Přistávací modul InSight bude od listopadu 2018 vrtat pod povrch Marsu

26. 8. 2012
Mars InSight Geologie ve vesmíru DLR CNES Phoenix

NASA vybrala do svého programu relativně méně nákladných vesmírných misi InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) v roce 2012. Cílem mise bude zkoumání nitra a geologické aktivity na Marsu pomocí malé přistávací sondy. InSight bude měřit seizmickou aktivitu v nitru Marsu, kromě toho se také zaměří na jádro planety, jeho velikost, konzistenci a množství tepla, které vydává.

Mars, písečné bouře

Mars, písečné bouře při začínajícím jaru na severní polokouli Marsu, když se začnou zmenšovat polární čepičky vzniká proudění mezi chladnými a teplejšími regiony a to vede ke vzniku písečných bouří.



Samotná sonda bude zřejmě mnohým velmi povědomá, vychází totiž z designu sondy Phoenix, která na Marsu přistála v roce 2008 a hledala vodu v polární oblasti. Na rozdíl od Phoenixu je však očekávaná délka mise InSight výrazně delší, a to až jeden marťanský rok (dva roky na Zemi). Využití už vyzkoušených technologií umožnilo NASA udržet náklady na misi relativně nízko, na "pouhých" 425 milionů dolarů, podobně jako u mise Phoenix. Pro srovnání: mise Curiosity stála americké daňové poplatníky 2,5 miliardy dolarů.

Instrumenty přistávacího modulu
Kromě NASA se budou na misi podílet také další vesmírné agentury. Německá vesmírná agentura DLR dodá podpovrchovou minisondu Heat Flow and Physical Properties Package (HP3), která bude měřit teplo vycházející z nitra Marsu. Bude k tomu sloužit malá sonda, která se bude moci provrtat až pět metrů po povrch planety, kde bude sbírat informace o teplotě. Přes kabel obsahující další čidla každých 10 centimetrů bude komunikovat s přistávacím modulem, který bude signály předávat orbitální sondě MRO a ta posílat na Zemi. Druhý instrument Seismic Experiment for Interior Structure (SEIS) dodá francouzská vesmírná agentura CNES, která přispěje sofistikovaným seismometrem, ten bude měřit potenciální otřesy nebo jiné projevy geologické aktivity na planetě. Kromě toho bude také měřit výraznější atmosférické jevy a gravitační vliv měsíců Phobos a Deimos. Další vědecký instrument Rotation and Interior Structure Experiment (RISE) tentokrát vyrobený v JPL bude měřit s vysokou přesností rotaci planety a tím zkoumat její nitro. Instrument Temperature and Winds for InSight (TWINS) od španělského Centro de Astrobilogía budou měřit počasí na místě přistání. Bude zkoumat magnetické vlivy způsobené ionosférou Marsu, bude mít vlastní kamery a robotické rameno.
Parametry mise InSight
  • Start: 5. května 2018
  • Raketa: Atlas V
  • Přistání: 26. listopadu 2018
  • Přistávací místo: Elysium Planitia
  • Operace na povrchu: 720 pozemských dní / 700 dní na Marsu
  • Předpokládaná doba trvání mise: 2 roky
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféry

19. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféryDruh polární záře na Marsu, který byl poprvé identifikován orbitální družicí MAVEN v roce 2016, je podle nové studie nejčastější. Vědci tuto polární záři označují jako protonovou auroru a slibují si od ní pomoc při hledání příčin ztráty atmosféry planety. Kromě protonové aurory se na Marsu objevují ještě diskrétní a rozptýlená polární záře, ty se však nevyskytují tak často.

celý článek

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek

Rover Curiosity detekoval na Marsu sezónní změny v koncentraci kyslíku podobné jako u metanu

15. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity detekoval na Marsu sezónní změny v koncentraci kyslíku podobné jako u metanuTo, že je kyslík je součástí atmosféry Marsu, se ví už dlouho, jeho podíl tvoří asi 0,16 %. Z dlouhodobých měření roveru Curiosity však vyplývá, že během léta jeho podíl narůstá až na 1,4 %. Podobně narůstají také koncentrace metanu, ale zatím není ani u jednoho zřejmé, co takovou fluktuaci způsobuje.

celý článek

Podpovrchová sonda HP3 se na Marsu částečně dostala ze země, problémy s jejím zavrtáním tak pokračují

1. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Podpovrchová sonda HP3 se na Marsu částečně dostala ze země, problémy s jejím zavrtáním tak pokračujíBěhem víkendu se sonda HP3, přezdívaná krtek, dostala ven z díry, do které byla zatím částečně zavrtaná. Podle vědců může za tyto potíže složení a struktura horniny, v místě přistání sondy InSight. Zvolená metoda zahloubení sondy tak neumožňuje její pohyb pouze povrch a následné měření teplot a otřesů. Operátoři mise se tak nyní pokouší přijít na jiný způsob, jak sondu pod povrch přece jen dostat.

celý článek

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracováníVýzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

celý článek

Malá sonda HP3 už opět vrtá pod povrch Marsu, snahy o zprovoznění se zřejmě vyplatily

20. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Malá sonda HP3 už opět vrtá pod povrch Marsu, snahy o zprovoznění se zřejmě vyplatilyRobotické sondě InSight se na Marsu podařilo alespoň částečně zprovoznit minisondu HP3, jejímž úkolem je zavrtat se pod povrch a zkoumat nitro planety. Sonda HP3 přezdívaná také Krtek byla od března zaseknutá a nedařilo se ji uvést do provozu. To se povedlo až nyní za použití robotického ramene hlavní sondy. Za poslední týden se už pohnula o 2 centimetry.

celý článek

NASA se pokusí zachránit minisondu zaseknutou na Marsu

8. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA se pokusí zachránit minisondu zaseknutou na MarsuSoučástí mise InSight je mimo jiné malá sonda HP3, která se má zavrtat pod povrch a měřit teplo vycházející z nitra planety. Krátce po vypuštění sondy v únoru tohoto roku však došlo k jejímu zaseknutí a od té doby leží nehybně, částečně zavrtaná pod povrch. Vědci z NASA si nyní myslí, že ví, co problémy způsobilo, a pokusí se je v následujících dnech vyřešit.

celý článek