V magnetickém poli Země existují skryté magnetické portály vedoucí až do sluneční atmosféry

13. 7. 2012
Magnetismus Země Slunce THEMIS Cluster MMS

V okolí naší planety existují místa, kde se siločáry planetárního magnetického pole kříží s čarami patřícími magnetickému poli Slunce. O jejich existenci se už nějakou dobu ví, a NASA plánuje na rok 2014 misi, která je prozkoumá. Nový výzkum teď umožní vesmírným sondám rychlou detekci těchto portálů.

THEMIS (družice)

THEMIS (družice) Time History of Events and Macroscale Interaction during Substorms (THEMIS) je projekt NASA, který má za cíl zkoumat magnetické jevy na oběžné dráze Země.



Pozorování vesmírných sond THEMIS (NASA) a Cluster (ESA), které se nacházejí v magnetickém poli Země, ukazují, že se tyto portály nachází v řádu desítek tisíc kilometrů od povrchu planety (ISS obíhá Zemi ve zhruba 400 kilometrech). Během dne se několikrát otvírají a zavírají, některé velmi rychle, jiné však zůstávají otevřené po delší dobu.

Portály (nebo také tzv. body X) mohou na Zemi přivádět množství nabitých subatomárních částic ze Slunce. Mohlo by tak docházet k zahřívání atmosféry nebo vzniku auror v polárních oblastech. Jaký vliv na prostředí na Zemi však skutečně mají zjistí zřejmě až plánovaná vesmírná mise NASA MMS (Magnetospheric Multiscale Mission). Čtveřice vesmírných sond bude zkoumat zemskou magnetosféru a s ní také portály, které v nich sluneční magnetismus vytváří.

Body X však nejsou vidět, jsou nestabilní a to je pro vesmírnou sondu problém. Jack Scudder, plazmový fyzik NASA, však našel způsob jakým portály detekovat, využil k tomu víc než deset let stará data z družice Polar, která se na konci 90. let pohybovala v zemské magnetosféře a narazila na množství těchto portálů. S pomocí těchto dat pak Scudder mohl sestrojit detektor, kterým budou družice MMS vybaveny. 

Detektor jediné družice podle kombinace magnetického pole a energetických částic pozná místa, kde se portály nachází a může přivolat ostatní "kolegy". Při plánování mise se s tímto postupem nepočítalo a tak dojde k jejímu výraznému zefektivnění a urychlení výzkumu.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Magnetismus

První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB

21. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRBAstronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let. Tento výzkum by mohl vědce přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsou to právě magnetary (neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), které způsobují tajemné rádiové signály FRB přicházející k nám z hlubokého vesmíru.

celý článek

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru

14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíruU rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.

celý článek

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládaloMars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

celý článek

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo

10. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládaloStacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

Magnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud myslelo

3. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud mysleloPři zkoumání sluneční erupce ze září 2017 se podařilo Dr. Kuridzovi z Queens University Belfast a jeho týmu přesně změřit sílu jejího magnetického pole. Naměřili 350 gaussů, což je podstatně více, než se doposud u podobných událostí uvažovalo. Objev byl umožněn tak trochu díky štěstí - použitý teleskop totiž dokáže detailně pozorovat zhruba 1 % povrchu hvězdy a byl zaměřen zrovna na místo, kde k erupci došlo.

celý článek

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféře

13. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféřeDvojice vesmírných sond, které zkoumaly radiační pásy kolem Země, se připravují na konec svojí mise. Operátoři z JPL postupně sníží oběžnou dráhu u obou sond, aby je navedli na trajektorii, na jejímž konci shoří v atmosféře naší planety. Van Allenovy sondy zkoumaly posledních šest měsíců region radiace, který obklopuje Zemi a získaly také množství informací o provozu zařízení v tomto nehostinném prostředí.

celý článek