Pozorování teleskopem Chandra popírají teorie o růstu supermasivních černých děr

14. 6. 2012
Černé díry Chandra Galaxie Temná hmota

Teleskop Chandra X-Ray Observatory, který snímá vesmír v rentgenovém spektru elektromagnetického záření, je astronomy hojně využíván pro pozorování černých děr. Tato pozorování teď, zdá se, odporují doposud široce přijímaným teoriím o růstu monstrózních černých děr v centrech galaxií. Astronomové se domnívali, že tento růst souvisí s růstem velikosti samotných galaxií, zejména pak jejich center, kde se vyskytují masivní hvězdy. Nové nálezy ale u dvou blízkých galaxií ukazují opačný trend, který dosavadní teorie popírá.

Chandra X-ray Observatory

Chandra X-ray Observatory - vesmírná observatoř NASA Chandra snímá hvězdnou oblohu v rentgenových vlnových délkách. Vesmírný teleskop Chandra nese jméno amerického astrofyzika indického původu Subrahmanyan Chandrasekhar.



Pozorování teleskopu Chandra se zaměřila na galaxie NGC 4342 a NGC 4291 a naznačují, že velikost supermasivní černé díry v jejich středu je až 35x větší než u většiny ostatních pozorovaných galaxií. Kromě toho pozorování poukazují také na větší shluky temné hmoty, ve kterých galaxie vznikly. Ve skutečnosti tak velikost supermasivních černých děr souvisí spíše množstvím temné hmoty, v oblasti, kde galaxie vznikla, než s její velikostí. Podle tohoto pohledu tedy nejsou černé díry u dvou zmíněných galaxií příliš velké, ale naopak - galaxie jsou příliš malé.

Už předchozí pozorování galaxií NGC 4342 a NGC 4291 naznačovala, že jejich supermasivní černé díry jsou větší než je obvyklé, příčina tohoto fenoménu však nebyla známá. Část vědců se přikláněla k názoru, že by jejich velikost mohla být způsobená okleštěním velikosti galaxií jinými, které se k nim přiblížily a gravitací k sobě navázaly část hmoty souseda. V takovém případě, by však ubylo i temné hmoty, což se ale nestalo.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Nově detekované gravitační vlny zřejmě pochází z kolize černé díry a neutronové hvězdy

20. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nově detekované gravitační vlny zřejmě pochází z kolize černé díry a neutronové hvězdyObservatoře gravitačních vln LIGO a VIRGO zachytily ve středu 14. srpna gravitační vlny z události vzdálené asi 900 milionů světelných let. Z detekovaného signálu vědci odvozují, že došlo ke kolizi dvou objektů - jednoho s minimální hmotností 5 Sluncí a druhého s maximální hmotností 3 Sluncí. Podle vědců by tak mohlo jít o první detekovaný případ kolize černé díry s neutronovou hvězdou.

celý článek

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy se najednou rozzářila na 75násobek běžných hodnot

12. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy se najednou rozzářila na 75násobek běžných hodnotPři květnovém pozorování supermasivní černé díry Sagittarius A* v jádru naší galaxie si astronom Tuan Do z kalifornské univerzity UCLA všiml, že září víc, než je obvyklé. Z bezprostředního okolí černé díry v ten moment vycházelo až 75x více radiace, než došlo opět k jejímu uklidnění na běžné hodnoty. Černá díra zářila několik minut nejvíce od doby, co je ze Země pozorována. Podobné chování vykazují černé díry při konzumaci materiálu ze svého okolí, astronomové si však zatím nejsou jistí, co způsobilo tento poslední nárůst záření.

celý článek

Vědci našli jednu z nejmasivnějších známých černých děr

7. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli jednu z nejmasivnějších známých černých děrAstronomům se podařilo zvážit supermasivní černou díru v jádru galaxie Holmberg 15A ve vzdálenosti 700 milionů světelných let. V jejím středu leží objekt o hmotnosti 40 miliard Sluncí, což jej činí jednou z nejmasivnějších známých četných děr. K určení hmotnosti černé díry vědci využili pozorování pohybu hvězd v jejím okolí.

celý článek

Astronomové objevili hvězdu, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou

5. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili novou hvězdu S5-HVS1, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou. Jde o nejrychlejší známou hvězdu hlavní posloupnosti (tedy stále v ní ještě probíhá termojaderná reakce). Podle vědců byla hvězda urychlena na svou současnou rychlost interakcí se supermasivní černou dírou Sagittarius A* ve středu naší galaxie. Aktuálně je známo jen asi 20 hyperrychlých hvězd v naší galaxii.

celý článek

Začíná vývoj malého detektoru gravitačních vln, vejde se na stůl

19. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Začíná vývoj malého detektoru gravitačních vln, vejde se na stůlVědci pozorují gravitační vlny od roku 2015 a jejich výzkum přinesl do astronomie revoluci. Detektory gravitačních vln ale dosahují velikosti doslova kilometrů a je jich po světě jen pár. Nový přístup k detekci gravitačních vln by však mohl vést k výrazně menším zařízením, a také detekci jiných událostí ve vzdáleném vesmíru.

celý článek

Astronomové objevili u černé díry disk materiálu, který tam neočekávali

15. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

S pomocí Hubblova vesmírného teleskopu se astronomům podařilo pozorovat disk rotujícího materiálu kolem supermasivní černé díry v galaxii NGC 3147. Disk hmoty u černých děr je pozorován celkem často, jde o materiál zachycený gravitací, který černá díra postupně konzumuje. Jenže při konzumaci hmoty vychází z okolí černé díry silná radiace a světlo, což pro tento objekt neplatí, vědci si tak zatím přítomnost tohoto disku neumí vysvětlit.

celý článek

Supermasivní černé díry v raném vesmíru možná vznikaly jinak než stelární černé díry dnes

1. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černé díry v raném vesmíru možná vznikaly jinak než stelární černé díry dnesNení černá díra jako černá díra, některé mají hmotnost miliard Sluncí, zatímco jiné pouhých pár desítek. Ty menší, stelární, vznikají kolapsem hvězdy v supernově a zdá se, že větší, supermasivní černé díry mohly vznikat zcela jiným způsobem. Alespoň takové jsou závěry studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters autory Shantanu Basuem a Arpan Dasem.

celý článek