Zemřel Neil Armstrong, první člověk, který stanul na Měsíci, uctěte jeho památku pohledem k Luně

26. 08. 2012
Apollo Lety do vesmíru

V sobotu 25. srpna zemřel v Ohiu na srdeční potíže americký astronaut Neil Armstrong. Smrt přišla po komplikacích, které se objevily po srdeční operaci ze 7. srpna. Jeden z nejznámějších astronautů historie se dožil 82 let a zanechal za sebou velkou truchlící rodinu a miliony fanoušků po celém světě.



Neil Armstrong přišel na svět v roce 1930. Absolvoval službu u amerického námořnictva, se kterým bojoval v korejské válce. Poté dostudoval letecké inženýrství na univerzitě v Purdue. Tuto svou zkušenost využil při své další roli jako testovací pilot, při které létal s různými experimentálními letadly.

V roce 1958 se Neil Armstrong stal astronautem, byl přijat do programu NASA Man In Space Soonest, který měl poslat Američana do vesmíru dřív než to stihnou Rusové. Armstrong se do vesmíru podíval v rámci programu Gemini i Apollo a v roce 1969 přišel jeho hvězdný moment, kdy se jako první člověk v historii prošel po povrchu Měsíce. 

Po návratu z Měsíce se už Armstrong do vesmíru nikdy nepodíval. Učil 8 let letecké inženýrství v Cincinnati, kterého v roce 1979 zanechal bez vysvětlení. Podílel se na vyšetřováních nehod Apollo 13 (1970) a raketoplánu Challenger (1986).

Armstrongova rodiny vydala po jeho smrti vyjádření, ve kterém světu sděluje, že přesto, že nyní prožívají velký smutek ze ztráty velmi dobrého člověka, oslavují zároveň všechno čeho za svůj život dosáhl. Pro ty, kteří chtějí nějakým způsobem uctít památku Neila Armstronga, vzkazují jeho pozůstalí, aby si lidé vzali příklad z jeho úspěchů, služby vlasti a skromnosti a při jasné noci, když uvidíte Měsíc, pomyslete na prvního člověka, který na něm zanechal stopy, usmějte se a mrkněte na něj.  

Autor článku: Aleš Tomek
4
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Sdílejte

Další zprávy z kategorie Apollo

Na Měsíci pořád stojí vlajky vztyčené při misích Apollo

01. 08. 2012

Na Měsíci pořád stojí vlajky vztyčené při misích ApolloOrbitální sonda LRO (Lunar Reconnaisance Orbiter), která krouží kolem Měsíce, detailně snímá jeho povrch a odhalila mimo jiné, že na některých přistávacích místech misí Apollo ze 60. a 70. let stále stojí vztyčené americké vlajky.

celý článek

Zakladatel Amazonu chce ze dna moře vytáhnout motory, které vynesly misi Apollo 11 na Měsíc

30. 03. 2012

Tým financovaný Jeffem Bezosem, majitelem Amazonu a společnosti Blue Origin, která staví vesmírnou lod New Shepard, objevil v Atlantickém oceánu poblíž Floridy motory F-1, které patřily k prvnímu stupni raket Saturn 5. Jeff Bezos s radostí na svém blogu Bezos Expeditions oznamuje, že se jim pomocí sonaru podařil nález motorů a plánují jeden nebo více z nich vytáhnout na hladinu.

celý článek

Měsíc zřejmě v minulosti disponoval plnohodnotným globálním magnetickým polem

22. 11. 2011

Měsíc zřejmě v minulosti disponoval plnohodnotným globálním magnetickým polemVědci si už od 60. let lámou hlavy s tím, co vězí za magnetizovanými horninami, které dovezli američtí astronauti z Měsíce při misích Apollo. Měsíc totiž magnetickým polem srovnatelným s tím zemským nedisponuje, na Měsíci neexistují dva magnetické póly jako na Zemi a magnetické pole je velmi slabé a nepravidelné. Kusy měsíčních hornin dovezených na Zemi ale indikují, že vznikly v prostředí s magnetickým polem. Tým mladých vědců ve své studii navrhuje mechanismus, který by ale mohl stát za vznikem lunárního magnetického pole v minulosti, do dnešního dne ale nepřežilo, protože Měsíc se stále více vzdaluje od své planety.

celý článek

Lunární sonda LRO přinesla detailní záběry míst přistání misí Apollo z oběžné dráhy Měsíce

07. 09. 2011

Lunární sonda LRO přinesla detailní záběry míst přistání misí Apollo z oběžné dráhy MěsíceVesmírná sonda NASA Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) vyfotila místa přistání misí Apollo 12, 13 a 17 v doposud největším detailu. Oběžná dráha orbitální sondy byla mírně změněna, aby se LRO mohla dostat blíž k povrchu Měsíce. Běžně sonda obíhá ve vzdálenosti 50 kilometrů od povrchu, pro účely detailního pozorování byla ale tato dráha na měsíc pozměněna. 28 dní obíhala sonda LRO po eliptické oběžné dráze se stejnou průměrnou vzdáleností od povrchu jako doposud, při průletu nad stranou Měsíce osvícenou Sluncem se ale dostávala až na výšku 21 kilometrů.

celý článek

Lunární sonda LRO změnila svou oběžnou dráhu, bude fotit místa přistání misí Apollo

12. 08. 2011

Lunární sonda LRO změnila svou oběžnou dráhu, bude fotit místa přistání misí Apollo10. srpna zažehla vesmírná sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) své trysky a upravila svou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Nová orbita přiblížila sondu z 50 kilometrů od povrchu na pouhých 20, s cílem vyfotit místa přistání pilotovaných misí Apollo z let 1969 až 1972.

celý článek

Vody v nitru Měsíce je zase o něco víc, ukazují to nová měření vzorků z mise Apollo 17

02. 06. 2011

Vody v nitru Měsíce je zase o něco víc, ukazují to nová měření vzorků z mise Apollo 17O množství vody na Měsíci se spekuluje už dlouho, vědci se to různými způsoby snaží odhadnout, každou chvíli je však toto číslo revidováno ve světle nových objevů a měření. Voda se na povrchu Měsíce nevyskytuje, sluneční záření ji totiž rozkládá, zbývá tedy voda chemicky vázaná v minerálech a také vodní led, který by mohl být ukrytý v permanentním stínu některých kráterů, případně na jiných místech. Tým vědců financovaný NASA nyní ve vzorcích, které s sebou přivezli astronauti mise Apollo 17, zkoumal molekuly vody ukryté v krystalech, které byly součástí měsíční lávy.

celý článek