Rusko chce mít do 5 let nukleární iontový pohon pro meziplanetární mise ve vesmíru

05. 04. 2012
Vesmírný pohon Vesmírné sondy Roskosmos

Hlavním problémem současných iontových pohonů je zdroj elektřiny, kterým jsou většinou solární panely. Ve větších vzdálenostech od Slunce ale jejich efektivita výrazně klesá a tak vědci hledají způsob, jakým pohánět vesmírné sondy ve vnější části sluneční soustavy. Odpovědí na tuto otázku je pro ruskou vesmírnou agenturu nukleární výroba elektřiny, s jejíž pomocí jsou urychlovány ionty xenonu, které pohánějí sondu kupředu.



Malá nukleární elektrárna by měla sondě dodávat výkon 100-150 kilowatt což je pro iontový pohon dostačující. Doposud využívaly vesmírné sondy při misích daleko od Slunce tzv RTG (Radioisotope Thermoelectric Generator), ty však nejsou součástí pohonu, poskytují pouze elektřinu pro systémy na palubě. Takto fungují jak staré vesmírné sondy Voyager, tak například Cassini u Saturnu, nebo New Horizons směřující do Kuiperova pásu.

V současnosti ruští inženýři testují několik různých variant paliva, které bude založeno na xenonu. První testy nového pohonu by měly proběhnout už za 2 roky a celý motor by měl být připraven v roce 2017. První mise, na kterou by se měl vydat ale zřejmě proběhne až v roce 2025.
Autor článku: redakce
38
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Sdílejte

Další zprávy z kategorie Vesmírný pohon

Soukromá vesmírná plachetnice LightSail-A úspěšně rozvinula své plachty

14. 06. 2015 (novější než zobrazený článek)

Soukromá vesmírná plachetnice LightSail-A úspěšně rozvinula své plachtyJe to malá krabička, velikosti bochníku chleba. Ukrývá však velmi lehkou a velmi tenkou solární plachtu, která má dokázat sílu slunečních paprsků. Lightsail je projekt nevládní organizace Planetary Society a klade si za cíl předvést solární plachtění jako vesmírný pohon budoucnosti. Zatím jde pouze o demonstrační misi, příští rok v dubnu by se měla do vesmíru dostat sofistikovanější sonda Lightsail-1 a při jejím úspěchu budou následovat další dvě. Konečným cílem je cesta Lightsail-3 do Lagrangeova bodu L1.

celý článek

Další krok v průzkumu vesmíru bude návštěva planetky umístěné na oběžné dráze Měsíce

28. 03. 2015 (novější než zobrazený článek)

Další krok v průzkumu vesmíru bude návštěva planetky umístěné na oběžné dráze MěsíceNASA ve středu upřesnila svou vizi průzkumu vesmíru na příští dekádu, která vyvrcholí misí Asteroid Redirect Mission (ARM), během které navštíví za zhruba dvanáct let dvojice astronautů planetku na oběžné dráze Měsíce. Součástí této mise je v první fázi manipulace automatické sondy se samotným asteroidem, který by měla navštívit už kolem roku 2020 a odtáhnout blíže k Zemi. A ve druhé fázi dojde k vyzkoušení aktuálně vyvíjených technologií pro lety astronautů do vesmíru včetně lodi Orion, rakety SLS a nového vesmírného pohonu.

celý článek

NASA otestovala „neuvěřitelný“ elektrický vesmírný pohon, který nepotřebuje žádné palivo

31. 08. 2014 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný pohon jako ze science fiction filmu se dostal v posledních týdnech do článků a blogů po celém světě. K velkému překvapení vědců se ukázalo, že funguje, ačkoliv by podle současných vědeckých poznatků neměl, což okamžitě podnítilo skepticismus ohledně této technologie. Systém je navržen k využití mikrovlnné energie odrážené podél speciálně tvarované komory k vyvolání tahu. S původní myšlenkou „EM-pohonu“ přišel Britský vynálezce Roger Shawyer v roce 2001, který navrhl pohon, jenž by vytvářel sílu tímto způsobem. Kritici se mu ovšem vysmáli, s tím že by porušoval zákony hybnosti. Přesto to ale vypadá, že skutečně funguje.

celý článek

ESA bude podporovat komerční využití iontových pohonů na oběžné dráze Země

02. 12. 2012 (novější než zobrazený článek)

ESA bude podporovat komerční využití iontových pohonů na oběžné dráze ZeměEvropská vesmírná agentura se prostřednictvím ministrů členských zemí v listopadu dohodla na vytvoření partnerství se soukromým sektorem při vývoji elektrického pohonu pro komerční satelity. Využití iontových motorů umožní celkové snížení nákladů na provoz družic, namísto stávajících chemických motorů, které s sebou do vesmíru musí vozit velké množství paliva, totiž využívají elektřinu a jen malé množství paliva.

celý článek

Dawn opouští Vestu a má namířeno k Ceres, trpasličí planetě ukryté v pásu asteroidů

31. 08. 2012 (novější než zobrazený článek)

Dawn opouští Vestu a má namířeno k Ceres, trpasličí planetě ukryté v pásu asteroidůVesmírná sonda Dawn příští úterý opustí planetku Vesta a vydá se směrem ke své cílové destinaci, trpasličí planetě Ceres. Cesta od planetky k planetce v pásu asteroidů se možná zdá jako jednoduchá a rychlá záležitost, zabere však dva a půl roku.

celý článek

Boeing získal kontrakt na výrobu 4 komunikačních družic poháněných výhradně iontovými motory

26. 03. 2012

Společnost Boeing získala zakázku na výrobu satelitů, pro komunikační společnosti Satmex z Mexika a Asia Broadcast Satellite, která působí v oblasti indického oceánu. Dopravu satelitů do vesmíru zabezpečí společnost SpaceX, která satelity vynese v letech 2014 a 2015 na oběžnou dráhu se svou raketou Falcon 9. Přestože iontové motory jsou u vesmírných družic využívané už více než 10 let, zatím nebyly používány při dopravě na cílovou orbitu.

celý článek

Kde se právě teď nachází rover Curiosity při své cestě na Mars?

01. 03. 2012

Kde se právě teď nachází rover Curiosity při své cestě na Mars?Mise Mars Science Laboratory (MSL), která odstartovala loni v listopadu, má za sebou necelých 100 dní, rover Curiosity by měl na Marsu přistát 6. srpna letošního roku. Aktuálně se vesmírná sonda nachází 46 milionů kilometrů od Země a 75 milionů kilometrů od Marsu. Celkem ale sonda urazila už 253 milionů kilometrů, protože se pohybuje po trajektorii podobné té, po které obíhá naše planeta. K Marsu zbývá novému průzkumníku urazit ještě dalších 314 milionů kilometrů.