V magnetickém poli Země existují skryté magnetické portály vedoucí až do sluneční atmosféry

13. 07. 2012
Magnetismus Země Slunce THEMIS Cluster MMS

V okolí naší planety existují místa, kde se siločáry planetárního magnetického pole kříží s čarami patřícími magnetickému poli Slunce. O jejich existenci se už nějakou dobu ví, a NASA plánuje na rok 2014 misi, která je prozkoumá. Nový výzkum teď umožní vesmírným sondám rychlou detekci těchto portálů.

THEMIS (družice)

THEMIS (družice) - Time History of Events and Macroscale Interaction during Substorms (THEMIS) je projekt NASA, který má za cíl zkoumat magnetické jevy na oběžné dráze Země.



Pozorování vesmírných sond THEMIS (NASA) a Cluster (ESA), které se nacházejí v magnetickém poli Země, ukazují, že se tyto portály nachází v řádu desítek tisíc kilometrů od povrchu planety (ISS obíhá Zemi ve zhruba 400 kilometrech). Během dne se několikrát otvírají a zavírají, některé velmi rychle, jiné však zůstávají otevřené po delší dobu.

Portály (nebo také tzv. body X) mohou na Zemi přivádět množství nabitých subatomárních částic ze Slunce. Mohlo by tak docházet k zahřívání atmosféry nebo vzniku auror v polárních oblastech. Jaký vliv na prostředí na Zemi však skutečně mají zjistí zřejmě až plánovaná vesmírná mise NASA MMS (Magnetospheric Multiscale Mission). Čtveřice vesmírných sond bude zkoumat zemskou magnetosféru a s ní také portály, které v nich sluneční magnetismus vytváří.

Body X však nejsou vidět, jsou nestabilní a to je pro vesmírnou sondu problém. Jack Scudder, plazmový fyzik NASA, však našel způsob jakým portály detekovat, využil k tomu víc než deset let stará data z družice Polar, která se na konci 90. let pohybovala v zemské magnetosféře a narazila na množství těchto portálů. S pomocí těchto dat pak Scudder mohl sestrojit detektor, kterým budou družice MMS vybaveny. 

Detektor jediné družice podle kombinace magnetického pole a energetických částic pozná místa, kde se portály nachází a může přivolat ostatní "kolegy". Při plánování mise se s tímto postupem nepočítalo a tak dojde k jejímu výraznému zefektivnění a urychlení výzkumu.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Magnetismus

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 lety

02. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 letyV nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem totiž nebyla nikdy prezentována. Vědci se nyní podívali na stav magnetického pole Ganymede zaznamenaný před více než dvaceti lety.

celý článek

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojení

24. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojeníFyzikové z Německa a Číny použili počítačové simulace pro zjištění odkud se berou energetické elektrony v okolí planety Merkur. Jejich existence byla detekována americkou sondou MESSENGER v roce 2009, která nejbližší planetu Slunci obíhala do roku 2015. I přes stokrát slabší magnetické pole planety vědci detekovali energetické částice a nebyli si jistí odkud se berou. Možné vysvětlení přináší vědecká studie publikovaná v magazínu Physics of Plasmas.

celý článek

Nejstarší magnetický záznam ve sluneční soustavě pochází z meteoritu

07. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nejstarší magnetický záznam ve sluneční soustavě pochází z meteorituVědci zjistili, že v minerálu olivín, který se vyskytuje v meteoritech, lze nalézt záznam magnetického pole přítomného při vzniku sluneční soustavy. Informace o magnetických polích z tohoto období mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak se sluneční soustava formovala v období, kdy kolem Slunce obíhal protoplanetární disk, ze kterého teprve později vznikly planety. Výzkumníci z Velké Británie, Německa a Norska prezentovali výsledky svého výzkumu v magazínu Nature Communicaations.

celý článek

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry Slunce

10. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry SlunceVědci z Queen’s University Belfast vedli mezinárodní tým, kterému se podařilo vysvětlit, jakým způsobem mohou magnetické vlny zahřívat atmosféru naší hvězdy, a tím také pohánět sluneční větry. Už dlouho se předpokládalo, že tyto vlny by mohly hrát důležitou roli pro udržování extrémně vysokých teplot na Slunci, nikomu se však doposud nepodařilo tuto teorii prokázat. Výsledky nového výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Physics.

celý článek

Nový supravodivý magnet dosáhl rekordní síly magnetického pole 32 T

20. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

8. prosince se vědcům na Florida State University podařilo dosáhnout s novým supravodivým magnetem rekordní síly magnetického pole - 32 T. Byl tak překročen dosavadní rekord magnetického pole generovaného tímto způsobem o 33 %. Takové síly magnetického pole lze dosáhnout pouze v laboratorních podmínkách, v přírodě se vyskytují i silnější magnetická pole, jsou však generována masivními objekty jako jsou třeba bílé trpaslíky nebo magnetary.

celý článek

Magnetické pole hvězdné černé díry V404 Cygni je překvapivě slabé

09. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole hvězdné černé díry V404 Cygni je překvapivě slabéPři pozorování relativně malé černé díry V404 Cygni, vzdálené asi 8 000 světelných let, astronomové zjistili, že má velmi slabé magnetické pole, asi 400x slabší než se doposud uvažovalo u objektů tohoto typu. Jde o první přesné měření magnetického pole takové černé díry. Astronomové pro něj využili náhlého vzplanutí této černé díry v roce 2015, při kterém došlo na asi 14 dní ke zvýšení její zářivosti. Výsledky jejich práce byly publikovány v magazínu Science.

celý článek

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

26. 10. 2017 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety JupiterZa více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole planety získávají vědci také další cenné informace o tom, co se pod hustými mraky odehrává a jak vlastně nitro tohoto plynného obra vypadá.

celý článek