Astronomové dali veřejnosti k používání nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, proleťte se vlákny galaxií

11. 8. 2012
Vesmír Galaxie SDSS Teleskopy Temná energie

Američtí astronomové představili světu zatím nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, kterou vytvořili z astronomických pozorování v rámci programu Sloan Digital Sky Survey (SSDS). Tento průzkum vesmíru probíhá už od roku 2000 a postupně zveřejňuje stále přesnější a detailnější mapu galaxií, černých děr a dalších masivních objektů ve vzdálenosti až do 12 miliard světelných let.

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III - Animace na videu je z data release 7 a byla k ní využita právě prostorová mapa s daty z SSDS. Tato data o galaxiích a dalších objektech a jejich pozici ve vesmíru jsou k dispozici na webu SSDS: http://skyserver.sdss3.org/dr9/en/tools/chart/navi.asp.



Na následujícím videu můžete vidět téměř 400 000 galaxií v animaci, kterou stvořili Miguel Aragon a Alex Szalay z Johns Hopkins University spolu s Markem Subbarao z Adler Planetarium v Chicagu. Poloha objektů v animaci odpovídá jejich reálné poloze ve vesmíru, na této animaci je prostor ze vzdálenosti do 1,3 miliardy světelných let. 




Sloan Digital Sky Survey III (2008 - 2014)
Zatím největší mapa vesmíru vzniká z dat, která o vzdálených objektech ve vesmíru sbírá teleskop Apache Point Observatory (APO) v Novém Mexiku. Během tří různých fází se astronomové zaměřují na různé objekty s pomocí různých metod. V té aktuální SSDS III se objevilo hned několik nových oddělených průzkumů:
  • Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment (APOGEE) - zaměří se na střed Mléčné dráhy v infračerveném spektru s jehož pomocí pronikne do blízkosti centra naší galaxie. Zde bude teleskop APO zajímat asi 100 000 rudých obrů.
  • Baryon Oscillation Spectroscopic Survey (BOSS) - tento průzkum si klade za cíl změřit míry zrychlování rozpínání vesmíru. Využije k tomu pozorování červených galaxií, jejichž barva podle dopplerova efektu indikuje, že se od nás nejrychleji vzdalují.
  • Multi-object APO Radial Velocity Exoplanet Large-area Survey (MARVELS)[15] - v rámci tohoto průzkumu bude teleskop zkoumat 11 tisíc hvězd a hledat v jejich blízkosti obří plynné exoplanety podobné Jupiteru.
  • Sloan Extension for Galactic Understanding and Exploration 2 (SEGUE-2) - druhá fáze stejného průzkumu SEGUE-1 by měla zdvojnásobit počet hvězd zaznamenaných na okraji naší vlastní galaxie. Teleskop Apo bude v rámci SEGUE-2 měřit spektrum 240 tisíc hvězd.
SSDS nadále pokračuje a tak se můžeme těšit na příští data release, bude totiž ještě úžasnější než ten aktuální.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmír

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstanty

24. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstantyVesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Zatím však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci přišli hned s několika způsoby jak to změřit, vždy jim ale vyjde trošku jiná hodnota. Nově nyní vědci z University of California, Los Angeles přišli s měřením pomocí studia světla ze vzdálených galaxií deformovaného na cestě k nám gravitací jiné galaxie.

celý článek

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované Laniakea

5. 9. 2014 (novější než zobrazený článek)

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované LaniakeaKaždý už dnes ví, že Země obíhá Slunce, a to je součástí galaxie, které říkáme Mléčná dráha. Kam ale patří naše domovská galaxie? Patří do skupiny asi třicítky galaxií nazvané Místní skupina galaxií (Local Group), která společně putuje mezigalaktickým prostorem díky vzájemné gravitaci. Díky novým měřením nejen pozice ale také pohybu galaxií v našem okolí se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámou skupinu galaxií, která se společně s naší Místní skupinou pohybuje stejným směrem. Jméno této nadkupy galaxií je Laniakea.

celý článek

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

27. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fázeV červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

celý článek

Seznamte se s plánovanou největší rentgenovou observatoří ve vesmíru: ATHENA

18. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

27. června vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a její základnou bude lagrangeův bod L2, systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Cílem této nové rentgenové observatoře bude pozorovat černé díry a jiné extrémně energetické objekty. Kromě toho bude také zkoumat strukturu vesmíru a jeho evoluci. Plánovaný start mise ATHENA je v roce 2028.

celý článek

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

10. 6. 2013 (novější než zobrazený článek)

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děrPorovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

celý článek

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

22. 3. 2013 (novější než zobrazený článek)

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomalejiEvropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.

celý článek

Astronomové našli nejmasivnější černou díru, zabírá sedminu celé galaxie

3. 12. 2012 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli nejmasivnější černou díru, zabírá sedminu celé galaxieVe vzdálenosti 250 milionů světelných let se nachází galaxie NGC 1277. V jejím jádru leží podle mezinárodního týmu astronomů supermasivní černá díra, která dosahuje gigantických rozměrů, 14 % masy celé galaxie. Jde o doposud nejmasivnější objevenou černou díru ve vesmíru a astronomové se ptají, jak mohl objekt takových objektů vzniknout?

celý článek