Sonda Messenger objevila zásoby ledu skryté ve stínu kráterů na pólech Merkuru

5. 12. 2012
Merkur Messenger Voda ve vesmíru

Podobně jako na Měsíci, i na Merkuru existuje voda na povrchu, a to ukrytá před slunečními paprsky, které by ji okamžitě vypařily do vesmíru. Naznačují to nová pozorování pořízená sondou Messenger, která je první umělou družicí planety nejblíže naší mateřské hvězdě.

Merkur - severní pól

Merkur - severní pól - Radarový snímek severního pólu planety Merkur kombinovaný s povrchovými daty. Žlutě vyznačené oblasti vyznačují místa, kde byly detekovány volatilní materiály, pravděpodobně vodní led. Tyto oblasti se nachází v permanentním stínu vytvářeným krátery a mírným nakloněním osy planety.



Led, který sonda Messenger detekovala hned třemi různými způsoby, by nemohl na planetě tak blízko Slunce existovat, kdyby nebyl permanentně chráněný. Na některá místa v polárních oblastech sluneční svit nikdy nedopadá, umožňuje to mírné naklonění planetární osy. Právě v těchto místech se podle NASA nachází výrazné zásoby ledu a dalších volatilních sloučenin.

Led v polárních oblastech Merkuru je doprovázen tmavým materiálem, který zřejmě obsahuje organické sloučeniny dopravené na povrch planety kometami a meteority, které byly nejspíš také původci vody na této planetě. Vědce nesmírně zajímá složení tohoto materiálu a také to, jakými procesy musel projít od svého příletu na Merkur.

Pozorování sondy Messenger je v souladu s předchozími radiovými snímáními povrchu planety. V roce 1991 byl k Merkuru namířen obří radiový teleskop Arecibo, který na pólech objevil oblasti s vysokou radiovou odrazivostí. Tyto oblasti korespondují se staršími i zcela novými mapami a nachází se v blízkosti kráterů, které vytváří permanentní stín. 

Vědci NASA jsou si poměrně jisti, že se jedná o vodní led. Merkur se tak zařadil mezi ostatní místa ve sluneční soustavě, kde se vyskytuje voda na povrchu. Pro budoucí průzkum má voda velký význam, lze z ní totiž relativně jednoduše vyrábět kyslík a vodík, použitelné pro raketové palivo. Kromě toho je voda podstatná pro lidské přežití v nehostinném vesmírném prostředí.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Merkur

Bližší pohled na data o rotaci a gravitaci Merkuru ukazuje na pevné jádro

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Bližší pohled na data o rotaci a gravitaci Merkuru ukazuje na pevné jádroPlaneta Merkur má, stejně jako Země, jádro z kovů. Vnější jádro Merkuru je tekuté, doposud však nebylo zřejmé, jaké je jádro vnitřní. Nová analýza dat ze sondy MESSENGER, která planetu obíhala mezi roky 2011 a 2015, ukazuje, že vnitřní jádro je stejně jako u Země tuhé. A navíc je stejně velké jako vnitřní jádro Země (i když Země je více než 2x větší). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Geophysical Research Letters.

celý článek

Doposud neznámé planetky na oběžné dráze Venuše vytváří prstenec prachu kolem Slunce

13. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Doposud neznámé planetky na oběžné dráze Venuše vytváří prstenec prachu kolem SlunceNa stejné oběžné dráze, jakou má planeta Venuše, se nachází prstenec tvořený prachovými částicemi, které společně s planetou obíhají Slunce. Podobný prstenec byl objeven koncem loňského roku také u planety Merkur. A už dříve byl identifikován také prstenec prachu na oběžné dráze Země. Každý z těchto prstenců však mohl vzniknout jiným způsobem, ten u Venuše by podle nové studie mohl pocházet z doposud nepozorovaných planetek, které by se u této planety mohly nacházet.

celý článek

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k MerkuruEvropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

celý článek

Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární jádro

1. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární  jádroPodle výpočtů fyzika Michaela Soriho z University of Arizona by mohla být slupka planety Merkur ještě tenčí, než se doposud uvažovalo. Vědci z dat orbitální sondy Messenger odhadovali tloušťku planetární slupky na 35 km, podle Soriho výpočtů by to ale klidně mohlo být jen 26 kilometrů. Zároveň by mohla být velmi hustá, hustější než hliník. Nové závěry jsou v souladu s teorií, že aktuální povrch Merkuru vznikl do velké míry za přičinění sopečné aktivity.

celý článek

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojení

24. 4. 2018 (novější než zobrazený článek)

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojeníFyzikové z Německa a Číny použili počítačové simulace pro zjištění odkud se berou energetické elektrony v okolí planety Merkur. Jejich existence byla detekována americkou sondou MESSENGER v roce 2009, která nejbližší planetu Slunci obíhala do roku 2015. I přes stokrát slabší magnetické pole planety vědci detekovali energetické částice a nebyli si jistí odkud se berou. Možné vysvětlení přináší vědecká studie publikovaná v magazínu Physics of Plasmas.

celý článek

Evropská mise BepiColombo k planetě Merkur se chystá na převoz na kosmodrom

14. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Evropská mise BepiColombo k planetě Merkur se chystá na převoz na kosmodromPrvní mise Evropské vesmírné agentury ESA k planetě Merkur přechází do další fáze: tři hotové sondy se připravují na převoz přes Atlantický oceán do jižní Ameriky, kde leží kosmodrom Kourou, odkud zamíří směrem do středu sluneční soustavy. Společně se samotnou sondou se přesouvá také personál a spousta dalšího vybavení. Okno pro start rakety Arianne 5 s nákladem je otevřeno mezi 5. říjnem a 29. listopadem tohoto roku, přílet k Merkuru je plánován na rok 2025.

celý článek

Proleťte se nad povrchem planety Merkur, video z průletu sondy Messenger nad povrchem

3. 8. 2014 (novější než zobrazený článek)

Proleťte se nad povrchem planety Merkur, video z průletu sondy Messenger nad povrchemTřetího srpna před deseti lety vynesla raketa Delta II do vesmíru družici MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging). Kolem vnitřní planety sluneční soustavy krouží od března 2011 a sbírá cenná data, MESSENGER je totiž první umělou družicí planety Merkur. Video je sestaveno ze snímků, které byly pořizovány každou sekundu z výšky 115 - 160 kilometrů nad povrchem planety.

celý článek