Astronomové dali veřejnosti k používání nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, proleťte se vlákny galaxií

11. 8. 2012
Vesmír Galaxie SDSS Teleskopy Temná energie

Američtí astronomové představili světu zatím nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, kterou vytvořili z astronomických pozorování v rámci programu Sloan Digital Sky Survey (SSDS). Tento průzkum vesmíru probíhá už od roku 2000 a postupně zveřejňuje stále přesnější a detailnější mapu galaxií, černých děr a dalších masivních objektů ve vzdálenosti až do 12 miliard světelných let.

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III Animace na videu je z data release 7 a byla k ní využita právě prostorová mapa s daty z SSDS. Tato data o galaxiích a dalších objektech a jejich pozici ve vesmíru jsou k dispozici na webu SSDS: http://skyserver.sdss3.org/dr9/en/tools/chart/navi.asp.



Na následujícím videu můžete vidět téměř 400 000 galaxií v animaci, kterou stvořili Miguel Aragon a Alex Szalay z Johns Hopkins University spolu s Markem Subbarao z Adler Planetarium v Chicagu. Poloha objektů v animaci odpovídá jejich reálné poloze ve vesmíru, na této animaci je prostor ze vzdálenosti do 1,3 miliardy světelných let. 




Sloan Digital Sky Survey III (2008 - 2014)
Zatím největší mapa vesmíru vzniká z dat, která o vzdálených objektech ve vesmíru sbírá teleskop Apache Point Observatory (APO) v Novém Mexiku. Během tří různých fází se astronomové zaměřují na různé objekty s pomocí různých metod. V té aktuální SSDS III se objevilo hned několik nových oddělených průzkumů:
  • Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment (APOGEE) - zaměří se na střed Mléčné dráhy v infračerveném spektru s jehož pomocí pronikne do blízkosti centra naší galaxie. Zde bude teleskop APO zajímat asi 100 000 rudých obrů.
  • Baryon Oscillation Spectroscopic Survey (BOSS) - tento průzkum si klade za cíl změřit míry zrychlování rozpínání vesmíru. Využije k tomu pozorování červených galaxií, jejichž barva podle dopplerova efektu indikuje, že se od nás nejrychleji vzdalují.
  • Multi-object APO Radial Velocity Exoplanet Large-area Survey (MARVELS)[15] - v rámci tohoto průzkumu bude teleskop zkoumat 11 tisíc hvězd a hledat v jejich blízkosti obří plynné exoplanety podobné Jupiteru.
  • Sloan Extension for Galactic Understanding and Exploration 2 (SEGUE-2) - druhá fáze stejného průzkumu SEGUE-1 by měla zdvojnásobit počet hvězd zaznamenaných na okraji naší vlastní galaxie. Teleskop Apo bude v rámci SEGUE-2 měřit spektrum 240 tisíc hvězd.
SSDS nadále pokračuje a tak se můžeme těšit na příští data release, bude totiž ještě úžasnější než ten aktuální.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmír

Nová metoda měří rozpínání vesmíru pomocí gama záření z hlubokého vesmíru

11. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nová metoda měří rozpínání vesmíru pomocí gama záření z hlubokého vesmíruVědci z Clemson University přišli s novou metodou měření rozpínání vesmíru: porovnali útlum gama záření způsobený rozptýleným extragalaktickým světelným pozadím. Výsledkem je hodnota hubblovy konstanty 67,4 km/s/MPc, což je srovnatelné s hodnotami získanými pozorováním reliktního záření po velkém třesku. Přesná hodnota hubblovy konstanty zatím není známá, různými metodami totiž vychází jinak a vědci si tento nesoulad zatím nedokáží vysvětlit.

celý článek

Astronomům se poprvé podařilo zmapovat výskyt vodíku ve vesmíru pomocí detekce fluorovodíku

9. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Molekulární vodík (H2) tvoří 99 % chladných plynů v galaxiích. Znalost jeho polohy vědcům ukazuje regiony, kde se rodí největší množství hvězd, případně, kde je tento potenciál nejvyšší. Jenže chladný vodík není snadné detekovat. Nizozemským astronomům z University of Groningen a Institute for Space Research se nyní podařilo tento problém obejít - vytvořili první mapu rozložení molekul fluorovodíku, podle kterých lze sledovat běžný vodík nepřímo.

celý článek

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstanty

24. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstantyVesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Zatím však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci přišli hned s několika způsoby jak to změřit, vždy jim ale vyjde trošku jiná hodnota. Nově nyní vědci z University of California, Los Angeles přišli s měřením pomocí studia světla ze vzdálených galaxií deformovaného na cestě k nám gravitací jiné galaxie.

celý článek

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované Laniakea

5. 9. 2014 (novější než zobrazený článek)

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované LaniakeaKaždý už dnes ví, že Země obíhá Slunce, a to je součástí galaxie, které říkáme Mléčná dráha. Kam ale patří naše domovská galaxie? Patří do skupiny asi třicítky galaxií nazvané Místní skupina galaxií (Local Group), která společně putuje mezigalaktickým prostorem díky vzájemné gravitaci. Díky novým měřením nejen pozice ale také pohybu galaxií v našem okolí se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámou skupinu galaxií, která se společně s naší Místní skupinou pohybuje stejným směrem. Jméno této nadkupy galaxií je Laniakea.

celý článek

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

27. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fázeV červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

celý článek

Seznamte se s plánovanou největší rentgenovou observatoří ve vesmíru: ATHENA

18. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

27. června vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a její základnou bude lagrangeův bod L2, systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Cílem této nové rentgenové observatoře bude pozorovat černé díry a jiné extrémně energetické objekty. Kromě toho bude také zkoumat strukturu vesmíru a jeho evoluci. Plánovaný start mise ATHENA je v roce 2028.

celý článek

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

10. 6. 2013 (novější než zobrazený článek)

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děrPorovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

celý článek