Temná hmota, která tvoří 83 % hmoty ve vesmíru, v okolí Slunce zřejmě chybí

20. 4. 2012
Temná hmota ESO Mléčná dráha

Temné hmoty by mělo být ve vesmíru podle aktuálních teorií skoro 5x více než té běžné, kterou můžeme pozorovat naším zrakem nebo teleskopy. Temná hmota ale není vidět, její existence byla objevena pouze díky faktu, že hvězdy rotují kolem center galaxií příliš rychle. Při zkoumání okolí naší vlastní hvězdy ale astronomové z ESO (European South Observatory) zjistili, že zde žádná temná hmota není. Tyto výsledky jsou poměrně překvapivé a znamenají oříšek pro aktuálně uznávané astrofyzikální teorie.

Temná hmota

Temná hmota je ve vesmíru rozložena ve struktuře vláken a shluků. V místech její větší koncentrace dochází i ke shlukování běžné hmoty, na těchto místech pak může dojít ke vzniku galaxie. Obrázek je kompozicí několika fotografií vesmírného teleskopu Herschel, na kterém je zobrazen vesmír starý zhruba 3 miliardy let.



Temná hmota, přestože není vidět, působí svou gravitační silou na své okolí. Právě díky své gravitaci zapříčiňuje rychlejší rotaci galaxií, včetně naší vlastní Mléčné dráhy. Astronomové z evropských observatoří La Silla a Las Campanas v Chile ale pečlivě pozorovali pohyb čtyř stovek hvězd v okruhu do 13 tisíc světelných let od Slunce a nenašli nic. Pohyb, který pozorovali, byl téměř kompletně způsoben běžnou hmotou, a nenechával tak žádný prostor pro existenci temné hmoty.

"Podle našich propočtů měla být existence temné hmoty v tomto regionu velmi patrná", řekl Christian Moni Bidin, vedoucí autor studie publikující výsledky těchto pozorování v magazínu Astrophysical Journal. Astronomové očekávali 0,4-1 kilogram temné hmoty na prostor o velikosti Země, ve skutečnosti ale našli pouhých 70 gramů. To by mohlo vysvětlit dosavadní neúspěchy při detekci temné hmoty na Zemi, v našem regionu galaxie je jí prostě málo.

Výsledky pozorování astronomů nemusí nutné popírat existenci temné hmoty. Co její nedostatek v našem okolí znamená tak zatím není zřejmé, může to být pouze fakt, že se Slunce nachází v bublině, kde temná hmota chybí. Nové světlo do problematiky by mohla vznést od roku 2013 evropská družice Gaia, která bude pozorně sledovat hvězdy v Mléčné dráze, vytvářet jejich mapu a zaznamenávat jejich pohyb.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Temná hmota

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmoty

11. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmotyVědcům z univerzit v Praze, Bonnu a Štrasburgu se podařilo vytvořit první počítačovou simulaci, ve které vznikají galaxie bez přítomnosti temné hmoty. Temná hmota má být podle teorií zodpovědná mimo jiné za prvotní shlukování hmoty po velkém třesku, které vedlo ke vzniku prvních galaxií. Nicméně stále neexistuje přímý důkaz její existence a někteří vědci se pokouší vysvětlit pozorované chování vesmíru jinými cestami.

celý článek

Teleskop Hubble detekoval zatím nejmenší shluky temné hmoty, nález podporuje teorii o studené temné hmotě

15. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Hubble detekoval zatím nejmenší shluky temné hmoty, nález podporuje teorii o studené temné hmotěS pomocí zkoumání několika kvazarů, jejichž světlo bylo na cestě k nám deformováno gravitací temné hmoty, se vědcům podařilo určit strukturu této temné hmoty. Shluky, kterými světlo prošlo, jsou zatím nejmenší detekovaná koncentrace temné hmoty. Podle vědců by takto malé struktury mohly potvrzovat existenci tzv. studené temné hmoty, jejíž částice se pohybují relativně malými rychlostmi.

celý článek

Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard Sluncí

24. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard SluncíMezinárodní tým vědců odhadl hmotnost celé naší galaxie na 890 miliard Sluncí. Mléčná dráha má napříč 256 tisíc světelných let a obsahuje miliardy hvězd, většina je menší než Slunce, ale jsou zde i hvězdy výrazně hmotnější. Odhadovaná hmotnost naší galaxie vychází z pohybu hvězd a dalšího materiálu. Celých 93 % z odhadované hmotnosti tvoří temná hmota.

Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmoty

17. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmotyV uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.

celý článek

Vědci možná pozorovali projev páté základní síly, mohla by pomoci vysvětlit temnou hmotu

26. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dnes jsou známy čtyři základní přírodní síly, které stojí za veškerými interakcemi mezi částicemi a poli v přírodě. Patří mezi ně silná a slabá jaderná síla, gravitace a elektromagnetická síla. Vědci nyní pozorovali v atomu helia jev, který nedokáží přisoudit ani jedné z nich, mohlo by jít o projev páté základní interakce a jejím nositelem by mohla být temná hmota.

celý článek

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.

celý článek

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

20. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotouVědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek