Vesmírná sonda Dawn bude planetku Vesta zkoumat o 40 dní déle než bylo v plánu

24. 04. 2012
Dawn Vesta Pás asteroidů

Vesta je první planetka, která dostala umělou družici a bude jí mít o 40 dní déle, než bylo v NASA původně plánováno. Vesmírná sonda Dawn tak bude zkoumat druhý největší objekt v pásu asteroidů až do 26. srpna tohoto roku, poté se vydá na cestu k největší planetce v pásu asteroidů Ceres. Ke svému druhému cíle ale Dawn dorazí podle plánu, díky šetrné spotřebě paliva na oběžné dráze kolem Vesty.

Vesta

Vesta - Vesta je nejjasnější planetka sluneční soustavy a druhé největší těleso hlavního pásu asteroidů. Kromě toho nalezla vesmírná sonda Dawn, která planetku zkoumá z její oběžné dráhy, obrovské pohoří na jižní pólu planetky, vyšší než jakákoliv hora na Zemi. Snímek byl pořízen vesmírnou sondou Dawn, 18. července 2011, chvíli po vstupu na oběžnou dráhu tělesa, ze vzdálenosti 10 tisíc kilometrů. Gigantická hora je uprostřed obrázku.



40 dní v blízkosti Vesty umožní detektorům rentgenového a gamma záření pořídit detailnější mapu složení tělesa. Navíc bude sonda moci zkoumat planetku v jiném ročním období, což jí umožní získat lepší obraz o tom, jaký vliv má oběh kolem Slunce na procesy na povrchu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Dawn

Sonda Dawn odhalila změny na povrchu trpasličí planety Ceres

23. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda Dawn odhalila změny na povrchu trpasličí planety CeresStudie publikovaná ve vědeckém magazínu Science Advances přináší nové informace o trpasličí planetě Ceres, která se nachází v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Studie se zaměřila na první detekované změny na povrchu největšího tělesa v pásu asteroidů. Snímky z oběžné dráhy Ceres ukazují nárůst množství vodního ledu v permanentním stínu jednoho z kráterů a také odkryté horniny ukazující složení pod povrchem.

celý článek

Mise Dawn u trpasličí planety Ceres byla podruhé prodloužena

28. 10. 2017 (novější než zobrazený článek)

Mise Dawn u trpasličí planety Ceres byla podruhé prodlouženaNASA autorizovala už druhé prodloužení mise Dawn u největšího objektu pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. U Ceres už družice krouží od roku 2015, kdy přiletěla od jiného velkého objektu v pásu asteroidů - planetky Vesta. Ceres je nicméně poslední zastávkou sondy, po vyčerpání paliva pro své trysky zůstane navždy na oběžné dráze této nám nejbližší trpasličí planety. Během nadcházející prodloužené mise se družice posune na doposud nejnižší oběžnou dráhu kolem Ceres.

celý článek

Atmosféra trpasličí planety Ceres je pravděpodobně závislá na sluneční aktivitě

04. 07. 2017 (novější než zobrazený článek)

Atmosféra trpasličí planety Ceres je pravděpodobně závislá na sluneční aktivitěVědci na trpasličí planetě Ceres v pásu asteroidů někdy atmosféru detekují a jindy zase ne, a to jak za pomoci teleskopů na Zemi tak při pozorováních vesmírné sondy Dawn, která kolem Ceres krouží. Existence dočasné atmosféry by nebyla až tak zvláštní, například i Pluto mívá dočasnou atmosféru, když se na své oběžné dráze přiblíží Slunci a dostává od něj více energie, u Ceres by ale mělo jít o jiný proces. Atmosféra se totiž objevuje v obdobích zvýšené sluneční aktivity, kdy na povrch Slunci nejbližší trpasličí planety sluneční soustavy dopadá větší množství energeticky nabitých částic. Ty pak napomáhají sublimaci ledu obsaženého v povrchu Ceres a následně vytvářejí velmi řídkou atmosféru, kterou lze detekovat pomocí teleskopů.

Bílá hora na trpasličí planetě Ceres, její původ nenechává vědce spát

07. 07. 2015 (novější než zobrazený článek)

Bílá hora na trpasličí planetě Ceres, její původ nenechává vědce spátTrpasličí planeta Ceres ukrývá ve svém nitru tajemství. Je bílé, doslova zářivé a nikdo zatím neví, o co jde. Brzy se to dozvíme, Vesmírná sonda Dawn nikam nespěchá a postupně mapuje povrch se stále většími detaily. Kromě bílých skvrn, které odráží světlo výrazně více než jejich okolí, se ale začínají objevovat i další geologické zajímavosti, jejichž původ zatím čeká na jednoznačné vysvětlení. Jedním z takových útvarů je hora tyčící se vysoko nad povrch Ceres.

celý článek

Co to září z povrchu Ceres? Vesmírná sonda Dawn přináší detailní snímky tajemných skvrn

13. 06. 2015 (novější než zobrazený článek)

Co to září z povrchu Ceres? Vesmírná sonda Dawn přináší detailní snímky tajemných skvrnUž několik měsíců má trpasličí planeta Ceres novou umělou družici. Je jí vesmírná sonda Dawn, která zkoumá největší objekty v pásu asteroidů. A Ceres je daleko největší objekt v tomto regionu, přesto byl až do letošního roku zahalen tajemnem neznáma. Dnes se vědci probírají novými a stále ostřejšími snímky povrchu, které ukazují geologické útvary na povrchu vypovídající o životě nepovedené planety v pásu asteroidů. A mají co zkoumat, Ceres totiž není pouhou skálou posypanou krátery.

celý článek

Vesmírná sonda Dawn dorazila k trpasličí planetě Ceres, podívejte se na její povrch

14. 03. 2015 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Dawn dorazila k trpasličí planetě Ceres, podívejte se na její povrchDawn, vesmírná sonda NASA, dorazila v únoru úspěšně k Ceres, trpasličí planetě v pásu asteroidů. Historicky první pohled zblízka na největší těleso obíhající Slunce mezi oběžnou drahou Marsu a Jupiteru ukazuje množství kráterů všech velikostí. Kromě toho je povrch Ceres posázený několika bílými skvrnami, jejichž původ zatím není známý. Sonda Dawn ale nikam nepospíchá, u Ceres už zůstane a bude ji zkoumat z oběžné dráhy.

Nové snímky trpasličí planety Ceres ze vzdálenosti 145 tisíc kilometrů

08. 02. 2015 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Dawn posílá na Zemi stále ostřejší fotografie doposud neprozkoumaného tělesa uprostřed pásu asteroidů. Trpasličí planeta Ceres na sebe prozrazuje stále více detailů a vědci v NASA i po celém světě se nemohou dočkat každé další várky dat. Na nejnovějších snímcích už lze zřetelně rozpoznat geologické útvary na povrchu. Mezi nimi velké krátery a také bílé skvrny, o jejichž původu zatím vědci nemají jasno. Oproti jedné skvrně na prvních snímcích z ledna se na nových fotografiích ze začátku února objevuje skvrn hned několik.

celý článek