Astronomové našli nejmasivnější černou díru, zabírá sedminu celé galaxie

3. 12. 2012
Černé díry Vesmír Teleskopy

Ve vzdálenosti 250 milionů světelných let se nachází galaxie NGC 1277. V jejím jádru leží podle mezinárodního týmu astronomů supermasivní černá díra, která dosahuje gigantických rozměrů, 14 % masy celé galaxie. Jde o doposud nejmasivnější objevenou černou díru ve vesmíru a astronomové se ptají, jak mohl objekt takových objektů vzniknout?

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Černá díra v centru Mléčné dráhy - Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.



Jak velká je černá díra v galaxii NGC 1277?
  • Její rozměry dosahují podle vědců 11násobku oběžné dráhy planety Neptun kolem Slunce
  • Její hmotnost je 17 miliard Sluncí
  • Zabírá 14 % z celkové hmotnosti galaxie
Astronomové teď zvažují, zda neobjevili zcela novou třídu černých děr, odlišnou od těch stávajících. Nejmenší černé díry vznikají při zániku masivních hvězd při explozi supernovy, to jsou černé díry hvězdné velikosti (stellar mass vlack holes) a dosahují až desetinásobku masy Slunce. Další třídou jsou supermasivní černé díry, které se nachází ve středech galaxií, v centru Mléčné dráhy se nachází černá díra o hmotnosti čtyř milionů Sluncí. Černá díra v galaxii NGC 1277 však dosahuje neuvěřitelných 17 miliard slunečních mas. Astronomové nemohli uvěřit vlastním očím a museli své výsledky několikrát přepočítat, běžně totiž černé díry dosahují pouhých 0,1 procenta hmotnosti celé galaxie. Podle autora studie Remco C. E. van den Bosche našel jeho tým astronomů nejméně pět dalších galaxií s podobně masivními černými dírami v jejich centru. Využili k tomu techniku, při které pozorují blízké galaxie a měří rychlost oběhu hvězd nejblíže středu galaxie, dokáží tak odhadnout masu černé díry, která se tam ukrývá. Využili k tomu teleskopu Hobby-Eberly Telescope se zrcadlem o poloměru 9,2 metru. Jak černá díra takových proporcí mohla vzniknout zatím astronomové netuší. Mohlo by jít o pozůstatek dávných časů krátce po velkém třesku anebo může jít o výsledek gigantické kolize galaxií. Astronomové vědí o objektu zatím příliš málo na to, aby mohli říci, jak černá díra v NGC 1277 vznikla. Věřme ale, že další pozorování odhalí nová a nová tajemství.
Remco C. E. van den Bosch, vedoucí autor studie
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových záblesků

15. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových zábleskůAstronomové našli supermasivní černou díru, která pravidelně každých devět hodin vydává rentgenový záblesk. To je nezvyklé chování, které bylo dříve detekováno pouze u dvou malých stelárních černých děr, nikoli u supermasivních v jádru galaxií. Rentgenové záření vychází z okolí černých děr při pohlcování materiálu zachyceného jejich gravitací, zatím však není zřejmé, proč jde u této černé díry o pravidelný jev.

celý článek

Gravitační vlny vycházející z černé díry krátce po jejím vzniku prozradily její hmotnost

14. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Gravitační vlny vycházející z černé díry krátce po jejím vzniku prozradily její hmotnostKdyž se dvě černé díry srazí, vznikne nová, větší černá díra, která vydává vlnění podobně jako zvon, do kterého bylo udeřeno. Toto vlnění u černých děr reprezentují gravitační vlny, které vznikají nejen při samotné kolizi, ale také po ní, i když s výrazně menší intenzitou. V roce 2015 byly tyto gravitační vlny poprvé zachyceny a vědcům se tak otevřel zcela nový nástroj umožňující pozorování vesmíru kolem nás. Nová studie nyní potvrdila, že prostřednictvím gravitačních vln lze také určit hmotnost samotné černé díry a další její charakteristiky.

celý článek

Doposud neznámé obří bubliny vycházející ze středu Mléčné dráhy vysílají rádiové vlny

13. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Doposud neznámé obří bubliny vycházející ze středu Mléčné dráhy vysílají rádiové vlnyMezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.

celý článek

Silný rentgenový záblesk z hlubokého vesmíru zatím nemá jasné vysvětlení

9. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Silný rentgenový záblesk z hlubokého vesmíru zatím nemá jasné vysvětlení Vesmírná rentgenová observatoř NuSTAR zachytila v galaxii NGC 6946 hned několik nezvykle intenzivních záblesků radiace. Jeden z nich obzvlášť zaujal astronomy díky tomu, že se rychle objevil a také během několika dní rychle zmizel. Vědci si myslí, že nešlo o supernovu, která mívá podobné chování, protože záblesk nebyl doprovázený viditelným světlem. Co za zábleskem stojí tak není zřejmé, podle jedné z teorií by mohlo jít o kolizi černé díry a hvězdy.

celý článek

Objev nového blazaru extrémně slabého v rentgenovém spektru

4. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Objev nového blazaru extrémně slabého v rentgenovém spektruAstronomové z Itálie a Španělska objevili nový blazar, který je silný v rádiových vlnách ale velmi slabý v rentgenových. Blazary jsou vzdálené galaxie s aktivní supermasivní dírou v jádru, ze které vychází proudy radiace přímo naším směrem. Objev blazarů se silnými emisemi v rádiovém spektru je poměrně vzácný, každý nový objekt v této kategorii je tedy pro vědce důležitý.

celý článek

Nově detekované gravitační vlny zřejmě pochází z kolize černé díry a neutronové hvězdy

20. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nově detekované gravitační vlny zřejmě pochází z kolize černé díry a neutronové hvězdyObservatoře gravitačních vln LIGO a VIRGO zachytily ve středu 14. srpna gravitační vlny z události vzdálené asi 900 milionů světelných let. Z detekovaného signálu vědci odvozují, že došlo ke kolizi dvou objektů - jednoho s minimální hmotností 5 Sluncí a druhého s maximální hmotností 3 Sluncí. Podle vědců by tak mohlo jít o první detekovaný případ kolize černé díry s neutronovou hvězdou.

celý článek

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy se najednou rozzářila na 75násobek běžných hodnot

12. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy se najednou rozzářila na 75násobek běžných hodnotPři květnovém pozorování supermasivní černé díry Sagittarius A* v jádru naší galaxie si astronom Tuan Do z kalifornské univerzity UCLA všiml, že září víc, než je obvyklé. Z bezprostředního okolí černé díry v ten moment vycházelo až 75x více radiace, než došlo opět k jejímu uklidnění na běžné hodnoty. Černá díra zářila několik minut nejvíce od doby, co je ze Země pozorována. Podobné chování vykazují černé díry při konzumaci materiálu ze svého okolí, astronomové si však zatím nejsou jistí, co způsobilo tento poslední nárůst záření.

celý článek