoumáním zbytků záření po velkém třesku. Tzv. Hubblova konstanta, která rozpínání vesmíru popisuje, tak možná bude muset být revidována.

celý článek

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

22. 3. 2013 (novější než zobrazený článek)

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomalejiEvropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.

celý článek

Teleskop Planck objevil vlákno horkých plynů spojující dvě kupy galaxií

22. 11. 2012 (novější než zobrazený článek)

Evropský vesmírný teleskop Planck objevil propojení dvou galaktických skupin vláknem horkých plynů. Jde o první průkaznou evidenci podobného propojení dvou tak gigantických struktur.

celý článek

Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru

12. 4. 2012 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.

celý článek

První mapa rozložení oxidu uhelnatého v Mléčné dráze a zvláštní opar v jejím centru

15. 2. 2012 (novější než zobrazený článek)

První mapa rozložení oxidu uhelnatého v Mléčné dráze a zvláštní opar v jejím centruNa setkání astronomů v Bologni diskutují tento týden evropští vědci výsledky mise Planck, jejíž primární část nedávno skončila. Vesmírný teleskop Planck pozoroval z Lagrangeova bodu L2 oblohu a snímal zbytkovou radiaci po velkém třesku, přístroje teleskopu ale astronomům umožnily také vytvořit mapu oxidu uhelnatého (CO), ze kterého se skládají rozsáhlé molekulární mraky, ze kterých vznikají hvězdy.

celý článek