Nová mise na Mars by měla vrtat do jeho nitra a zjistit jak se rodí planety

5. 3. 2012
Mars Phoenix Geologie ve vesmíru

Koncept mise, který soutěží o výběr pro realizaci v roce 2016, dostal název InSight a je součástí programu Discovery. Úkolem InSight je získat nové informace o nitru Marsu a na základě toho lépe poznat evoluci terrestriálních skalnatých planet. Dosáhne toho vrtáním do nitra planety, kde bude měřit energii vycházející z jádra, jeho charakteristiky a vliv na zbytek planety.

Mars

Mars rudá planeta



V rámci mise InSiight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) na Marsu v roce 2016 přistane vesmírná sonda podobná sondě Phoenix, která zkoumala polární oblast Marsu v roce 2008. Využitím již vyzkoušeného designu sondy Phoenix chtějí vědci eliminovat riziko a snížit náklady za vývoj.

Na rozdíl od Phoenixu by ale InSight přistál v rovníkové oblasti, kde je dostatek slunečního světla, který umožní fungování sondy dva roky (jeden rok na Marsu). Vzhledem k tomu, že cíle mise InSight jsou vyloženě globálního charakteru, může sonda přistát téměř kdekoliv na planetě, vědci tak vybrali oblast Elysium Planitia, která je vhodná z hlediska bezpečného přistání a optimalizace spotřeby energie.

Sonda s sebou ponese tři vědecká zařízení. Seismometr SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) dodá francouzská vesmírná agentura (CNES), instrument HP3 (Heat flow and Physical Properties Probe) pro měření tepla vycházejícího z nitra Marsu bude mít na starosti německá vesmírná agentura (DLR) a RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) pro přesné měření rotace planety vyrobí laboratoř JPL, která je součástí NASA.

InSight bude stacionární robotická sonda, která je vybavena podobným ramenem jako Phoenix. S jeho pomocí se provrtá do hloubky asi 5 metrů pod povrch, kde bude provádět různá měření. Dva ze tří vědeckých instrumentů budou pomocí ramene transportovány z paluby sondy přímo na povrch planety.

V rámci programu Discovery bude pro realizaci v roce 2016 vybrána jedna mise ze tří kandidátů. Všechny tři vědecké týmy mají za úkol dodat detailní koncept mise do 19. března.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch Marsu

22. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch MarsuPřed rokem se minisonda HP3 přezdívaná Krtek zasekla při pokusu zavrtat pod povrch Marsu. Do dnešního dne se tuto situaci nepodařilo vyřešit, sonda při každém pokusu dostat hlouběji vyskočí zpět na povrch. V následujících týdnech plánují operátoři mise nový přístup, zatlačit na sondu shora pomocí robotického ramene sondy InSight. Doposud to nezkoušeli, aby sondu nepoškodili.

celý článek

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky hornin

22. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky horninJaponská vláda schválila tamní vesmírné agentuře projekt MMX, který si klade za cíl přivézt vzorky z jednoho z měsíců planety Mars. Vývoj vesmírné sondy se tak posouvá z analytické fáze, do fáze vývojové. Sonda by měla letět do vesmíru v roce 2024 a navštíví oba měsíce Marsu - Phobos i Deimos. Z prvního z nich by se měla pokusit získat vzorky a dopravit je na Zemi.

celý článek

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovalo

18. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovaloVědci původně uvažovali, že planeta Mars vznikla v období do 4 milionů let od doby, kdy se začala formovat sluneční soustava. Poměr izotopů wolframu v meteoritech, které se na Zemi dostaly právě z Marsu, však napovídá, že se tato planeta formovala až 20 milionů let.

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planety

2. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planetyNová studie podporuje teorii z roku 1966, která předpovídala vztah mezi polárními čepičkami Marsu a hustotou jeho atmosféry. Atmosférický tlak na povrchu rudé planety dosahuje pouze 0,6 % tlaku na Zemi. Existence polárních čepiček a jejich proměnlivé nasvícení Sluncem však vědce vedla k úvaze nad proměnlivostí atmosférického tlaku. Nová studie v magazínu Nature Astronomy nyní podporuje tuto hypotézu.

celý článek

Rover Curiosity ztratil na krátko orientaci, po několika dnech zastavených operací je opět v provozu

24. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity ztratil na krátko orientaci, po několika dnech zastavených operací je opět v provozuRobotický rover Curiosity se v minulém týdnu přestal správně orientovat v terénu na Marsu a zastavil pro jistotu své operace. Nešlo o nijak výraznou chybu, která byla navíc rychle opravena zásahem ze Země. Rover je nyní opět v provozu a dál zkoumá prostředí v kráteru Gale.

celý článek

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféry

19. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféryDruh polární záře na Marsu, který byl poprvé identifikován orbitální družicí MAVEN v roce 2016, je podle nové studie nejčastější. Vědci tuto polární záři označují jako protonovou auroru a slibují si od ní pomoc při hledání příčin ztráty atmosféry planety. Kromě protonové aurory se na Marsu objevují ještě diskrétní a rozptýlená polární záře, ty se však nevyskytují tak často.

celý článek

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek