Data z teleskopu Fermi nasvědčují tomu, že kosmické záření pochází ze supernov

19. 2. 2013
Supernovy Fermi (teleskop) Částicová fyzika

Nová studie pracující s daty z vesmírného teleskopu Fermi přináší první důkaz o původu kosmického záření. Mají jím být supernovy, gigantické exploze hvězd na konci jejich života, které produkují nesmírné množství energie, jejich světlo dokonce na krátkou dobu přesvítí všechny ostatní hvězdy galaxie.

Supernova Tycho

Supernova Tycho - se nachází v naší galaxii a zřejmě se jedná o pozůstatek exploze bílého trpaslíka. Snímen byl pořízen s pomocí vesmírné observatoře Chandra, která snímá okolní vesmír v rentgenovém záření.



Kosmické záření je ve skutečnosti proud subatomárních částic, které cestují velmi blízko rychlosti světla. Původ tohoto "záření" nebyl znám a astronomové po něm pátrali už od jeho objevu před sto lety. Zhruba 90 % kosmického záření je tvořeno protony, zbylých 10 % jsou potom elektrony a jádra atomů. I při jejich vysokých rychlostech mohou být ultra rychlé subatomární částice odkloněny za pomoci magnetického pole.

Observatoř Fermi má za úkol pozorovat gamma záření, nejenergetičtější formu světla ve vesmíru. Právě gamma záření může vzniknout z interakce kosmického záření s obyčejnou hmotou a toho vědci, jejichž studie vychází v magazínu Science. Interakce protonu z kosmického záření a běžného protonu by měla vyprodukovat neutrální pion, subatomární částici, která se rychle rozpadá na gamma záření.

Tým vedený astrofyzikem Stefanem Funkem zkoumal pozůstatky explozí supernovy IC 433 a W44, které se nachází 5 tisíc a 10 tisíc světelných let.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnes

10. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnesBílí trpaslíci jsou zbytky hvězd, ve kterých už neprobíhá termojaderná fúze. Nestane-li se jinak pomalu, po miliardy let chladnou a pohasínají. Často se ale jinak stane - pokud je v jejich blízkosti jiná hvězda, vysávají z ní postupně materiál a dosáhnou-li zhruba 1,4násobku hmotnosti Slunce, na krátko se v nich zažehne opět termojaderná reakce a explodují v supernově. Vědci nyní zjistili, že tento limit není tak konstantní jak si mysleli - v mladším vesmíru byl zřejmě nižší.

celý článek

Astronomové objevili hvězdu, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou

5. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili novou hvězdu S5-HVS1, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou. Jde o nejrychlejší známou hvězdu hlavní posloupnosti (tedy stále v ní ještě probíhá termojaderná reakce). Podle vědců byla hvězda urychlena na svou současnou rychlost interakcí se supermasivní černou dírou Sagittarius A* ve středu naší galaxie. Aktuálně je známo jen asi 20 hyperrychlých hvězd v naší galaxii.

celý článek

Nové objevená supernova typu Ia se liší od ostatních stejného typu, zatím není zřejmé, jak k explozi došlo

23. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové objevená supernova typu Ia se liší od ostatních stejného typu, zatím není zřejmé, jak k explozi došloAstronomům se podařilo s pomocí tří teleskopů získat informace o unikátní supernově ASASSN-18tb. Tato supernova je typu Ia, které vznikají z bílých trpaslíků konzumujících hmotu ze sousední hvězdy. Nové údaje naznačují, že tentokrát je druhou hvězdou také bílý trpaslík. Vědci tak zatím neví, odkud se vzala dodatečná hmota, která supernovu způsobila.

celý článek

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

7. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké exploziHvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

celý článek

Astronomům se podařilo teprve podruhé najít zdroj tajemného rychlého radiového pulzu FRB

30. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo teprve podruhé najít zdroj tajemného rychlého radiového pulzu FRBRychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRB) byly objeveny teprve v roce 2007 a doposud není jisté, co je způsobuje. Až v posledních měsících se jako pravděpodobné začaly jevit supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. Klíčem k rozpoznání zdroje signálu je poznání jeho zdroje, to se všák zatím podařilo u jediného z několika desítek signálů. Nyní vědci přišli s druhým případem, kdy poznali odkud k nám FRB signál přišel.

celý článek

Nejenergetičtější zaznamenané fotony pocházejí z Krabí mlhoviny

29. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nejenergetičtější zaznamenané fotony pocházejí z Krabí mlhovinyTýmu vědců pracujícím s observatoří Tibet Air Shower Gamma Collaboration (TASGC) se podařilo detekovat zatím nejenergetičtější fotony v historii. Pochází z Krabí mlhoviny, což je pozůstatek exploze supernovy ve vzdálenosti asi 6 500 světelných let. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Physical Review Letters.

celý článek

Teleskop Subaru objevil na 1800 nových supernov, pomohou zpřesnit měření rozpínání vesmíru

3. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Subaru objevil na 1800 nových supernov, pomohou zpřesnit měření rozpínání vesmíruJaponský teleskop Subaru nově vybavený citlivým snímačem Hyper Suprime-Cam objevil za posledních 6 měsíců 1 800 nových supernov. Mezi nimi je i 5 velmi zářivých supernov (superluminous supernova) a 400 supernov typu Ia, z nichž 58 se nachází ve vzdálenosti více než 8 miliard světelných let. Tyto výsledky nyní pomohou vědcům zpřesnit hubblovu konstantu popisující rozpínání vesmíru.

celý článek