Astronom NASA objevil doposud neznámé úkazy v atmosféře Slunce

18. 04. 2012
Slunce SDO Vesmírné počasí Magnetismus

Mezi snímky Slunce, které pořídila vesmírná solární observatoř SDO (Solar Dynamics Observatory), objevil astronom Neil Sheeley zvláštní jev, který doposud jinde neviděl. Šlo o tzv. koronální buňky (coronal cells), oblasti ve sluneční atmosféře (korona) s jasným středem a tmavými okraji.

Slunce, koronální buňky

Slunce, koronální buňky - Doposud neznámé útvary v atmosféře Slunce se podobají strukturám na jeho povrchu. Snímek byl pořízen vesmírnou sondou STEREO-B v červenci 2011.



Koronální buňky tak trošku připomínají struktury, které se objeví na povrchu Slunce, podobné bublinám ve vařící vodě, nicméně jejich nález v koroně byl pro vědce překvapením. Objevují se mezi oblastmi s nižšími teplotami a menší hustotou (tmavé oblasti) a siločárami magnetických polí. Od studia nově objeveného úkazu na Slunci si vědci slibují hlubší pochopení procesů ovlivňujících magnetické pole naší hvězdy, které zase stojí za vznikem různých druhů vesmírného počasí.

S detailním průzkumem útvarů ve sluneční atmosféře vědcům pomohla celá letka vesmírných družic, které se soustředí výhradně na pozorování Slunce. Patří mezi ně už zmíněná družice SDO a také dvojčata STEREO-A a STEREO-B (Solar Terrestrial Relations Observatory). Záběry Slunce ze tří různých úhlů umožnily prostudování stejných koronálních buněk jak z ptačí perspektivy, tak z boku, což výzkum výrazně urychlilo.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Slunce

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

18. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

celý článek

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry Slunce

10. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry SlunceVědci z Queen’s University Belfast vedli mezinárodní tým, kterému se podařilo vysvětlit, jakým způsobem mohou magnetické vlny zahřívat atmosféru naší hvězdy, a tím také pohánět sluneční větry. Už dlouho se předpokládalo, že tyto vlny by mohly hrát důležitou roli pro udržování extrémně vysokých teplot na Slunci, nikomu se však doposud nepodařilo tuto teorii prokázat. Výsledky nového výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Physics.

celý článek

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

09. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladíSlunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich růstu, bude totiž dál převládat efekt globálního oteplování. Týmu vědců vedeného Danem Lubinem se nyní podařilo odhadnout o kolik sluneční aktivita poklesne, jejich studie byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Nejstarší zaznamenané zatmění Slunce bylo 30. října 1207 před Kristem

02. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

Zmíněný text se nachází ve Starém zákonu Bible, kde se zmiňuje chování Slunce a Měsíce v Gibeonu a údolí Aijalonu. Překladatelé se původně domnívali, že text znamená, zastavení Slunce a Měsíce, nově ale říkají, že by mohlo jít spíše o význam, kdy Slunce a Měsíc "přestaly dělat to, co běžně dělají". Další informace pocházejí z kamenné desky z Egypta, ze které vyplývá, že židé se v dané oblasti vyskytovali v období od roku 1500 do 1050 před naším letopočtem. Následně vědci aktualizovali algoritmus, kterým vypočítávají doby zatmění v historii, který počítá s odchylkami v rotaci Země. Ze všech tří zdrojů je možné jediné datum zatmění: 30. října 1207 před naším letopočtem.

Sluneční erupce z minulého týdne zachycená flotilou solárních observatoří NASA

08. 05. 2013 (novější než zobrazený článek)

Sluneční erupce z minulého týdne zachycená flotilou solárních observatoří NASAPrvního května došlo na Slunci k masivní erupci, která vedla k výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME). Její průběh zachytily hned tři různé vesmírné observatoře, jejichž záznamy poskytují komplexní pohled na celou událost. Na začátku následujícího videa můžete vidět erupci zblízka, z oblasti blízké sluneční koroně, kde vznikla, jak ji zachytila v ultrafialovém záření družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Jak ale ukáže zbytek montáže, pohled zblízka neříká vše, protože erupce dosahuje mnohem větších rozměrů.

celý článek

Solární observatoř SDO zachytila výron koronální hmoty na video

21. 02. 2013 (novější než zobrazený článek)

Solární observatoř SDO zachytila výron koronální hmoty na videoVesmírné solární observatoři Solar Dynamics Observatory (SDO) se 30 ledna podařilo svými teleskopy zachytit průběh masivní CME (coronal mass ejection, výron koronální hmoty). Video bylo seskládáno z obrázků snímaných každých 30 sekund.

celý článek

Hmota vyvržená Sluncem ve čtvrtek by měla k Zemi dorazit v sobotu kolem poledne

14. 07. 2012 (novější než zobrazený článek)

Hmota vyvržená Sluncem ve čtvrtek by měla k Zemi dorazit v sobotu kolem poledneKoronální výron hmoty (coronal mass ejection - CME) vychrlil ve čtvrtek region slunečních skvrn AR1520. Podle astronomů nabité částice, které se sluneční erupcí dostaly do vesmíru, směřují směrem k Zemi a mohly by způsobit silné polární záře a případné výpadky komunikace na oběžné dráze. Sluneční erupce která CME k Zemi poslala byla o síle X1,4, jde sice o nejsilnější třídu podobné události, letos v březnu už však Země zažila silnější, není tedy třeba se obávat katastrofálních důsledků.