Orbitální sonda MRO zachytila na jižním pólu Marsu sníh ze suchého ledu

16. 9. 2012
Mars Atmosféry planet MRO

Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která krouží kolem planety Mars, dala vědcům zatím nejlepší evidenci o tom, že na Marsu sněží. Nejedná se však o sníh jako ten, který známe ze Země, jde o tzv. suchý led, tedy zmrzlý oxid uhličitý, který se v teplejší atmosféře Země vyskytuje v plynném skupenství.

Mars, písečné bouře

Mars, písečné bouře - při začínajícím jaru na severní polokouli Marsu, když se začnou zmenšovat polární čepičky vzniká proudění mezi chladnými a teplejšími regiony a to vede ke vzniku písečných bouří.



Ačkoli v minulosti mohl mít Mars atmosféru a kapalnou vodu na svém povrchu, dnes je to zmrzlá a pustá planeta. Přesto se sem tam objeví nějaký náznak aktivity, například mizející a znovu se rozšiřující polární čepičky, nebo detekce padajícího vodního ledu na severní polokouli planety. Sněžící oxid uhličitý na jižní polokouli, který zachytila sonda MRO, je zatím nejjasnějším důkazem o této formě počasí na rudé planetě.

MRO krouží kolem Marsu už od roku 2006 a doposud sbírá stále nová data o planetě, jejím povrchu, složení atmosféry a jejího nitra. Jeden z přístrojů na palubě MRO je Mars Climate Sounder, který dokáže změřit velikost částic v atmosféře, a její teplotu. 

Nová studie, kterou NASA prezentuje vychází z dat z let 2006 - 2007, kdy na jižním pólu probíhala zima. Částečky v atmosféře Marsu tehdy byly na tolik velké, že by měly dopadnout na povrch ještě před tím, než se vypaří nebo než se mraky rozplynou. Další měření při pozorování horizontu z oběžné dráhy potom prokázala, že se oxid uhličitý v atmosféře Marsu skutečně nachází a to od mraků až po povrch planety.

A nejde pouze o Mars, ale o celý známý vesmír, sníh v této formě zatím nikde jinde znám není. Mars se ale podobá jiným planetám jako je Venuše se svými kyselinovými dešti, Země s komplexním koloběhem vody nebo Titan, kde z oblohy zase padá kapalný metan.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na Marsu

26. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na MarsuOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila evidenci o pohybu hornin na Marsu, konkrétně v oblasti Cerberus Fossae, která se nachází nedaleko rovníku. Snímek pořízený kamerou s vysokým rozlišením HiRISE ukazuje masy hornin, které se sesunuly z horního okraje srázu (světle modrou barvou). Na snímku lze také pozorovat další jev známý jako slope lineae, u kterého se někteří vědci domnívají, že by mohl být doprovázen výskytem kapalné vody.

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu

24. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu6. dubna se podařilo seismometru SEIS, který koncem loňského roku umístila na povrch sonda InSight, detekovat první otřes povrchu Marsu. Oznámila to francouzská vesmírná agentura CNES, která přístroj vyvinula. Detekované chvění se podobá těm, které zaznamenaly mise Apollo na Měsíci. Jde o první potvrzenou událost, která byla způsobena pod povrchem Marsu, mise InSight má za cíl prostřednictvím většího počtu těchto otřesů zkoumat nitro planety.

celý článek

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu Marsu

23. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu MarsuRobotické vozítko Curiosity před několika týdny opustilo region nazvaný Hřeben Very Rubinové (Vera Rubins Ridge) a dostalo se do nového regionu. Aktuálně se nachází v oblasti Clay-bearing Unit (jednotka s jílovitými horninami), kde byly ještě před přistáním roveru na Marsu detekovány jílovité horniny z oběžné dráhy. 6. dubna rover vyvrtal do jedné ze skal díru, aby zjistil, z čeho jsou horniny v tomto místě složeny.

celý článek

První vědecké závěry z mise Trace Gas Orbiter: v atmosféře Marsu je metan i voda

15. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

První vědecké závěry z mise Trace Gas Orbiter: v atmosféře Marsu je metan i vodaEvropská vesmírná agentura ESA prezentovala nejnovější výsledky mise orbitální sondy Trace Gas Orbiter (TGO), která od roku 2016 obíhá kolem planety Mars. Mezi výsledky jsou dopady loňské globální prachové bouře nebo také překvapivě nízké množství metanu v atmosféře. K tématu byly publikovány hned dvě studie v magazínu Nature a jedna v Proceedings of the Russian Academy of Science a výsledky zkoumání byly prezentovány na generálním shromáždění European Geosciences Union ve Vídni.

celý článek

Jak vypadá zatmění Slunce na Marsu? Úplně jinak než na Zemi

7. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jak vypadá zatmění Slunce na Marsu? Úplně jinak než na ZemiPři zatmění Slunce dochází k zakrytí naší hvězdy Měsícem při pohledu ze Země, podobná situace nastává také na Marsu, jehož dva měsíce jsou však od toho našeho dost odlišné. Phobos ani Deimos totiž nemají kulatý tvar, ani se z povrchu Marsu nejeví podobně velké jako Slunce. Při zatmění tak není disk Slunce zcela zakrytý a odhaluje nepravidelný tvar obou měsíců. Jak takové marsovské zatmění Slunce vypadá ukázaly nové snímky z roveru Curiosity.

celý článek

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrch

1. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrchPodle nové studie by na Marsu mohla proudit voda z hloubky několika set metrů na povrch a vytvářet úkazy pozorovatelné z oběžné dráhy, které vypadají jako vodní koryta ve svazích. Umožnit by to měly praskliny v povrchu, které vedou hluboko pod zem, až do zásobáren podpovrchové vody. Podobné mechanismy se objevují také na Zemi v Saharské poušti. Místa, kde z prasklin vyvěrají prameny vody, by mohly být vhodné pro první kolonie, které by mohly vodu využívat.

celý článek