Curiosity je pouhý den od přistání na Marsu, nastává kritická fáze mise

05. 08. 2012
Curiosity Mars Geologie ve vesmíru Vesmírné sondy Atmosféry planet

Mars Science Laboratory je mise, která bude s pomocí roveru Curiosity zkoumat geologickou historii Marsu. Od svého startu v listopadu 2011 je rover na cestě k rudé planetě, za necelý den by však měla začít nejtěžší fáze celé mise - přistání v kráteru Gale.



Průběh přistání
Curiosity bude muset při přistání projít několika fázemi, z nichž každá představuje zvýšené riziko a může způsobit nezdar mise. Začátek přistávací fáze je plánován na pondělí 7:31 ráno (našeho času) a celý průběh přistání se vejde do šesti minut.
  • Vstup do atmosféry (7:30:58 SELČ) - dojde k oddělení ochranné skořápky, ve které Curiosity cestuje v meziplanetárním prostoru. Při sestupu atmosférou je rover chráněn největším tepelným štítem, který kdy vyletěl do vesmíru. Dojde ke zpomalení sondy z 5.8 km/s na 470 m/s.

  • Sestup padákem (7:34:25 SELČ) - při 470 m/s už bude možné použít 50 metrů dlouhý nadzvukový padák, který sondu nadále zpomalí, to bude zhruba ve výšce 10 kilometrů.
  • Oddělení tepelného štítu (7:34:49 SELČ)
  • Kontrolovaný sestup (7:36:00 SELČ) - Padák zpomalí Curiosity na asi 100 m/s a sonda už bude moci odhodit ochranný štít. Ve výšce asi 1,8 kilometru dojde k zážehu osmi trysek, které celou sestavu nadále zpomalí. Curiosity změní svou konfiguraci a připraví se na přístání na povrchu.

  • Spuštění jeřábem (7:36:40 SELČ) - následuje spuštění jeřábem, první podobné přistání v historii. Rover Curiosity je totiž příliš těžký pro přistání s pomocí nafukovacích airbagů jako v případě Opportunity. Jeřáb se zažehnutými tryskami spustí rover z výšky 7 metrů k povrchu a následně odletí do povzdálí.

  • Touchdown (7:36:53 SELČ)
Sledování přistání na Zemi
NASA s podporou ESA se budou snažit získat co nejdříve informace o stavu sondy, pomáhat jim v tom budou vesmírné sondy na oběžné dráze Marsu (MRO, Mars Odyssey, Mars Express). Signál Z Marsu na Zemi poletí několik minut a poté bude zpracován v Budově 230 v JPL v Kalifornii, kde je řídící středisko mise.
Autor článku: Otakar Zajíc
25
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Sdílejte

Další zprávy z kategorie Curiosity

Rover Opportunity drží nový rekord v ujeté vzdálenosti mimo planetu Zemi

30. 07. 2014 (novější než zobrazený článek)

Rover Opportunity drží nový rekord v ujeté vzdálenosti mimo planetu ZemiBěhem deseti let strávených na Marsu dokázalo robotické vozítko Opportunity ujet úctyhodných 40 kilometrů. Z původní několikaměsíční mise se díky výdrži roveru stala dlouhá cesta na několik let a Opportunity ještě pořád pracuje a posílá nové snímky z povrchu Marsu. Dosavadní rekord držel sovětský rover Lunochod 2, který na Měsíci urazil v 70. letech 39 kilometrů.

celý článek

VIDEO: Rover Curiosity pozoroval na obloze Marsu nevídanou podívanou

20. 08. 2013 (novější než zobrazený článek)

VIDEO: Rover Curiosity pozoroval na obloze Marsu nevídanou podívanouPrvního srpna si dva měsíce planety Mars přichystaly podívanou pro největšího obyvatele rudé planety, rover Curiosity. Větší z měsíců, Phobos, proletěl mezi planetou a vzdálenějším menším měsícem Deimos. Curiosity si tuto nebeskou podívanou nemohl nechat ujít a namířil k nebi své kamery, se kterými pořídil během necelé minuty přes 40 snímků. Video poskládané z těchto snímků můžete vidět níže.

celý článek

Rover Curiosity zanalyzoval odebrané vzorky, hornina vznikla ve sladké vodě

14. 03. 2013 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity zanalyzoval odebrané vzorky, hornina vznikla ve sladké voděNálezy roveru Curiosity a dalších sond, které planetu Mars zkoumají, stále více napovídají tomu, že na planetě kdysi existovaly podmínky vhodné pro život. Posledním kouskem do miliony let staré skládačky je jílovitá hornina, kterou Curiosity analyzuje ve svých útrobách a která podle NASA vznikla v neutrální nebo mírně zásadité vodě.

celý článek

Nově objevená kometa by příští rok mohla rozzářit oblohu, nikoliv však na Zemi

06. 03. 2013 (novější než zobrazený článek)

Podle australského astronoma Roberta McNaughta se kometa C/2013 A1 přiblíží k Marsu natolik, že by ji mohl pozorovat i rover Curiosity, který tam aktuálně provádí geologický výzkum. C/2013 A1 (nebo také Siding Spring podle observatoře, kde objevital pracuje) je kometa známá teprve od začátku letošního ledna, kdy se ji McNaughtovi podařilo objevit ve vzdálenosti 7,2 AU od Slunce v souhvězdí Zajíce.

celý článek

Curiosity od čtvrtka řídí počítač B, jeho předchůdce měl obtíže s běžnými operacemi

03. 03. 2013 (novější než zobrazený článek)

Curiosity od čtvrtka řídí počítač B, jeho předchůdce měl obtíže s běžnými operacemiRover Curiosity na Marsu zažil svou první vážnou technickou závadu, objevily se u něj problémy s palubním počítačem. Během středy operátoři roveru z JPL v Kalifornii (Jet propulsion Laboratory - výzkumné středisko NASA) zjistili, že počítač Curiosity má zřejmě narušenou paměť, což způsobovalo, že některé procesy probíhaly a jiné zase ne. Problém nakonec vyřešili přepnutím na dvojče počítače, "stranu B", která teď rover řídí. Po tvrdém restartu se ale rover Curiosity probouzí pomalu.

celý článek

Curiosity potvrzuje posbírání vzorků sedimentační horniny, připravuje se na jejich analýzu

23. 02. 2013 (novější než zobrazený článek)

Curiosity potvrzuje posbírání vzorků sedimentační horniny, připravuje se na jejich analýzuCuriosity je první sonda, která získala vzorky hornin zevnitř, když 8. února vyvrtala asi 6 centimetrů hlubokou díru do sedimentační skály pojmenované John Klein. Vzorky z této díry pak byly odebrány a následně 20. února zachyceny na snímku pro potvrzení, že vše proběhlo podle plánu.

celý článek

Rover Curiosity vrtá do hornin na Marsu a zkoumá jejich složení zevnitř

17. 02. 2013 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity vrtá do hornin na Marsu a zkoumá jejich složení zevnitřRobotický rover Curiosity se pustil do další fáze geologického průzkumu Marsu, zkoumá složení hornin zevnitř, za pomocí vrtacího zařízení na svém robotickém rameni. Při vrtání 6,5 centimetrů do hloubky rudé horniny se objevila šedá hmota, kterou teď budou vědci v příštích týdnech analyzovat. Vědci z NASA také zároveň zkouší limity samotné sondy, která co chvíli provádí nějaký historicky první úkon, stejně jako toto první vrtání do kamene na Marsu za účelem posbírání vzorků k analýze.

celý článek