Naše místo ve vesmíru, díl 1: Proč právě Země? | Naše místo ve vesmíru | Living future, zpravodajství z vědy

Naše místo ve vesmíru, díl 1: Proč právě Země?

08. 04. 2012
Lidská civilizace Země Biologie Život

Třetí planeta od Slunce je jako žádná jiná v celém jejím planetárním systému. Má roztavené rotující jádro vytvářející magnetosféru, která brání dopadu záření z vesmíru na povrch, a má také plovoucí litosférické desky, které zajišťují recyklaci materiálu z povrchu a uvolňování energie z roztaveného nitra planety. Kromě toho disponuje na povrchu teplotou, která umožňuje existenci kapalné vody, což v důsledku vedlo ke vzniku biosféry, změně složení atmosféry a dokonce až ke zrodu inteligentní globální civilizace. Co všechno vedlo k jejímu vzniku? A proč právě na třetí planetě od hvězdy zvané Slunce?



Planeta Země je ve vesmíru zcela jedinečná, alespoň z našeho, lidského pohledu, a to už jen proto, že na ní žijeme a nikdo ještě nenašel žádnou jinou planetu, na které by někdo žil. To neznamená, že takové nejsou. Nebo že jsou. Ať už je to jakkoliv, máme tu Zemi a na ní vznikl život, ale není to ledajaký život, je inteligentní, a začíná dokonce pronikat mimo vlastní mateřskou planetu. 

Život na planetě by nebyl možný bez její hvězdy, která je zdrojem energie. Na Zemi už sice bylo objeveno hned několik biologických nik, kde existuje život bez závislosti na energii ze Slunce, jeho komplexita pro vznik vyspělé civilizace zde však chybí.  

Vývoj naší civilizace ovlivnilo výrazně prostředí, ve kterém vznikla. Nejen, že tlak a teplota na povrchu planety umožňuje existenci kapalné tekutiny, důležité také je, že se jedná konkrétně o vodu. Ta totiž svými unikátními vlastnostmi doslova zprostředkovává materiál a prostředí pro vznik a existenci života. Podobných planet i s roztaveným rotujícím jádrem ale pořád může být v nepředstavitelně rozlehlém vesmírnu celkem hodně.

Unikátnost planety pokračuje její atmosférou, složenou kromě dusíku také z kyslíku, který se stal nutností pro živé organismy. Střídání různých typů počasí na povrchu pohání koloběh vody, která se tak dostává na všechna místa na planetě. Kromě počasí existují na Zemi díky náklonu osy také roční období, která určují cyklus jak fauny, tak flory.

Sami lidé jsou však závislí na mnohem více faktorech než je minimum pro vznik jednoduchého života. Současná společnost je přímo závislá na téměř všech částech globálního potravního řetězce. Rostliny a zvířata jim poskytují potravu, materiál, vzduch k dýchání nebo bakterie, které pomáhají fungování jejich těla. Jak by naše civilizace vypadala, kdyby život na planetě nebyl tak diverzifikovaný, lze jen těžko odhadovat. A tato biosféra je dál silně závislá na atmosféře planety, jejích několika vrstvách a také množství a intenzitě sluneční energie, která dopadá na povrch. 

Nejen na Zemi ale leží faktory, které ovlivňují vznik lidské civilizace. Země má totiž unikátního souputníka, Měsíc. Jediný přirozený satelit je poměrně velký při srovnání velikostí jiných planet a jejich měsíců. A díky své velikosti má také významný vliv na dění na povrchu své mateřské planety. Asi nejviditelnější je koloběh přílivů a odlivů na pobřežích moří a oceánů, který je způsobován gravitací Měsíce. Tento neustálý pohyb hranice vodní hladiny a pevniny zřejmě usnadnil prvním organismům vystoupení z vodního prostředí na souš.

Svou roli potom ale sehrál i při vzniku prvních společností, kdy se podle jeho objevování na obloze řídil kalendář, pojmenovávali bohové nebo nad ním jen přemýšleli první astronomové. Měsíc tak sehrál ve vývoji prvních exaktních věd významnou roli a dost možná urychlil vývoj zatím jediné známé inteligentní civilizace ve vesmíru.

Vhodné podmínky pro život ale byly Zemi dány z ještě větších dálek než je Měsíc. Astronomové věří že také největší planeta sluneční soustavy, Jupiter, sehrála svou roli, když svou obrovskou gravitací chrání střed soustavy před kometami a divokými planetkami z vnější části. Planety blíže Slunci tak mají relativně klidné prostředí, které vytváří stabilní podmínky pro vznik živých organismů. 

Na druhou stranu ale zřejmě právě dopad komety, nebo planetky zapříčinil masový úhyn dominantních dinosaurů, který umožnil vzestup savců a později primátů. Je těžké odhadovat, jak by se život na Zemi dále vyvíjel s dinosaury na jejím povrchu, jejich úhyn ale mohl vznik civilizace podstatně urychlit, podobně jako několik dob ledových, které si od přeživších kmenů vyžadovaly určitou míru kooperace a adaptace na nepříznivé podmínky.

A můžeme jít ještě dál, protože vhodné podmínky pro existenci biosféry a její přeměnu v antroposféru jsou dány také polohou celé sluneční soustavy. Slunce se nachází v jednom z ramen Mléčné dráhy, klidném prostředí na okraji galaxie, kde jsou hvězdy relativně zřídka rozseté a kde se nenachází žádný výrazný zdroj nebezpečného záření a objektů, jako v centru galaxie. 

Faktorů, které se nějakým způsobem zapříčinily o vznik zatím jediné známé vyspělé civilizace, existuje určitě mnohem víc. Život však vědce neustále překvapuje svou schopností se adaptovat na nepříznivé podmínky a objevuje se na místech a ve formách, kde by jej nikdo nečekal. Není tedy vyloučeno, že se vesmír jen hemží různými biologickými organismy, každý specializovaný pro své prostředí, každý zcela odlišný od ostatních.
Autor článku: Otakar Zajíc
59
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem, se pokusíme na portálu www.livingfuture.cz věnovat více prostoru.

Více informací k tématu
    Sdílejte