Rover Curiosity zanalyzoval odebrané vzorky, hornina vznikla ve sladké vodě

14. 3. 2013
Curiosity Mars Voda ve vesmíru

Nálezy roveru Curiosity a dalších sond, které planetu Mars zkoumají, stále více napovídají tomu, že na planetě kdysi existovaly podmínky vhodné pro život. Posledním kouskem do miliony let staré skládačky je jílovitá hornina, kterou Curiosity analyzuje ve svých útrobách a která podle NASA vznikla v neutrální nebo mírně zásadité vodě.

Curiosity, vzorky hornin

Curiosity, vzorky hornin Vzorek horniny odebraný z díry, kterou rover Curiosity vyvrtal do sedimentačního kamene. Na rozdíl od povrchu Marsu a většiny objektů na něm, není vzorek červený, ale šedý.



"Curiosity odebrané vzorky hornin analyzuje ve svých laboratořích Sample Analysis at Mars (SAM) a Chemistry and Mineralogy (CheMin). Prášek, který byl v únoru odebrán z vyvrtané díry, podle vědců obsahuje síru, dusík, vodík, kyslík, fosfor a uhlík. Hlavní otázkou celé mise Curiosity je, zda Mars někdy na svém povrchu měl podmínky vhodné pro život, a podle NASA je odpověď stále jasnější "ano".

Jílovitá hornina, kterou Curiosity zkoumá, totiž měla podle vědců vzniknout v neutrální až mírně zásadité vodě, na rozdíl od předchozích analýz, které indikovaly velmi kyselou vodu. Takové prostředí je výrazně vhodnější pro bakterie a další potenciální život (alespoň takový, jak jej známe ze Země). 

NASA chce s Curiosity zůstat v tomto místě, které nazývá Yellowknife Bay, ještě několik týdnů. Rover se aktuálně nachází na dně pradávné řeky, které poskytuje z hlediska geologického výzkumu unikátní příležitost prozkoumat, miliony let staré sedimenty a další horniny. Po prozkoumání Yellowknife Bay se Curiosity vydá směrem k centrální hoře kráteru Gale, Mt. Sharp. 
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Mars

Oběžná dráha jednoho z měsíců Marsu naznačuje dávnou existenci prstence kolem planety

8. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Oběžná dráha jednoho z měsíců Marsu naznačuje dávnou existenci prstence kolem planetyVědci ze SETI institutu a Purdue University zjistili, že jediný způsob, jak vysvětlit sklon oběžné dráhy měsíce Deimos, je existence prstence kolem Marsu před miliardami let.

celý článek

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

30. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféruPo pěti letech od vstupu sondy MAVEN na oběžnou dráhu Marsu vznikla z nasnímaných dat mapa elektrických proudů v atmosféře planety a jejího okolí. Data ze sondy vědcům poskytují informace o tom jak prostřednictvím slunečních větrů vznikají elektrické proudy, které vytváří magnetické pole planety a které vedou k postupné ztrátě atmosféry planety.

celý článek

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeře

22. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeřeRover Curiosity od roku 2012 studuje horniny v kráteru Gale na Marsu. Některé z nich podle vědců mohly vzniknout v průběhu chladnějšího období, v jezeře pokrytém ledovou vrstvou. Zatím není zřejmé, zda to bylo při nějaké chladnější epizodě uprostřed teplejších období, nebo až poté, co planeta přišla o podstatnou část své atmosféry a výrazně se ochladila. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složení

17. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složeníVědci z University of Tokyo vyvinuli experiment, který simuluje podmínky v jádru planety Mars. Pomocí speciálního přístroje vytvořili tlak 13 gigapascalů a teplotu 1 500 °C a tomuto prostředí vystavili slitinu železa a síry, o které se domnívají, že by mohla tvořit podstatnou část jádra Marsu.

celý článek

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

15. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na MarsKromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládaloMars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

celý článek

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: Ingenuity

2. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: IngenuityAmerická vesmírná agentura vybrala jméno pro helikoptéru, která poletína Mars s roverem Perseverance v polovině tohoto roku. Se jménem přišla středoškolská studentka Vaneeza Rupani v rámci soutěže, kterou NASA vyhlásila. Ingenuity je malá helikoptéra s dvěma vrtulemi, energii získává pomocí solárních panelů.