V magnetickém poli Země existují skryté magnetické portály vedoucí až do sluneční atmosféry

13. 07. 2012
Magnetismus Země Slunce THEMIS Cluster MMS

V okolí naší planety existují místa, kde se siločáry planetárního magnetického pole kříží s čarami patřícími magnetickému poli Slunce. O jejich existenci se už nějakou dobu ví, a NASA plánuje na rok 2014 misi, která je prozkoumá. Nový výzkum teď umožní vesmírným sondám rychlou detekci těchto portálů.



Pozorování vesmírných sond THEMIS (NASA) a Cluster (ESA), které se nacházejí v magnetickém poli Země, ukazují, že se tyto portály nachází v řádu desítek tisíc kilometrů od povrchu planety (ISS obíhá Zemi ve zhruba 400 kilometrech). Během dne se několikrát otvírají a zavírají, některé velmi rychle, jiné však zůstávají otevřené po delší dobu.

Portály (nebo také tzv. body X) mohou na Zemi přivádět množství nabitých subatomárních částic ze Slunce. Mohlo by tak docházet k zahřívání atmosféry nebo vzniku auror v polárních oblastech. Jaký vliv na prostředí na Zemi však skutečně mají zjistí zřejmě až plánovaná vesmírná mise NASA MMS (Magnetospheric Multiscale Mission). Čtveřice vesmírných sond bude zkoumat zemskou magnetosféru a s ní také portály, které v nich sluneční magnetismus vytváří.

Body X však nejsou vidět, jsou nestabilní a to je pro vesmírnou sondu problém. Jack Scudder, plazmový fyzik NASA, však našel způsob jakým portály detekovat, využil k tomu víc než deset let stará data z družice Polar, která se na konci 90. let pohybovala v zemské magnetosféře a narazila na množství těchto portálů. S pomocí těchto dat pak Scudder mohl sestrojit detektor, kterým budou družice MMS vybaveny. 

Detektor jediné družice podle kombinace magnetického pole a energetických částic pozná místa, kde se portály nachází a může přivolat ostatní "kolegy". Při plánování mise se s tímto postupem nepočítalo a tak dojde k jejímu výraznému zefektivnění a urychlení výzkumu.

Autor článku: Otakar Zajíc
29
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Více informací k tématu

Sdílejte

Další zprávy z kategorie Magnetismus

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na Ganymede

23. 03. 2015 (novější než zobrazený článek)

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na GanymedeGanymede je největší měsíc ve sluneční soustavě a jako jediný má silné magnetické pole. Interakce magnetických polí Ganymede a planety Jupiter má za příčinu změnu chování polárních září měsíce, které jsou viditelné právě Hubblovým teleskopem. Německým vědcům se teď podařilo zjistit, že slaný oceán pod povrchem Ganymede ovlivňuje magnetické pole měsíce takovým způsobem, že do určité míry stabilizuje kolísání polárních září.

celý článek

Flotila čtyř družic NASA úspěšně dorazila do vesmíru a připravuje se na průzkum magnetosféry

15. 03. 2015 (novější než zobrazený článek)

Raketa Atlas V vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu Země hned čtyři družice, jejichž úkolem bude zkoumání chování magnetických siločar. Tento proces vzniká jak v magnetickém poli Země, tak u ostatních magnetických polí včetně toho slunečního, které generuje gigantické exploze. Tento jev zatím nebyl důkladně prozkoumán a od mise MMS (Magnetospheric Multiscale mission) si vědci slibují nové poznatky, které lze aplikovat nejen na naši sluneční soustavu ale také na vzdálené neutronové hvězdy, magnetary nebo černé díry.

celý článek

Vědci pomocí počítačové simulace přišli na to, jak černé díry generují tvrdé rentgenové záření

17. 06. 2013 (novější než zobrazený článek)

Vědci pomocí počítačové simulace přišli na to, jak černé díry generují tvrdé rentgenové zářeníNová počítačová simulace černé díry a jejího bezprostředního okolí pomáhá vědcům objasnit nespočet reálných pozorování. Doposud dokázali vědci objasnit odkud pochází nízkoenergetické (měkké) rentgenové záření, které z blízkosti černých děr vyzařuje, s pomocí teleskopů ale zachytili také vysokoenergetické (tvrdé) záření, s jehož původem už si jisti nebyli.

celý článek

Sonda Voyager 1 naměřila zvýšené magnetické pole, mezihvězdný prostor je na dosah

09. 12. 2012 (novější než zobrazený článek)

Sonda Voyager 1 naměřila zvýšené magnetické pole, mezihvězdný prostor je na dosahVesmírná sonda Voyager 1 se podle NASA dostala do nové oblasti na okraji sluneční soustavy. Sonda se aktuálně nachází v místech, kde končí vliv magnetického pole, které je generováno naší hvězdou. Přesto, že se stále nachází uvnitř heliosféry, sonda Voyager se rychle blíží ke hranici mezihvězdného prostoru, podle vědců to mohou být už jen pouhé měsíce než Voyager 1 jako první umělý objekt opustí sluneční soustavu.

celý článek

NASA přejmenovala dvojici sond na oběžné dráze na počest Jamese Van Allena

10. 11. 2012 (novější než zobrazený článek)

NASA přejmenovala dvojici sond na oběžné dráze na počest Jamese Van AllenaNASA přejmenovala dvě aktivní identické sondy doposud označované jako RBSP (Radiation Belt Storm Probes) na Van Allen Probes. Úkolem Van Allenových sond je zkoumání radiačních pásů obepínajících Zemi, které vznikají díky magnetickému poli naší planety. Tyto pásy objevil James Van Allen, a jsou také označovány jako Van Allenovy pásy.

celý článek

Vědci v NASA vytvořili superpočítačovou simulaci kolize dvou černých děr

03. 10. 2012 (novější než zobrazený článek)

Vědci v NASA vytvořili superpočítačovou simulaci kolize dvou černých děrVědci v NASA vytvořili s pomocí výkonného superpočítače simulaci kolize dvou černých děr. Tato a další simulace jim má umožnit lépe pochopit procesy, které se odehrávají při takovéto extrémní situace.

celý článek

Astronomové objevili nejsilnější magnetické pole kolem masivní hvězdy

25. 09. 2012 (novější než zobrazený článek)

Týmu astronomů pracujícímu s teleskopy Hobby-Eberly Telescope (HET) a Canada-France Hawaii Telescope (CFHT) se podařilo změřit sílu magnetického pole hvězdy NGC 1624-2 a objevili zatím největší magnetické pole v okolí masivní hvězdy. Hvězda NGC 1624-2 je dokonce desetkrát větší magnet než dosavadní držitel rekordu. Své výsledky prezentuje tým vedený astronomem Greggem Wadem ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society

celý článek